Recep Tayyip Erdoğan strana 2 z 5

Turci půjdou v polovině května k očekávaným prezidentským a parlamentním volbám, v zemi oficiálně začala předvolební kampaň. O post hlavy státu se ucházejí čtyři kandidáti, z nichž největší šance mají současný vůdce Recep Tayyip Erdogan (AKP) a Kemal Kilicdaroglu (CHP), na kterém se shodlo šest opozičních stran. Průzkumy jsou stále velmi vyrovnané.

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších 60 dnů.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.

Hlavním vyzyvatelem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se v nadcházejících volbách stane předseda Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu. Na jeho podpoře se shodlo šest opozičních politických stran. Do výsledku hlasování, které se uskuteční 14. května, se mohou promítnout následky ničivého zemětřesení z počátku února.

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Osm dní po jednom z nejhorších zemětřesení v Turecku a Sýrii záchranáři hovoří o omezení pátracích operací. Šance na nalezení přeživších se totiž každou hodinou tenčí, záchranářům v Turecku se i přesto v úterý brzy ráno podařilo ze sutin vyprostit dospívajícího chlapce a muže, píše agentura Reuters. Celkem během úterý zachránili šest lidí. Zemětřesení si podle oficiálních bilancí v Turecku a Sýrii vyžádalo přes 40 tisíc mrtvých.

Mohutné pondělní zemětřesení má v Turecku a Sýrii už přes 33 tisíc potvrzených obětí. V neděli čeští psovodi pomáhali polským záchranářům s hledáním dalších přeživších v troskách zřícených domů. Tým českých záchranářů se z Turecka vrátí zřejmě v noci na pátek, záležet bude na vývoji situace a požadavcích turecké strany.

Počet potvrzených obětí, které si vyžádalo zemětřesení v Turecku a Sýrii, už přesáhl 12 tisíc. Z toho přes tři tisíce mrtvých je podle odhadů na syrské straně hranice. Do zasažených oblastí dorazil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který potvrdil, že v Turecku zahynulo nejméně 9057 lidí. I po více než padesáti hodinách od ničivých otřesů záchranáři nacházejí v troskách budov přeživší. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.

Do Turecka, které zasáhlo ničivé zemětřesení, zamířil 68členný tým českých hasičů. Na místo vyrazila skupina příslušníků hasičského sboru Prahy a Moravskoslezského kraje. Pomoc přislíbil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Katastrofa v Turecku a Sýrii si podle aktuálních informací vyžádala nejméně 2,3 tisíce mrtvých a tisíce zraněných.

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Míra inflace v Turecku v prosinci klesla na 64,3 procenta z listopadové hodnoty 84,4 procenta. Oznámil to v úterý turecký statistický úřad. Je to výraznější pokles, než čekali analytici, a nejprudší snížení za více než čtvrt století. Velký vliv má na to ale vysoká srovnávací základna. Analytici také upozorňují, že před volbami se čekají vyšší výdaje vlády, což může zpomalování růstu cen ohrozit.

Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.

Míra inflace v Turecku se v říjnu znovu zvýšila, v meziročním srovnání se dostala na 85,5 procenta ze zářijových 83,5 procenta. Oznámil to turecký statistický úřad. Ceny se v zemi prudce zvyšují už asi rok, před dvěma lety byla míra inflace nad jedenácti procenty. Nyní je na dalším maximu za čtyřiadvacet let. Turecko patří mezi země s nejvyšší inflací na světě.

Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, uvedlo podle agentury TASS tamní ministerstvo obrany. Návrat k plnění dohody potvrdil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o tom, že jeho země je i v případě, že by vystoupila z dohody umožňující vývoz obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“.

Z ukrajinských přístavů vyplulo v pondělí v rámci dohody o vývozu obilí dvanáct lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko je odhodláno dohody o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit. Moskva v pondělí večer ale oznámila, že Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři s tím, že je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.

Turecko se chce stát distribučním centrem ruského plynu, který by proudil do Evropy. Úřady obou zemí dostaly zadání, aby na záměru spolupracovaly. Při návratu ze summitu v Kazachstánu to řekl prezident Recep Tayyip Erdogan, který ve čtvrtek jednal v Astaně se svým protějškem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AP.

Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi, informovala Evropská rada. Její předseda Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tom s lídry obou států Nikolem Pašinjanem a Ilhamem Alijevem dohodli ve čtvrtek na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC).

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

Česko během následujících dvou dnů čekají summity lídrů a premiérů evropských zemí. Během čtvrtka se na Hradě sejdou více než čtyři desítky lídrů k prvnímu jednání Evropského politického společenství. V pátek pak na tuto schůzku naváže neformální summit 27 zemí Evropské unie. Lídři by měli jednat o dopadech války na Ukrajině na bezpečnost a ekonomiku či o možném posílení celoevropské spolupráce.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 77. zasedání Valného shromáždění OSN. Světoví politici se k ní scházejí poprvé osobně od začátku pandemie covidu-19. Generální tajemník OSN António Guterres v zahajovacím projevu řekl, že se národy ocitly v globální situaci nefungování a nejsou připravené nebo ochotné řešit problémy, jež ohrožují budoucnost lidstva a osud planety. S kritikou Ruska poté vystoupili třeba německý kancléř Olaf Scholz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Opoziční hnutí ANO neprosadilo v úterý ve Sněmovně debatu o stanovení maximálních cen energií a o další podpoře v reakci na vyšší ceny elektřiny a plynu. Hnutí SPD neuspělo s návrhem, aby dolní komora zařadila na program schůze diskusi o reparacích od Německa za nacistickou okupaci. Sněmovna poté podpořila změnu, která má omezit administrativu u veřejných zakázek. Poslanci podpořili také návrh zákona proti šíření teroristického obsahu on-line. Během úterního jednání se také rozvinula debata o zvyšujícím se počtu migrantů, kteří mají přecházet české hranice. Zvýšenou nelegální migraci podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) způsobují v posledních týdnech Syřané, kteří do Evropy míří z Turecka.