Dánsko a Švédsko řeší, jak zakázat protesty spojené s pálením koránu. Bojí se o bezpečnost

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.

Dánská vláda argumentuje obavami o bezpečnost. Prozkoumat chce možnost zásahu v situacích, kdy „jsou uráženy jiné země, kultury a náboženství“, přiblížilo ministerstvo zahraničí. „Musí se tak samozřejmě dít v rámci ústavně chráněné svobody projevu a způsobem, který nic nezmění na tom, že svoboda projevu má v Dánsku velmi široký rozsah,“ zdůraznil úřad.

Několik nedávných protestů zahrnujících pálení koránu vyvolalo diplomatické napětí na celém Blízkém východě a v obou severských zemích. Řada blízkovýchodních států si po incidentech předvolala švédské a dánské velvyslance, v Bagdádu dokonce demonstranti vnikli na švédské velvyslanectví.

Provokace s vážnými dopady

Dánská vláda poznamenala, že protesty „dosáhly úrovně, kdy je Dánsko v mnoha částech světa napříč kontinenty vnímáno jako země, která napomáhá urážkám a znevažování kultur, náboženství a tradic jiných zemí“. Hlavním účelem pálení koránu v Dánsku podle ní byla „provokace“, která může mít závažné důsledky.

Možné kroky zvažuje i Stockholm. Švédský premiér Ulf Kristersson prohlásil, že je v úzkém kontaktu s dánskou premiérkou Frederiksenovou. „Také jsme již začali analyzovat právní situaci…, abychom zvážili opatření k posílení naší národní bezpečnosti a bezpečnosti Švédů ve Švédsku i ve světě,“ uvedl Kristersson v příspěvku na Instagramu.

V pondělí se dva muži pokusili spálit korán před švédským parlamentem. Knihu nejdříve pošlapali a pak zapálili několik stránek. U parlamentu se sešlo také několik odpůrců jejich počínání. Jedním ze dvou mužů byl irácký uprchlík Salwan Momika, který spálil korán před největší švédskou mešitou na konci června.

Podle švédského tisku muži nahlásili více podobných akcí v příštích dnech. „Spálím to (korán) vícekrát, než to zakážete,“ cituje agentura AFP dalšího aktivistu iráckého původu Salwana Nadžema, podle kterého je kniha jen kusem papíru.

Švédský kabinet dříve tento měsíc oznámil, že zjistí, zda je možné změnit zákon o veřejném pořádku, aby policie mohla zastavit demonstrace, které znamenají ohrožení pro bezpečnost země.

Švédská vláda ve čtvrtek v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci nařídila patnácti vládním agenturám, včetně ozbrojených sil i několika donucovacích orgánů, posílit schopnost země předcházet terorismu. Oznámení přišlo den poté, co vláda uvedla, že země se stala terčem dezinformačních kampaní podporovaných Ruskem, které mají vyvolat zdání, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu.

Pro Švédsko jsou protesty zahrnující pálení koránu problémové i kvůli jeho snahám o členství v NATO. Ankara schválení tohoto kroku podmiňuje ráznějším přístupem Švédska vůči extremistům.

Turecko a Maďarsko jsou poslední dvě země Aliance, které ještě neratifikovaly přijetí této skandinávské země. Šéf turecké diplomacie Fidan v pátek po schůzce se svým maďarským protějškem Peterem Szijjártem řekl, že turecký parlament švédskou žádost o vstup do NATO projedná v říjnu, na své první řádné schůzi po letní pauze.

6 minut
Horizont ČT24: Severské obavy z pálení koránu
Zdroj: ČT24

Spolupracovník ČT Tomáš Sniegoň ze švédské Lundské univerzity uvedl v Horizontu ČT24, že přibývající incidenty pálení koránu souvisí s tureckým schvalováním žádosti Švédska o vstupu do NATO. „Protože se ukázalo, že tyto incidenty mají značný mezinárodní význam.“

Připomenul, že ke stejným činům došlo i před třemi lety a vyšly naprázdno za minimální pozornosti. V politické rovině se Švédsko snaží ukázat Turecku, že podniká kroky, aby věc dostalo pod kontrolu. Pak je ovšem i právní rovina. Již před časem došlo ve dvou případech k zákazu pálení a nyní se zkoumá, zda byl legální. Ve Švédsku totiž není trestné pálit knihy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 29 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...