Česko čekají mrazivé dny a noci. Do Evropy pronikne ledový vzduch ze severu

O víkendu se prudce ochladí. Od neděle budou panovat celodenní mrazy, v noci teploty klesnou až k patnácti stupňům pod nulou. Během týdne se pak ale začne pomalu oteplovat.

Od poloviny prosince panuje v Česku převážně teplotně nadprůměrné počasí, v některých dnech i s teplotami přesahujícími deset stupňů Celsia. Příčinou je převažující západní až jihozápadní oceánské a poměrně čerstvé proudění, ve kterém se do Česka dostává teplejší vzduch. Současně jde o vzduch vlhký a ve spojitosti s jednotlivými frontálními systémy zažíváme i srážkově výrazně nadprůměrné týdny, které se projevují výraznějšími vzestupy vodních toků, aktuálně zejména v Čechách. Teplotně nadprůměrné období ale o víkendu skončí a čeká nás výrazné ochlazení.

Zima přijde ze Skandinávie

Už řadu týdnů setrvává studený vzduch nad severní Evropou. Norsko, Švédsko i Finsko mají za sebou teplotně podprůměrný prosinec i listopad. Je to především díky tlakové výši vyplněné studeným vzduchem, ve kterém teploty klesají hluboko pod nulu. V posledních dnech tam přitom mrazy dál zesílily. V severní polovině Švédska a ve Finsku naměřili teploty ojediněle pod minus 37 stupňů Celsia. Ve středu dokonce na stanici Kvikkjokk-Årrenjarka v severním Švédsku klesla minimální teplota na -43,6 stupně, což je vůbec nejnižší staniční hodnota od začátku měření.

Současně jde o nejnižší teplotu ve Švédsku od ledna 1999, kdy v Karesuando naměřili dokonce -49,0 stupně Celsia. V této části Evropy jsou aktuálně extrémně studené nejen noci, ale velice chladno je i přes den – kvůli velmi krátkému slunečnímu svitu se přes den nestihne výrazněji oteplit a maxima místy zůstávají i kolem minus třiceti.

V následujících dnech se tento studený, arktický vzduch vydá směrem na jih až jihozápad. Velmi výrazně se ochladí v jižní Skandinávii – ve Stockholmu čekají od pátku několik arktických dnů, kdy ani přes den teplota nevystoupí nad minus deset stupňů Celsia. V Oslu by dokonce páteční maximum mělo zůstat pod minus patnácti, v noci tam bude kolem minus dvaceti. Velmi mrazivo bude i na východě Pobaltí – v Tallinu se čtvrteční maximum očekává jen kolem dvaceti stupňů pod nulou.

Zima v Česku

Jádro tohoto nejmrazivější vzduchu sice do střední Evropy nepronikne, ale studený vzduch se k nám přesto dostane, a to mezi tlakovou níží postupující o víkendu ze Středomoří k severovýchodu a tlakovou výší nad Britskými ostrovy a severním mořem. Během soboty tak lze v Česku čekat postupně pokles hranice sněžení, ve večerních hodinách a v noci na neděli až do nížin.

Na druhé straně, podle posledních výpočtů numerických modelů, bude ale záhy během neděle srážek od severu rychle ubývat, což znamená, že vydatnější sněžení nás nejspíš mine – přesto by hlavně v jihovýchodní polovině území mohlo napadnout kolem pěti centimetrů, na horách i deset až patnáct centimetrů sněhu.

Ve studeném vzduchu se do Česka od severozápadu následně rozšíří výběžek zmíněné tlakové výše nad Britskými ostrovy, kvůli čemuž nás začátkem příštího týdne čeká počasí s malou oblačností. Proto budou noční teploty klesat často pod minus deset a ojediněle pod minus patnáct stupňů Celsia, v horských údolích mohou minima klesnout i pod minus dvacet.

Přes den budou panovat většinou už od neděle celodenní mrazy, jinými slovy přijdou ledové dny. Zatím nejchladnějším dnem z hlediska maxim se jeví pondělí s odpoledními teplotami kolem pěti nebo čtyř stupňů pod nulou, nejchladnější ráno by kvůli malé oblačnosti mělo být to úterní.

Během týdne se ale do střední Evropy začne od severozápadu dostávat postupně teplejší vzduch, což povede ke zmírnění mrazů a zřejmě ve čtvrtek se denní teplota opět místy dostane nad nulu. Noci ale budou i nadále mrazivé, i když už ne tak silně.

Očekávané ochlazení představuje změnu v charakteru dosavadní cirkulace nad střední Evropou. Podle některých indicií (rozpad cirkumpolárního víru ve stratosféře, respektive takzvané stratosférické oteplení) jsou sice pravděpodobnější i další vpády studeného vzduchu ve druhé polovině zimy, na konkrétní podobu průběhu počasí, případně množství sněhu, si ale ještě budeme muset počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 15 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 16 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled