Dánská pošta na konci roku ukončí doručování dopisů, o jejich distribuci se má v budoucnu postarat soukromá firma. O práci kvůli tomu přijdou stovky zaměstnanců. Státní společnost reaguje na dramatický pokles odeslaných dopisů, za poslední dva roky klesl o devadesát procent. Podobný trend registrují státy napříč Evropou.
Po čtyři sta letech státní společnost ukončí dopisní služby. O práci přijde asi patnáct set listonošů. Nadbytečné budou i červené dopisní schránky, kterých je v Dánsku dva a půl tisíce. Už delší dobu totiž plní spíše estetickou úlohu. „Poslední dopis jsem poslala naposledy tak před pěti lety,“ vzpomíná obyvatelka Kodaně.
Podle ředitele pošty Kima Pedersena „přirozené evoluci“ čelí Dánsko dříve než jiné země. Severský stát je jednou z nejvíce digitalizovaných zemí, virtuálně funguje i velká část státní správy. „Dánové rádi nakupují on-line. Globální elektronický obchod výrazně roste a my se tímto trendem řídíme,“ dodal Pedersen. Jedním z často skloňovaných řešení pro skomírající odvětví je zaměření se na jiný typ zásilek: balíky.
Papírová korespondence vymírá napříč Evropou
Počet doručených dopisů klesá například i ve Velké Británii. Za posledních dvacet let se snížil o skoro sedmdesát procent, příjmy královské poštovní společnosti skoro o polovinu. Aby snížila náklady, chce nově dopisy doručovat jen každý druhý pracovní den.
„Nejmenší, asi čtyřicetiprocentní pokles zaznamenaly Německo a Švýcarsko. Všechny ostatní země se ale pohybují okolo padesáti až sedmdesáti procent. Myslím, že je to trend, který pozorujeme všude,“ poznamenal analytik společnosti McKinsey & Company Florian Neuhaus.
Němci sice ve srovnání se sousedy – i kvůli pokulhávající digitalizaci – píší mnohem více dopisů, i tak ale jejich celkový počet klesl za posledních patnáct let o třetinu. Tamní pošta kvůli tomu zavírá filiálky, propouští stovky zaměstnanců a loni po více než šedesáti letech ukončila vnitrostátní poštovní lety. Vláda zároveň prodloužila zákonnou lhůtu, v níž musí dopis doručit, ze dvou na tři dny.
Odborníci kromě ztráty pracovních míst upozorňují i na jiný záporný dopad trendu digitalizace. Její vysoká míra podle nich negativně ovlivní ty, kteří se v ní neorientují – zejména sociálně slabé nebo seniory.
