Guvernér Istanbulu Davut Gül zakázal konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích. Úřady to zdůvodňují veřejným pořádkem a zdravím. Kritici islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) naopak restrikce na výrobu, prodej a konzumaci alkoholu vnímají jako omezování osobní svobody. Nejistotě čelí například vinaři, které zároveň trápí dopady dvou krizí – ekonomické a klimatické.
Turecko se potýká s extrémním suchem. Vinařství Suvla v oblasti poloostrova Gallipoli dokonce investovalo do vlastní meteorologické stanice. Zcela spolehnout se na ni ale nelze.
„Náš systém pracuje s průměrem posledních 50 let. Klima se ovšem stále mění a obzvlášť letos máme potíže získat přesnou předpověď,“ popsal zemědělský inženýr Ömer Günes.
Zatímco předvídat počasí je složité, pro politiku státu platí opak. Za vlády AKP omezení vůči výrobcům alkoholu jen a jen přibývá, a to i přesto, že je Turecko pátým největším producentem hroznů na světě. Většina bobulí ale končí na talíři a nikoliv v lahvích.
Daň na alkohol vzrostla o 1500 procent
Osm z deseti obyvatel většinově muslimské země o sobě mimo jiné tvrdí, že úplně abstinují. Proti konzumaci alkoholu otevřeně brojí i vládní politici v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Mezi největší překážky řadí vinaři zákaz reklamy nebo vysoké zdanění. Za poslední dekádu vzrostla spotřební daň na alkohol v Turecku o patnáct set procent. České debaty o nulové dani zní v této souvislosti jako fráze z jiného světa. Extrémně vysokou inflaci v zemi půlměsíce ani není nutné připomínat.
„V našem systému na podporu zapomeňte. Naopak. Čelíme dalším daním a tlakům, které zvyšují náklady,“ konstatoval majitel vinařství Suvla Selim Zafer Ellialti.
Vinařství má na území dnešního Turecka tradici starou tisíce let. Nyní jeho výrobci čelí nebývalým výzvám.
