Muž, který mluvil do cihly. Před půlstoletím mobil poprvé propojil volající

Když americký vývojář Martin Cooper před padesáti lety uskutečnil první hovor přes mobilní telefon, běžní lidé netušili, co se děje. Od té doby se ale tyto přístroje rozšířily po celém světě a dnes jich existuje asi šestnáct miliard.

Neobvyklý úkaz mohli lidé chvátající po jedné z newyorských ulic spatřit 3. dubna 1973. Proti nim šel seriózně vyhlížející čtyřicátník, který měl u hlavy přiložený předmět připomínající cihlu, do něhož mluvil.

Oním podivínem byl vedoucí divize komunikačních systémů firmy Motorola Martin Cooper, cihla byla ve skutečnosti prototyp mobilního telefonu a náhodní kolemjdoucí byli svědky vůbec prvního hovoru vedeného z tohoto druhu zařízení.

Ještě po letech Cooper vzpomínal na pozdvižení, jež tehdy vyvolal. „Jak jsem tak kráčel po ulici a přitom mluvil do telefonu, sofistikovaní Newyorčané se při pohledu na někoho, kdo při chůzi telefonuje, rozestupovali,“ prozradil v dubnu 2011 reportérovi britského deníku Daily Mail.

Nahrávám video

Telefonát jako špílec rivalům

První osobou, s níž se Cooper z mobilu spojil, byl Joel Engel, jenž tehdy vedl výzkumné laboratoře firmy Bell. Z Cooperovy strany v tom byla jistá dávka škodolibosti, neboť společnost Bell byla v té době největším konkurentem Motoroly v oblasti vývoje mobilní telefonie. Infrastruktura pro mobilní hovory tehdy existovala v USA již několik let, a to v podobě mobilních telefonních buněk pro autotelefony. 

Zhruba kilo vážící přístroj, z něhož Cooper telefonoval, se během následujících deseti let podařilo vyvinout do stavu, kdy mohl být jako vůbec první komerčně dostupný mobil uveden na trh. Pod označením Motorola DynaTAC 8000X si jej mohli zájemci počátkem března 1983 koupit za 3995 dolarů (podle současného kurzu zhruba 80 tisíc Kč).

Přístroj vážil 800 gramů a na výšku měl přes 30 centimetrů. Přesto působil jako vrchol miniaturizace ve srovnání s objemnými autotelefony, jež mobilní hlasové komunikaci kralovaly od poloviny 40. let. Z původně luxusního zboží se mobily postupem času staly zcela samozřejmou věcí, dostupnou prakticky každému.

Nahrávám video

Mobilní drahota

Sebelepší telefon by byl k ničemu, kdyby neexistovaly příslušné mobilní sítě. První generace sítí, které začaly ve vyspělých zemích vyrůstat počátkem 80. let, byla ještě analogová. V Evropě se jednalo zejména o systém nazvaný Nordic Mobile Telephony, zkráceně NMT. Jak už název napovídá, měla tato technologie kořeny ve Skandinávii, velmi rychle se však rozšířila i do dalších evropských zemí, včetně někdejšího Československa.

Češi a Slováci si mohli z mobilu poprvé zavolat 12. září 1991, kdy byla v tuzemsku oficiálně spuštěna NMT síť společnosti EuroTel. Vlastnictví mobilního telefonu bylo v té době viditelným symbolem bohatství. Při pohledu do dobových ceníků není divu; aktivace služby stála 29 tisíc korun, měsíční paušál vyšel na dva a půl tisíce korun a za minutu hovoru, včetně příchozího, si EuroTel účtoval 15 korun. Průměrná mzda v Československu přitom v té době dosahovala 3800 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
včera v 13:40

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
včera v 12:35

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
včera v 12:15

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.