Arménie a Ázerbájdžán souhlasí, aby EU na jejich hranici vyslala civilní misi. Pašinjan a Alijev jednali v Praze

Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi, informovala Evropská rada. Její předseda Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tom s lídry obou států Nikolem Pašinjanem a Ilhamem Alijevem dohodli ve čtvrtek na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC).

Evropská rada také uvedla, že koncem října se v Bruselu sejde komise pro vymezení hranic mezi oběma znepřátelenými zeměmi.

„Arménie a Ázerbájdžán potvrdily, že jsou vázány Chartou Organizace spojených národů a almatskou deklarací z roku 1991, na základě které navzájem uznávají svoji územní integritu a suverenitu,“ píše se v prohlášení zveřejněném Evropskou radou. Civilní mise EU začne tento měsíc a potrvá nejvíce dva měsíce.

Arménský premiér Pašinjan a ázerbájdžánský vůdce Alijev se ve čtvrtek v Praze sešli s Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Politici seděli u kulatého stolu, za nimi byly vlajky tří zemí a EU. Šéf summitu Michel tuto čtyřstrannou schůzku dopředu avizoval a napsal, že se pokusí „pokročit směrem k udržitelnému míru v regionu“.

Státníci se shodli na důležitosti normalizace arménsko-ázerbájdžánských vztahů, uvedl úřad ázerbájdžánského prezidenta. Alijev podporuje bruselský formát jednání a další třístranná schůzka, tentokrát v Bruselu, je v plánu na listopad, dodal úřad.

Setkání i s Erdoganem

Na okraj pražského summitu EPC se uskutečnilo také vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné právě s Pašinjanem a Alijevem. Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Macron. 

Na hranici mezi Ázerbájdžánem a Arménií minulý měsíc propukly nejtvrdší střety za poslední dva roky. O život při nich přišlo více než dvě stě lidí.

Konflikt mezi Jerevanem a Baku souvisí s vleklými spory o území Náhorního Karabachu, který je mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, ale jenž do roku 2020 do velké míry ovládalo většinové etnicky arménské obyvatelstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 37 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 5 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 12 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...