Česko čekají mrazivé dny a noci. Do Evropy pronikne ledový vzduch ze severu

O víkendu se prudce ochladí. Od neděle budou panovat celodenní mrazy, v noci teploty klesnou až k patnácti stupňům pod nulou. Během týdne se pak ale začne pomalu oteplovat.

Od poloviny prosince panuje v Česku převážně teplotně nadprůměrné počasí, v některých dnech i s teplotami přesahujícími deset stupňů Celsia. Příčinou je převažující západní až jihozápadní oceánské a poměrně čerstvé proudění, ve kterém se do Česka dostává teplejší vzduch. Současně jde o vzduch vlhký a ve spojitosti s jednotlivými frontálními systémy zažíváme i srážkově výrazně nadprůměrné týdny, které se projevují výraznějšími vzestupy vodních toků, aktuálně zejména v Čechách. Teplotně nadprůměrné období ale o víkendu skončí a čeká nás výrazné ochlazení.

Zima přijde ze Skandinávie

Už řadu týdnů setrvává studený vzduch nad severní Evropou. Norsko, Švédsko i Finsko mají za sebou teplotně podprůměrný prosinec i listopad. Je to především díky tlakové výši vyplněné studeným vzduchem, ve kterém teploty klesají hluboko pod nulu. V posledních dnech tam přitom mrazy dál zesílily. V severní polovině Švédska a ve Finsku naměřili teploty ojediněle pod minus 37 stupňů Celsia. Ve středu dokonce na stanici Kvikkjokk-Årrenjarka v severním Švédsku klesla minimální teplota na -43,6 stupně, což je vůbec nejnižší staniční hodnota od začátku měření.

Současně jde o nejnižší teplotu ve Švédsku od ledna 1999, kdy v Karesuando naměřili dokonce -49,0 stupně Celsia. V této části Evropy jsou aktuálně extrémně studené nejen noci, ale velice chladno je i přes den – kvůli velmi krátkému slunečnímu svitu se přes den nestihne výrazněji oteplit a maxima místy zůstávají i kolem minus třiceti.

V následujících dnech se tento studený, arktický vzduch vydá směrem na jih až jihozápad. Velmi výrazně se ochladí v jižní Skandinávii – ve Stockholmu čekají od pátku několik arktických dnů, kdy ani přes den teplota nevystoupí nad minus deset stupňů Celsia. V Oslu by dokonce páteční maximum mělo zůstat pod minus patnácti, v noci tam bude kolem minus dvaceti. Velmi mrazivo bude i na východě Pobaltí – v Tallinu se čtvrteční maximum očekává jen kolem dvaceti stupňů pod nulou.

Zima v Česku

Jádro tohoto nejmrazivější vzduchu sice do střední Evropy nepronikne, ale studený vzduch se k nám přesto dostane, a to mezi tlakovou níží postupující o víkendu ze Středomoří k severovýchodu a tlakovou výší nad Britskými ostrovy a severním mořem. Během soboty tak lze v Česku čekat postupně pokles hranice sněžení, ve večerních hodinách a v noci na neděli až do nížin.

Na druhé straně, podle posledních výpočtů numerických modelů, bude ale záhy během neděle srážek od severu rychle ubývat, což znamená, že vydatnější sněžení nás nejspíš mine – přesto by hlavně v jihovýchodní polovině území mohlo napadnout kolem pěti centimetrů, na horách i deset až patnáct centimetrů sněhu.

Ve studeném vzduchu se do Česka od severozápadu následně rozšíří výběžek zmíněné tlakové výše nad Britskými ostrovy, kvůli čemuž nás začátkem příštího týdne čeká počasí s malou oblačností. Proto budou noční teploty klesat často pod minus deset a ojediněle pod minus patnáct stupňů Celsia, v horských údolích mohou minima klesnout i pod minus dvacet.

Přes den budou panovat většinou už od neděle celodenní mrazy, jinými slovy přijdou ledové dny. Zatím nejchladnějším dnem z hlediska maxim se jeví pondělí s odpoledními teplotami kolem pěti nebo čtyř stupňů pod nulou, nejchladnější ráno by kvůli malé oblačnosti mělo být to úterní.

Během týdne se ale do střední Evropy začne od severozápadu dostávat postupně teplejší vzduch, což povede ke zmírnění mrazů a zřejmě ve čtvrtek se denní teplota opět místy dostane nad nulu. Noci ale budou i nadále mrazivé, i když už ne tak silně.

Očekávané ochlazení představuje změnu v charakteru dosavadní cirkulace nad střední Evropou. Podle některých indicií (rozpad cirkumpolárního víru ve stratosféře, respektive takzvané stratosférické oteplení) jsou sice pravděpodobnější i další vpády studeného vzduchu ve druhé polovině zimy, na konkrétní podobu průběhu počasí, případně množství sněhu, si ale ještě budeme muset počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
před 15 hhodinami

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
před 17 hhodinami

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 20 hhodinami

Tetování poškozuje imunitu a může snižovat účinnost vakcín, zjistila studie

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
před 21 hhodinami

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
10. 12. 2025

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
10. 12. 2025

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
10. 12. 2025

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
10. 12. 2025
Načítání...