Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi, informovala Evropská rada. Její předseda Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tom s lídry obou států Nikolem Pašinjanem a Ilhamem Alijevem dohodli ve čtvrtek na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC).
Arménie a Ázerbájdžán souhlasí, aby EU na jejich hranici vyslala civilní misi. Pašinjan a Alijev jednali v Praze
Evropská rada také uvedla, že koncem října se v Bruselu sejde komise pro vymezení hranic mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
„Arménie a Ázerbájdžán potvrdily, že jsou vázány Chartou Organizace spojených národů a almatskou deklarací z roku 1991, na základě které navzájem uznávají svoji územní integritu a suverenitu,“ píše se v prohlášení zveřejněném Evropskou radou. Civilní mise EU začne tento měsíc a potrvá nejvíce dva měsíce.
Arménský premiér Pašinjan a ázerbájdžánský vůdce Alijev se ve čtvrtek v Praze sešli s Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Politici seděli u kulatého stolu, za nimi byly vlajky tří zemí a EU. Šéf summitu Michel tuto čtyřstrannou schůzku dopředu avizoval a napsal, že se pokusí „pokročit směrem k udržitelnému míru v regionu“.
Státníci se shodli na důležitosti normalizace arménsko-ázerbájdžánských vztahů, uvedl úřad ázerbájdžánského prezidenta. Alijev podporuje bruselský formát jednání a další třístranná schůzka, tentokrát v Bruselu, je v plánu na listopad, dodal úřad.
Setkání i s Erdoganem
Na okraj pražského summitu EPC se uskutečnilo také vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné právě s Pašinjanem a Alijevem. Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Macron.
Na hranici mezi Ázerbájdžánem a Arménií minulý měsíc propukly nejtvrdší střety za poslední dva roky. O život při nich přišlo více než dvě stě lidí.
Konflikt mezi Jerevanem a Baku souvisí s vleklými spory o území Náhorního Karabachu, který je mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, ale jenž do roku 2020 do velké míry ovládalo většinové etnicky arménské obyvatelstvo.
