V jižních Čechách začne zřejmě v noci na neděli hustě sněžit, uvádí sobotní výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle níž lze očekávat, že na Českokrumlovsku, Vimpersku a Prachaticku v neděli napadne až 25 centimetrů sněhu. V dalších částech jižních Čech, na Plzeňsku, v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji spadne až 15 centimetrů sněhu. Meteorologové varují také před silným větrem, závějemi a vznikem náledí. Teploty v Česku začnou podle meteorologů klesat a zůstanou pod nulou, nejchladněji – až minus 25 stupňů Celsia – mohou výjimečně ukázat teploměry v noci na úterý.
Do Česka přijdou silné mrazy. Bude sněžit a hrozí silný vítr, varovali meteorologové
9 minut
Události: Česko čekají mrazivé dny
Od neděle do úterý se převážně na Moravě může objevit silný vítr o rychlosti až 65 kilometrů v hodině. Opatrní by lidé měli být při jízdě autem, ale také při pobytu v přírodě.
Při poklesu teplot pod bod mrazu se budou na většině území lokálně vytvářet zmrazky nebo náledí. Tato výstraha platí pro Prahu, Středočeský, Jihočeský a Plzeňský kraj a také pro kraj Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a pro Vysočinu. Náledí by mohlo vznikat i na Moravě. V Olomouckém a Moravskoslezském kraji se mohou objevit závěje. Na Vysočině, jihu Moravy, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji i sněhové jazyky.
V neděli ráno očekávají meteorologové teploty mezi nulou až minus pěti stupni Celsia. „Během dne se ale bude dál ochlazovat, odpoledne by už teplota měla být nejčastěji tak kolem minus šesti stupňů Celsia. K tomu na východě bude dále foukat, znamená to, že tam na pocit bude výrazně chladněji,“ popsala meteoroložka ČT Jarina Sochorová.
Předpověď počasí
Následující dny přinesou silné mrazy, teplota podle předpovědi bude zůstávat pod nulou. Nechladnější bude zřejmě noc na úterý, kdy by se teplota výjimečně mohla dostávat až na minus 25 stupňů Celsia.
Změna počasí může komplikovat situaci i na horách. Po oblevách a silných deštích je půda přesycená vodou. Třeba na Šumavě proto stromy hrozí vyvracením. Nový sníh riziko ještě zvýší. „Stromy jsou napůl vyvrácené, nemají žádnou stabilitu a sníh představuje poměrně velké zatížení,“ míní strážce NP Šumava Jan Schafhauser.
Rekordně nízké teploty a přívaly sněhu už v týdnu zasáhly Skandinávii. V některých oblastech klesla teplota až k minus čtyřiceti stupňům Celsia. Mrazy a závěje narušily dopravu třeba ve Švédsku. Řada řidičů uvízla na zasněžených dálnicích i dvacet hodin.
Prudké ochlazení kvůli polárnímu víru
Meteorologové nyní v Česku očekávají prudké ochlazení kvůli rozpadu takzvaného polárního víru, který se v zimě typicky tvoří ve vysokých vrstvách atmosféry nad severním pólem. To se v důsledku projeví rychlou změnou teplot u země na celém kontinentu.
„Jednou za čas se stane, že se stratosférický vír buď posune mimo pól, anebo se rozdělí na dvě části, a to má za důsledek výrazné zeslabení západního proudění ve stratosféře a případně i otočení proudění na slabé proudění východní,“ popsal klimatolog Radan Huth. Ne každý rozpad polárního víru ale znamená, že se počasí bude měnit.
Jak dlouho ochlazení může trvat, podle klimatologa závisí na chování troposféry. „V zásadě to může trvat několik dní, dva týdny. Nemyslím si, že existuje obecné pravidlo,“ doplnil.
Prudké změny jsou často vidět na příkladu Velké Británie. Mrazivý vzduch získá nad mořem vlhkost, a Spojené království tak zasypou přívaly sněhu. Jenže teplota se může prudce měnit. Sníh pak rychle roztaje a hrozí povodně, podobně jako před pár dny v České republice. A to se může stávat stále častěji.
„Očekává se, že západní proudění v budoucím klimatu bude z nějakého dobrého důvodu víc rozvlněné. Čili vpády studeného vzduchu daleko k jihu a teplého vzduchu daleko k severu budou častější. Současně platí to, že studený vzduch na severu bude podstatně méně studený než teď,“ sdělil Huth.
Teplotní výkyvy
Velké výkyvy teplot byly u nás i v minulosti. Na přelomu let 1978 a 1979 byl ten zatím vůbec největší. Tehdy teplota klesla během pár hodin až o třicet stupňů. Zamrzalo uhlí ve skladech i železničních vagónech. Elektrárny ho tak měly nedostatek. Navíc Československo zasypal sníh. A školy vyhlásily třítýdenní uhelné prázdniny.
Celkově velmi chladných dnů kvůli změně klimatu v Česku postupně ubývá. Zatímco v Praze a Brně v 60. a 70. let bylo několik desítek dnů, kdy se teplota nedostala nad nulu, dnes jsou to jen jednotky dnů. Opačná je situace u tropických dnů – těch bývalo jen pár v roce, dnes jsou jich desítky.
Navíc platí, že i v rámci republiky můžou být v jeden den velké rozdíly teplot. Vůbec nejníže teplota klesá v takzvaných mrazových kotlinách na Šumavě nebo třeba v Jizerských horách. Nedaleko šumavské Kvildy není výjimkou, že při vyjasnění a bezvětří teplota klesá i na minus třicet stupňů.
Naopak typicky nejtepleji bývá v nížinách a centrech velkých měst. Třeba v Klementinu teplota pod minus patnáct stupňů klesla naposledy 12. února 2012. To ale neznamená, že by se v budoucnu už mrazové rekordy neměnily. Naopak, během vpádu arktického vzduchu můžou teploty klesat extrémně nízko.
A vyloučený není ani přepis nejnižší naměřené teploty z Litvínovic u Českých Budějovic. Tam v roce 1929 naměřili minus 42,2 desetiny stupně. Tomuto rekordu se zatím nejvíc přiblížily teploty v mrazových kotlinách.
Většinou ale půjde spíš o kratší ochlazení a v průměru budou zimy u nás stále teplejší. Kvůli změně klimatu tak bude sníh po kratší dobu nejen v nížinách, ale i na horách.
