Míra inflace v Turecku se v říjnu znovu zvýšila, v meziročním srovnání se dostala na 85,5 procenta ze zářijových 83,5 procenta. Oznámil to turecký statistický úřad. Ceny se v zemi prudce zvyšují už asi rok, před dvěma lety byla míra inflace nad jedenácti procenty. Nyní je na dalším maximu za čtyřiadvacet let. Turecko patří mezi země s nejvyšší inflací na světě.
Míra meziroční inflace v Turecku se v říjnu znovu zvýšila, přesáhla 85 procent
Pro srovnání – meziroční míra inflace v Česku činila v září osmnáct procent. V meziměsíčním srovnání se ceny v Turecku zvýšily o 3,5 procenta.
Tempo růstu ukazují především ceny výrobců, které se v říjnu meziročně zvýšily o 157,7 procenta. Výrobní ceny se pak s časovým posunem promítají do cen pro koncové zákazníky.
V Turecku se na vysoké míře inflace podílí více faktorů. Stojí za ní už delší dobu slabá lira, která zdražuje dovážené zboží. Zásobování komplikují problémy dodavatelských řetězců, částečně kvůli ruské agresi vůči Ukrajině pak stoupají i ceny energií a surovin.
Turecká centrální banka na rozdíl od jiných centrálních bank nezakročila proti vysoké inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Základní sazbu naopak za poslední rok několikrát snížila. Naposledy v říjnu, a to o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta.
Jiné centrální banky přitom jdou opačným směrem, aby pomohly zmírnit vysokou inflaci. Tureckou centrální banku však do snižování úrokových sazeb tlačí autoritářský lídr Recep Tayyip Erdogan, který doufá, že tak povzbudí hospodářský růst.
Vláda usiluje o „ekonomickou transformaci“
Právě snižování úrokových sazeb způsobilo výrazný propad kurzu liry. Turečtí představitelé tvrdí, že chtějí prostřednictvím slabší měny podpořit export a domácí výrobu. Ministr financí Nureddin Nebati v říjnu uvedl, že vláda je odhodlána uskutečnit ekonomickou transformaci, která ze země učiní výrobní centrum.
„Spočítali jsme si, že to půjde poněkud bolestivou cestou,“ řekl o vládní hospodářské vizi. „Tuto bolest zvýšila válka na Ukrajině.“
Podle ekonomů je nicméně postup turecké vlády pro výrobce škodlivý, protože propad kurzu liry jim zvyšuje náklady na energie, suroviny či dopravu. Neortodoxní hospodářská politika rovněž odrazuje západní investory, napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).