Rusko se vrátí k plnění dohody o lodním exportu obilí z Ukrajiny

Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, uvedlo podle agentury TASS tamní ministerstvo obrany. Návrat k plnění dohody potvrdil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o tom, že jeho země je i v případě, že by vystoupila z dohody umožňující vývoz obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“.

„V návaznosti na úterní rozhovor s (šéfem Kremlu Vladimirem) Putinem bude od dnešního (středečního) poledne vývoz obilovin pokračovat,“ citovala Erdogana agentura AFP. Podle agentury TASS mínil turecký prezident poledne moskevského času (10:00 SEČ).

Erdogan doplnil, že návrat Ruska k ujednáním telefonicky potvrdil tureckému ministru obrany Hulusimu Akarovi jeho ruský protějšek Sergej Šojgu. Putin později uvedl, že Rusko nebude bránit vývozu ukrajinského obilí do Turecka.

„V žádném případě a ani v budoucnu nebudeme bránit dodávkám obilí z Ukrajiny do Turecké republiky, přičemž mám na mysli neutralitu Turecka v konfliktu, mám na mysli potravinářský průmysl Turecké republiky a úsilí prezidenta (Recepa Tayyipa) Erdogana, zaměřené na zajištění zájmů nejchudších zemí,“ řekl Putin podle agentury TASS.

Moskva tvrdí, že se k návratu k dohodě rozhodla poté, co od Ukrajiny obdržela záruky, že Kyjev nepoužije plavební koridor k bojovým operacím. Rusko pozastavilo svoji účast v dohodě o víkendu. Rozhodnutí zdůvodnilo obviněním, že ukrajinské síly podnikly dronový útok na ruské Černomořské loďstvo v přístavu Sevastopol na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu. Kyjev se k útoku nepřihlásil.

Vývoz z Ukrajiny je důležitý pro Afriku či Blízký východ

Z ukrajinských přístavů však tento týden dál vyplouvaly lodě se zemědělskou produkcí. Turecko uvádělo, že vývoz musí pokračovat nehledě na ruský postoj. Vývoz obilí a dalších zemědělských plodin je důležitý pro potravinovou bezpečnost v mnoha zemích Afriky a Blízkého východu.

Turecko v létě dohody společně s OSN pomohlo dojednat a nyní se podílí na zajištění bezpečné plavby lodí převážejících přes Černé moře zemědělskou produkci. Na webu OSN lze sledovat průjezd lodí.

Neochvějnost, s jakou i OSN trvalo na pokračujícím exportu obilí, vyzdvihla německá ministryně Annalena Baerbocková. Televiznímu kanálu Welt řekla, že tento přístup dokládá, čeho všeho může být dosaženo, pokud bude světové společenství ignorovat ruské pokusy o vyhrožování.

„Rusko se opět pokusilo použít hlad jako zbraň, použít obilí jako zbraň,“ uvedla. Kreml dříve varoval, že bezpečná plavba lodí přes Černé moře nemůže být bez ruské účasti zajištěna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 20 mminutami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
16:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 1 hhodinou

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 3 hhodinami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 3 hhodinami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 5 hhodinami

Evropský pohled