Dánsko a Švédsko řeší, jak zakázat protesty spojené s pálením koránu. Bojí se o bezpečnost

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.

Dánská vláda argumentuje obavami o bezpečnost. Prozkoumat chce možnost zásahu v situacích, kdy „jsou uráženy jiné země, kultury a náboženství“, přiblížilo ministerstvo zahraničí. „Musí se tak samozřejmě dít v rámci ústavně chráněné svobody projevu a způsobem, který nic nezmění na tom, že svoboda projevu má v Dánsku velmi široký rozsah,“ zdůraznil úřad.

Několik nedávných protestů zahrnujících pálení koránu vyvolalo diplomatické napětí na celém Blízkém východě a v obou severských zemích. Řada blízkovýchodních států si po incidentech předvolala švédské a dánské velvyslance, v Bagdádu dokonce demonstranti vnikli na švédské velvyslanectví.

Provokace s vážnými dopady

Dánská vláda poznamenala, že protesty „dosáhly úrovně, kdy je Dánsko v mnoha částech světa napříč kontinenty vnímáno jako země, která napomáhá urážkám a znevažování kultur, náboženství a tradic jiných zemí“. Hlavním účelem pálení koránu v Dánsku podle ní byla „provokace“, která může mít závažné důsledky.

Možné kroky zvažuje i Stockholm. Švédský premiér Ulf Kristersson prohlásil, že je v úzkém kontaktu s dánskou premiérkou Frederiksenovou. „Také jsme již začali analyzovat právní situaci…, abychom zvážili opatření k posílení naší národní bezpečnosti a bezpečnosti Švédů ve Švédsku i ve světě,“ uvedl Kristersson v příspěvku na Instagramu.

V pondělí se dva muži pokusili spálit korán před švédským parlamentem. Knihu nejdříve pošlapali a pak zapálili několik stránek. U parlamentu se sešlo také několik odpůrců jejich počínání. Jedním ze dvou mužů byl irácký uprchlík Salwan Momika, který spálil korán před největší švédskou mešitou na konci června.

Podle švédského tisku muži nahlásili více podobných akcí v příštích dnech. „Spálím to (korán) vícekrát, než to zakážete,“ cituje agentura AFP dalšího aktivistu iráckého původu Salwana Nadžema, podle kterého je kniha jen kusem papíru.

Švédský kabinet dříve tento měsíc oznámil, že zjistí, zda je možné změnit zákon o veřejném pořádku, aby policie mohla zastavit demonstrace, které znamenají ohrožení pro bezpečnost země.

Švédská vláda ve čtvrtek v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci nařídila patnácti vládním agenturám, včetně ozbrojených sil i několika donucovacích orgánů, posílit schopnost země předcházet terorismu. Oznámení přišlo den poté, co vláda uvedla, že země se stala terčem dezinformačních kampaní podporovaných Ruskem, které mají vyvolat zdání, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu.

Pro Švédsko jsou protesty zahrnující pálení koránu problémové i kvůli jeho snahám o členství v NATO. Ankara schválení tohoto kroku podmiňuje ráznějším přístupem Švédska vůči extremistům.

Turecko a Maďarsko jsou poslední dvě země Aliance, které ještě neratifikovaly přijetí této skandinávské země. Šéf turecké diplomacie Fidan v pátek po schůzce se svým maďarským protějškem Peterem Szijjártem řekl, že turecký parlament švédskou žádost o vstup do NATO projedná v říjnu, na své první řádné schůzi po letní pauze.

6 minut
Horizont ČT24: Severské obavy z pálení koránu
Zdroj: ČT24

Spolupracovník ČT Tomáš Sniegoň ze švédské Lundské univerzity uvedl v Horizontu ČT24, že přibývající incidenty pálení koránu souvisí s tureckým schvalováním žádosti Švédska o vstupu do NATO. „Protože se ukázalo, že tyto incidenty mají značný mezinárodní význam.“

Připomenul, že ke stejným činům došlo i před třemi lety a vyšly naprázdno za minimální pozornosti. V politické rovině se Švédsko snaží ukázat Turecku, že podniká kroky, aby věc dostalo pod kontrolu. Pak je ovšem i právní rovina. Již před časem došlo ve dvou případech k zákazu pálení a nyní se zkoumá, zda byl legální. Ve Švédsku totiž není trestné pálit knihy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 58 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...