Kurdové sledují tureckou dohodu se Švédskem a Finskem s rozpaky

Nahrávám video

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.

Na základě memoranda, ve kterém Turecko souhlasilo se vstupem Švédska a Finska do NATO, požádaly ve středu turecké úřady o vydání třiatřiceti lidí. Jejich jména nezveřejnily, všechny ale Turecko považuje za podporovatele teroristických organizací. Kurdská strana pracujících i příznivci klerika Fethullaha Gülena jsou ale zároveň významnými opozičními silami v zemi.

„Turecko má svou vlastní definici toho, co je terorismus a teroristické skupiny. Nemohli jsme se shodnout, protože jejich pojetí je širší než to mezinárodní nebo evropské,“ reagoval finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. 

Ve Švédsku nyní žije na sto tisíc Kurdů, další necelá pětina je v sousedním Finsku. Jednou z nich je i švédská poslankyně původem kurdsko-íránského původu Amineh Kakabavehová. Podle neověřených zpráv její jméno figuruje na tureckém spisku. Podporuje totiž skupiny bojující za kurdskou nezávislost.

„Erdogan má svůj názor na naši existenci. Jeho poradce řekl, že pokud bude Amineh v parlamentu, Turecko nedovolí Švédsku připojit se k NATO,“ naznačila svoje obavy sama poslankyně Kakabavehová s odkazem na údajný postoj tureckého prezidenta Recepa Tayiipa Erdogana.

K vydání 33 lidí do Turecka dosud nedošlo

Severské státy ale zatím k extradicím nepřistoupily. Dohoda s Tureckem z madridského summitu pro ně údajně nic nemění, protože žádosti chtějí posuzovat s ohledem na své a právo. Podobně se skandinávské země staví i k závazku nepodporovat Erdoganovy odpůrce.

„To, co stojí v prohlášení, Švédsko už dělá. Nebudeme poskytovat žádnou podporu, která by ohrozila vnitřní tureckou bezpečnost, například dodáváním zbraní nebo peněz. To Švédsko nedělá ani dnes,“ sdělila po podepsání memoranda švédská premiérka Magdalena Anderssonová.  

Otázkou tak zůstává, zda budou sliby Turecku stačit a svůj souhlas s rozšířením severoatlantické třicítky neodvolá. Tamní hlava státu opakovaně upozorňuje, že místo slov žádá konkrétní činy.

Území obývané Kurdy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurátor ICC Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. O jeho dalším osudu nyní rozhodne dozorčí orgán tvořený členskými státy, uvedly agentury AP a Reuters. Khana vyšetřovaly orgány OSN, už v květnu minulého roku sám dočasně odstoupil z funkce, podotýká agentura AFP.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, tamní úřady hlásí mrtvé a raněné

Izrael podnikl vzdušný úder na město Súr na jihu Libanonu. Podle údajů Červeného kříže a libanonských úřadů, které cituje agentura AFP, si útok vyžádal čtrnáct mrtvých a více něž dvacet raněných. Židovský stát v pondělí vyzval k evakuaci města a přilehlých oblastí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně 23 osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Ve městě Nikopol byla při ruském úderu dle místních úřadů zabita žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka, zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...