V Gökceadě bok po boku. Život Řeků na největším tureckém ostrově zažívá renesanci

3 minuty
Život Řeků v Gökceadě zažívá renesanci
Zdroj: ČT24

Vztahy Řecka a Turecka jsou dlouhodobě komplikované. Letos uplynulo 100 let od vzájemné výměny půldruhého milionu obyvatel po řecké porážce v turecké válce za nezávislost. Jednou z mála výjimek byla Gökceada, řecky Imbros – největší ostrov Turecka. Místo, které ztratilo původní název a málem i obyvatele.

Ještě v 60. letech minulého století žilo na zmíněném ostrově pět a půl tisíce Řeků. Tlak na ně se ovšem postupně zvyšoval. Jedním z klíčových kroků bylo vyvlastnění půdy, na které Řekové hospodařili. V roce 1970 se zde poprvé ocitli v menšině. „Stát tehdy zaplatil v přepočtu 25 haléřů za metr čtvereční. To byla cena jednoho vejce,“ vzpomínal v rozhovoru pro Českou televizi předseda řeckého spolku na ostrově Dimitri Zorlu.

Řekové se v Gökceadě následně půlstoletí nemohli vzdělávat v rodném jazyce, což se změnilo před deseti lety otevřením školy. Změna je výsledkem úsilí řecké menšiny i přístupu vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

„Jen vrátit se nestačí“

Stelios Berber, předseda asociace pro ochranu a rozvoj ostrova Imbros, konstatoval, že na přelomu tisíciletí klesl počet Řeků na ostrově pod dvě stě. V současnosti jich zde žije více než dvakrát tolik. „Jen vrátit se ale nestačí. Je potřeba se znovu integrovat, zapojit do života, pracovat,“ zdůraznil Berber s tím, že ostrov žije hlavně z turismu a některé Řeky přilákaly zpět pracovní příležitosti.

„Pokud by zde ale nebyla řecká škola, tak bychom se nevrátili. Byla to hlavní motivace,“ doplnil v rozhovoru pro Českou televizi Diamantis Zorlu, který se s manželkou a dvěma dětmi vrátili z Athén do rodiště svých předků v letošním roce. 

S výhledem do budoucna zůstávají opatrní. Pro tuto chvíli je ovšem ostrov u Dardanel místem, kde řecký život zažívá renesanci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 38 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...