Arménie a Ázerbájdžán souhlasí, aby EU na jejich hranici vyslala civilní misi. Pašinjan a Alijev jednali v Praze

Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi, informovala Evropská rada. Její předseda Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tom s lídry obou států Nikolem Pašinjanem a Ilhamem Alijevem dohodli ve čtvrtek na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC).

Evropská rada také uvedla, že koncem října se v Bruselu sejde komise pro vymezení hranic mezi oběma znepřátelenými zeměmi.

„Arménie a Ázerbájdžán potvrdily, že jsou vázány Chartou Organizace spojených národů a almatskou deklarací z roku 1991, na základě které navzájem uznávají svoji územní integritu a suverenitu,“ píše se v prohlášení zveřejněném Evropskou radou. Civilní mise EU začne tento měsíc a potrvá nejvíce dva měsíce.

Arménský premiér Pašinjan a ázerbájdžánský vůdce Alijev se ve čtvrtek v Praze sešli s Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Politici seděli u kulatého stolu, za nimi byly vlajky tří zemí a EU. Šéf summitu Michel tuto čtyřstrannou schůzku dopředu avizoval a napsal, že se pokusí „pokročit směrem k udržitelnému míru v regionu“.

Státníci se shodli na důležitosti normalizace arménsko-ázerbájdžánských vztahů, uvedl úřad ázerbájdžánského prezidenta. Alijev podporuje bruselský formát jednání a další třístranná schůzka, tentokrát v Bruselu, je v plánu na listopad, dodal úřad.

Setkání i s Erdoganem

Na okraj pražského summitu EPC se uskutečnilo také vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné právě s Pašinjanem a Alijevem. Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Macron. 

Na hranici mezi Ázerbájdžánem a Arménií minulý měsíc propukly nejtvrdší střety za poslední dva roky. O život při nich přišlo více než dvě stě lidí.

Konflikt mezi Jerevanem a Baku souvisí s vleklými spory o území Náhorního Karabachu, který je mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, ale jenž do roku 2020 do velké míry ovládalo většinové etnicky arménské obyvatelstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 5 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 11 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...