Česko čekají mrazivé dny a noci. Do Evropy pronikne ledový vzduch ze severu

O víkendu se prudce ochladí. Od neděle budou panovat celodenní mrazy, v noci teploty klesnou až k patnácti stupňům pod nulou. Během týdne se pak ale začne pomalu oteplovat.

Od poloviny prosince panuje v Česku převážně teplotně nadprůměrné počasí, v některých dnech i s teplotami přesahujícími deset stupňů Celsia. Příčinou je převažující západní až jihozápadní oceánské a poměrně čerstvé proudění, ve kterém se do Česka dostává teplejší vzduch. Současně jde o vzduch vlhký a ve spojitosti s jednotlivými frontálními systémy zažíváme i srážkově výrazně nadprůměrné týdny, které se projevují výraznějšími vzestupy vodních toků, aktuálně zejména v Čechách. Teplotně nadprůměrné období ale o víkendu skončí a čeká nás výrazné ochlazení.

Zima přijde ze Skandinávie

Už řadu týdnů setrvává studený vzduch nad severní Evropou. Norsko, Švédsko i Finsko mají za sebou teplotně podprůměrný prosinec i listopad. Je to především díky tlakové výši vyplněné studeným vzduchem, ve kterém teploty klesají hluboko pod nulu. V posledních dnech tam přitom mrazy dál zesílily. V severní polovině Švédska a ve Finsku naměřili teploty ojediněle pod minus 37 stupňů Celsia. Ve středu dokonce na stanici Kvikkjokk-Årrenjarka v severním Švédsku klesla minimální teplota na -43,6 stupně, což je vůbec nejnižší staniční hodnota od začátku měření.

Současně jde o nejnižší teplotu ve Švédsku od ledna 1999, kdy v Karesuando naměřili dokonce -49,0 stupně Celsia. V této části Evropy jsou aktuálně extrémně studené nejen noci, ale velice chladno je i přes den – kvůli velmi krátkému slunečnímu svitu se přes den nestihne výrazněji oteplit a maxima místy zůstávají i kolem minus třiceti.

V následujících dnech se tento studený, arktický vzduch vydá směrem na jih až jihozápad. Velmi výrazně se ochladí v jižní Skandinávii – ve Stockholmu čekají od pátku několik arktických dnů, kdy ani přes den teplota nevystoupí nad minus deset stupňů Celsia. V Oslu by dokonce páteční maximum mělo zůstat pod minus patnácti, v noci tam bude kolem minus dvaceti. Velmi mrazivo bude i na východě Pobaltí – v Tallinu se čtvrteční maximum očekává jen kolem dvaceti stupňů pod nulou.

Zima v Česku

Jádro tohoto nejmrazivější vzduchu sice do střední Evropy nepronikne, ale studený vzduch se k nám přesto dostane, a to mezi tlakovou níží postupující o víkendu ze Středomoří k severovýchodu a tlakovou výší nad Britskými ostrovy a severním mořem. Během soboty tak lze v Česku čekat postupně pokles hranice sněžení, ve večerních hodinách a v noci na neděli až do nížin.

Na druhé straně, podle posledních výpočtů numerických modelů, bude ale záhy během neděle srážek od severu rychle ubývat, což znamená, že vydatnější sněžení nás nejspíš mine – přesto by hlavně v jihovýchodní polovině území mohlo napadnout kolem pěti centimetrů, na horách i deset až patnáct centimetrů sněhu.

Ve studeném vzduchu se do Česka od severozápadu následně rozšíří výběžek zmíněné tlakové výše nad Britskými ostrovy, kvůli čemuž nás začátkem příštího týdne čeká počasí s malou oblačností. Proto budou noční teploty klesat často pod minus deset a ojediněle pod minus patnáct stupňů Celsia, v horských údolích mohou minima klesnout i pod minus dvacet.

Přes den budou panovat většinou už od neděle celodenní mrazy, jinými slovy přijdou ledové dny. Zatím nejchladnějším dnem z hlediska maxim se jeví pondělí s odpoledními teplotami kolem pěti nebo čtyř stupňů pod nulou, nejchladnější ráno by kvůli malé oblačnosti mělo být to úterní.

Během týdne se ale do střední Evropy začne od severozápadu dostávat postupně teplejší vzduch, což povede ke zmírnění mrazů a zřejmě ve čtvrtek se denní teplota opět místy dostane nad nulu. Noci ale budou i nadále mrazivé, i když už ne tak silně.

Očekávané ochlazení představuje změnu v charakteru dosavadní cirkulace nad střední Evropou. Podle některých indicií (rozpad cirkumpolárního víru ve stratosféře, respektive takzvané stratosférické oteplení) jsou sice pravděpodobnější i další vpády studeného vzduchu ve druhé polovině zimy, na konkrétní podobu průběhu počasí, případně množství sněhu, si ale ještě budeme muset počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 11 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 15 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 16 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
27. 4. 2026
Načítání...