Žibek Žoly. Příběh lodi, kterou Turecko nechalo odplout s kradeným ukrajinským obilím

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

„Po několikaměsíční pauze opustila obchodní přístav Berďansk první obchodní loď, sedm tisíc tun obilí odplouvá do spřátelených zemí,“ oznámil 30. června na sociální síti Telegram šéf ruské okupační správy přístavu Jevhen Balyckyj.

Šlo o plavidlo Žibek Žoly, které vyrazilo do Černého moře směrem k Turecku pod ruskou vlajkou, a Moskva ji oslavovala jako první obchodní plavbu z „osvobozeného“ přístavu. Kazachstánské rejdařství, které loď provozuje, dokonce uvedlo, že přeprava pšenice z Berďansku se uskutečnila na žádost Ukrajiny.

Podle mnohých odborníků ale nákladní loď ve skutečnosti přepravuje obilí uloupené ruskými silami ze skladů napadené země. Ukrajina proto požádala Turecko, aby loď Žibek Žoly kvůli ukradenému nákladu zadrželo. K tomu podle Kyjeva došlo minulý týden, Moskva nicméně zprávu popřela s tím, že Žibek Žoly v tureckém přístavu Karasu pouze „prochází standardními procedurami“.

Nepříjemná situace

Loď s ruskou vlajkou naložená ukrajinským obilím Karasu následně opustila a pokračovala v plavbě do neznámé destinace. Podle Ukrajiny se tak stalo „navzdory důkazům o trestné činnosti předloženým tureckým úřadům“. Ministerstvo zahraničí předvolalo tureckého velvyslance, aby „nepříjemnou situaci“ vysvětlil.

Ukrajina před incidentem doufala v to, že Turecko poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu obilí přes Černé moře. Propuštění lodi Žibek Žoly však ukázalo, že se místo toho turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan rozhodl zaujmout místo v dodavatelském řetězci.

„Můžeme dodávat nebo reexportovat pšenici, ječmen, slunečnicový olej a další zemědělské produkty do zemí, které je potřebují,“ řekl Erdogan na tiskové konferenci podle ruské státní agentury TASS. Otázku vývozu obilí z Ukrajiny chce diskutovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v nejbližších dnech.

Napadená země se tak opět ocitá v obtížné situaci. Ceny komodit na trzích stoupají, Ukrajina ale není schopna 20 milionů tun blokovaného obilí přepravit za hranice.

„Ukrajinci velmi těžce hledají rovnováhu. Přestože jim Rusko krade obilí, nechtějí vypadat, že kladou překážky,“ vysvětluje Asli Aydıntaşbaşová z Evropské rady pro zahraniční vztahy. „Celá ruská hra spočívá v tom, aby Ukrajina od tohoto mechanismu vývozu obilí odstoupila. Aby Rusové mohli říci, že jsou otevřeni jednání a rozumné dohodě, ale Ukrajinci ne,“ doplnila pro server Politico.

Žibek Žoly není osamocen

Ačkoliv je Žibek Žoly první Ruskem oslavovanou obchodní lodí, která od začátku války vyplula z ukrajinských přístavů, nejde o jediný náklad ukradeného obilí na moři. Podle prezidenta ukrajinské obilnářské společnosti Nikolaje Gorbačova ruští vojáci kradou obilí z ukrajinských sil a převáží je nákladními auty nebo po železnici do přístavů Ruskem ilegálně anektovaného Krymu, kde je nakládají na lodě.

„Obilí kradou brutálním násilím a zastrašováním za použití zbraní,“ řekl Gorbačov. „Nutí zemědělce osít půdu a varují, že si násilím vezmou 70 procent budoucí úrody,“ uvedl pro televizi al-Džazíra.

Cestu ukrajinského obilí mapoval také deník The Wall Street Journal. Hlavní trasa podle něj začíná ve městě Kamjanka-Dniprovska v Záporožské oblasti, kde se na břehu Dněpru nachází rozsáhlé skladiště. „Našli jsme důkazy o tom, že desítky nákladních aut kontrolovaných Rusy z areálu odváží obilí od začátku května,“ uvádí videoreportáž investigativního týmu. 

The Wall Street Journal zmapoval i trasu další z lodí převážejících ukradené ukrajinské obilí. Ruská loď se údajně 17. května nahlásila poblíž Istanbulu. O dva dny později byla zachycena na snímku ze Sevastopolu, kde byla zřejmě naplněna obilím, o další dva dny později pak znovu začala hlásit polohu uprostřed Černého moře. „Data MarineTraffic ukazují, že prošla Bosporskou úžinou. (…) Sledování polohy lodi je pak znovu vypnuto, zatímco se blíží destinaci,“ uvádí deník. Cílem cesty byl údajně syrský přístav Latákíja.

Případ nákladu na lodi Žibek Žoly je podle zástupce polského svazu podnikatelů na Ukrajině Nazara Bobitskiho ruskou stranou oslavován z propagandistických důvodů. „Je velmi pravděpodobné, že Rusko řekne, podívejte, můžeme zorganizovat bezpečné koridory pro obilí, ale z přístavů obsazených Ruskem – což znamená, že ukrajinští zemědělci budou muset odevzdat obilí ruským silám, aby získali tranzit. Je to naprostá fraška,“ popsal Bobitski pro server Politico.

Rusové okupují více než pětinu zemědělské půdy

Podle Zelenského zabavilo Rusko už přes pět milionů tun obilí a snaží se je prodat. Mezi kupci má být podle ukrajinského velvyslance v Ankaře Vasyla Bodnara právě i Turecko.

Spor o vývoz obilí z Ukrajiny a jeho výsledek ovlivní celý svět. Ukrajina je významným dodavatelem obilí a jedlých olejů, před ruskou vojenskou agresí dodávala na světový trh 46 procent slunečnicového oleje, devět procent pšenice, sedmnáct procent ječmene a dvanáct procent kukuřice.

Ve čtvrtek uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě analýzy satelitních snímků, že ruské síly okupují více než pětinu ukrajinské zemědělské půdy. Ohrožují tak letošní úrodu. „Nacházíme se v rané fázi potravinové krize, která pravděpodobně nějakým způsobem zasáhne každou zemi a každého člověka na světě,“ upozornila Inbal Beckerová-Reshefová z NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1450 lidí.
14:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Pět mrtvých po střelbě na severu Německa, policie zadržela podezřelého

Pět lidí zemřelo při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa. Podle německých médií k tomu došlo v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu podle BBC zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Policie uvedla, že veřejnosti již nehrozí žádné další nebezpečí.
14:01Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily osm lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě je několik zraněných, včetně jednoho dítěte.
12:27Aktualizovánopřed 48 mminutami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 1 hhodinou

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 8 hhodinami

Evropský pohled