Recep Tayyip Erdoğan strana 3 z 5

Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje. O situaci po telefonu jednali ruský prezident Vladimir Putin s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Organizace spojených národů musí zajistit bezpečnost ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny a její osvobození od ruských vojsk, uvedl ve čtvrtek po setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že útoky na elektrárnu by mohly mít katastrofické následky pro celý svět.

Pět tureckých bank se připojuje k ruskému platebnímu systému Mir. Podle agentury Bloomberg to uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na zpáteční cestě z ruského Soči, kde jednal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Výhody z toho budou mít jak ruští turisté, tak i Turecko, tvrdí Erdogan.

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Švédsko učinilo důležité kroky, aby splnilo požadavky, kterými Turecko podmiňuje souhlas se vstupem této severské země do NATO. Novinářům to při své návštěvě Švédska v pondělí řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř čtyřicet miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň dvacet let. Moskva mezitím zakázala vstup do Ruska tisícovce Američanů, včetně Bidena. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také v sobotu mluvil s představiteli Švédska a Finska o členství v NATO.

Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, píše agentura AFP. Nehammer podle mluvčího před cestou informoval kolegy v EU i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým v sobotu jednal v Kyjevě.

Ujgurové žijící v Turecku vyzývají sportovce k veřejné podpoře lidských práv během olympijských her v Pekingu. Už dříve vyzývali k bojkotu her. V minulosti také podali trestní oznámení na zástupce komunistického režimu. Viní je v něm z genocidy.

Turecko zažívá nejhorší měnovou krizi za poslední čtvrtstoletí. Tamní lira jen za poslední měsíc ztratila třetinu hodnoty. Prezident Recep Tayyip Erdogan ignoruje kritiku své politiky nízkých úroků během vysoké inflace. Autoritářský lídr ji obhajuje mimo jiné muslimskou vírou a tvrdí, že vede ekonomickou válku za nezávislost.

Turecká policie našla a zneškodnila bombu pod autem policisty, jenž byl nasazen na akci, které se měl na východě země zúčastnit prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom státní tisková agentura Anadolu.

Turecká lira patří mezi nejrychleji oslabující měny světa. Od začátku roku ztratila sedmačtyřicet procent své hodnoty. Jen za listopad poklesla vůči dolaru o třetinu. Tato situace znejisťuje i některé firmy. Například česká energetická firma ČEZ by turecký trh ráda opustila.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

V Turecku příští týden oficiálně začne platit pařížská dohoda. Klimatickou smlouvu z roku 2015 parlament schválil teprve minulý měsíc jako poslední z největších dvaceti ekonomik světa poté, co si Ankara zajistila miliardové půjčky na snížení emisí. Aktuálního summitu v Glasgow se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítl zúčastnit, údajně kvůli sporu o protokol a velikost delegace.

Přesně pět let je za mřížemi Selahattin Demirtaş, patrně nejznámější politický vězeň současného Turecka. K propuštění bývalého lídra druhé největší opoziční strany HDP a prezidentského kandidáta opakovaně vyzývají evropské instituce včetně soudu pro lidská práva. Ankara je ale ignoruje. V krajním případě jí hrozí vyloučení z Rady Evropy.

Spor Turecka s deseti velvyslanci, kteří minulý týden společně vyzvali k okamžitému propuštění občanského aktivisty Osmana Kavaly, zřejmě neskončí jejich vyhoštěním. Ambasády států, ze kterých velvyslanci pochází, v pondělí na Twitteru uvedly, že jsou vázány diplomatickou úmluvou o nevměšování do vnitřních záležitosti. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jejich prohlášení vítá, informovala agentura Reuters s odkazem na agenturu Anadolu.

Obyvatelé Istanbulu se potýkají s výrazným zhoršením dopravní situace. Šestnáctimilionové velkoměsto už před pandemií mělo jeden z nejhustějších provozů na světě. Situaci teď komplikuje fakt, že mnoho lidí kvůli obavám z nákazy koronavirem dává přednost individuální dopravě před tou veřejnou.

Turecká centrální banka ve čtvrtek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 18 procent, a to navzdory vysoké inflaci. Podle analytiků se tak podvolila tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce nižšími náklady na úvěry podpořit hospodářský růst. Turecká lira v reakci na snížení úroků sestoupila do blízkosti rekordního minima vůči americkému dolaru, napsala agentura Reuters.

Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.