Recep Tayyip Erdoğan strana 5 z 5

Už 39mrtvých a skoro 900 zraněných evidují v Turecku a Řecku v důsledku pátečního zemětřesení, které tvrdě zasáhlo turecké pobřežní velkoměsto Izmir a jeho okolí a také řecký ostrov Samos. Ještě po 18 hodinách od zemětřesení se v sobotu záchranářům podařilo z trosek osmipatrového domu v Turecku vyprostit živou ženu a tři její děti. Všichni byli odvezeni do nemocnice, po čtvrtém dítěti záchranáři stále pátrají.

Při útoku nožem v Nice zemřeli tři lidé, šest utrpělo zranění. Starosta města Christian Estrosi se domnívá, že šlo o teroristický útok. Jako takový už čin vyšetřuje protiteroristická prokuratura. Pachatele policisté postřelili a zadrželi. Dle Reuters policejní zdroj potvrdil, že útočník dekapitoval jednu ženu. V Avignonu policisté zastřelili muže, který ohrožoval kolemjdoucí pistolí a volal Alláhu akbar, informuje agentura. V Lyonu policie zadržela podezřelého Afghánce s nožem, píše AFP. Terčem útoku se ve čtvrtek stal také francouzský konzulát v saúdskoarabské Džiddě. V celé Francii platí nejvyšší stupeň varování před terorismem.

V bangladéšské metropoli Dháce v úterý demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří volali po bojkotu francouzských výrobků poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron hájil právo na zveřejňování karikatur proroka Mohameda. Íránské ministerstvo zahraničí si ve stejné věci předvolalo francouzského diplomata. Francie vyzvala své občany žijící v zemích s většinovým muslimským obyvatelstvem, aby byli kvůli současným projevům hněvu opatrní. Představitel francouzských muslimů doporučil karikatury ignorovat.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal postoj k muslimům v některých evropských zemích ke způsobu, jakým se v Evropě zacházelo se Židy před druhou světovou válkou. Vyzval také spoluobčany, aby nekupovali francouzské zboží. Reagoval tak na nedávná vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který hájil právo na otištění karikatur proroka Mohameda a který hovořil o nezbytnosti reformy islámu ve Francii. Podobnou kritiku vyjádřili i další představitelé islámských zemí. Pákistán si předvolal francouzského velvyslance.

Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Turecko, že se znovu vydává „na cestu genocidy“. V rozhovoru, který zveřejnil francouzský list Le Figaro, také řekl, že má důkazy o turecké vojenské podpoře ázerbájdžánských sil v bojích o Náhorní Karabach. V oblasti podle něj působí turečtí vojenští poradci i turečtí žoldnéři ze severní Sýrie. Ankara tato obvinění odmítá. Boje o horskou enklávu pokračují šestým dnem. Obě strany tvrdí, že způsobily nepříteli značné ztráty, ale nezdá se, že by některá získala převahu. Jerevan uvedl, že je ochotný za zprostředkování OBSE jednat o příměří.

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl v úterý ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus. Prezident Číny Si Ťin-pching řekl, že jakýkoliv pokus pandemii politizovat by měl být odmítnut. V New Yorku v úterý začalo 75. Valné shromáždění OSN, kvůli pandemii koronaviru však státníci vystupují pouze prostřednictvím videopřenosu.

Experti udělili ocenění za nejbizarnější vědecké objevy –⁠ „alternativní“ Ig Nobelovy ceny. Ocenění uděluje humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu ve spolupráci s Harvardovou univerzitou.

Americký prezident Donald Trump podle svých slov udržuje lepší osobní vztahy s těmi světovými vůdci, kteří jsou „drsní a zlí“. Prohlásil to v jednom z rozhovorů s legendárním novinářem Bobem Woodwardem, jemuž v úterý vychází nová kniha nazvaná Rage (Vztek) založená na 18 telefonických interview s hlavou státu. Útržek z jednoho z nich odvysílala stanice NBC. Dosud zveřejněné úryvky z knihy, jež bude dle očekávání bestsellerem, vyvolaly v USA četné kontroverze.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

Namísto slibovaných rozhovorů mezi Tureckem a Řeckem přichází další konfrontace. Ankara o necelý týden prodloužila misi těžební lodi ve vodách jihozápadně od Kypru, které si na základě nedávné dohody s Egyptem nárokují Athény. Řecký parlament krátce po tureckém kroku zmíněnou dohodu ratifikoval. Turecko ji označuje za nelegitimní. Evropská unie připravuje protiturecké sankce.

Turecko narazilo v Černém moři na energetické suroviny, patrně se jedná o zemní plyn. Agentuře Bloomberg to ve středu řekly dva obeznámené zdroje. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předtím avizoval, že v pátek sdělí Turkům „dobrou zprávu“, která národ přivede na novou cestu.

Turecký parlament ve středu schválil návrh zákona, který má více regulovat působení sociálních sítí v zemi. Informovala o tom agentura AFP, podle níž norma připravená vládní stranou vyvolává obavy z omezení svobody slova v zemi. Zákon již dříve kritizovaly humanitární organizace Amnesty International a Human Rights Watch. Vláda o novém zákonu informovala na Twitteru.

Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 roku propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe. Neuvědomila si ale, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na Facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc. Všelichová a Miroslav Farkas byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 k více než šesti letům vězení, po pátečním předčasném propuštění je vládní speciál dopravil do Prahy. O jejich osvobození vyjednávali politici i tajné služby.

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dorazily na velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia. Ta se konala poprvé po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím. Na nich se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají roušky kvůli koronaviru.

Dva čeští občané Miroslav Farkas a Markéta Všelichová, kteří byli v Turecku odsouzeni za spolupráci s bojovníky kurdských milicí YPG, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci, byli propuštěni na svobodu. Zpět do Česka se vrátili v pátek večer. O jejich příletu vládním speciálem na letiště v pražských Kbelích odpoledne informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Propuštěné Čechy z letiště odvezla sanitka s vojenským doprovodem.

Papež František v neděli nepřímo vyjádřil roztrpčení nad přeměnou istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který nyní slouží jako muzeum, na mešitu. Plány na chystanou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vyvolaly už při pátečním oznámení o přestavbě vlnu kritiky ze zahraničí i ze strany pravoslavné církve.

Největší monument Turecka strávil posledních osm dekád jako muzeum. Měl to být kompromis mezi muslimským a křesťanským světem, jehož zástupci se pod obrovskou kupolí chrámu Hagia Sofia promodlili staletími (každá skupina jinými). Soud nyní rozhodl, že se z chrámu v roce 1935 stalo muzeum protiprávně. Prezident Recep Tayyip Erdogan následně podepsal dekret, podle kterého se budova přemění zpět na mešitu. Idea sekulárního Turecka, o němž snil jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk, se podle kritiků rozpadá kousek po kousku.

Řecko ve středu obnovilo provoz regionálních letišť, na která budou moci opět létat mezinárodní spoje. Od 15. června se mohlo ze zahraničí létat pouze do Atén a Soluně. Země tak doufá, že se jí ještě podaří zachránit letošní turistickou sezonu, cestovní ruch v Řecku totiž zaměstnává zhruba 700 tisíc lidí. Z vybraných evropských letišť se navíc může létat i na Maltu.

V Turecku pokračuje další vlna zatýkání v souvislosti s pokusem o převrat, který se v zemi odehrál už před čtyřmi lety a který podle Ankary zorganizovali příznivci nyní zakázaného hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Prokuratura vydala zatykače na 414 lidí, především z prostředí armády, uvedla agentura Reuters. Podle agentury Anadolu je část z nich zapletena do podvodů u náborů do armádního letectva.

Ozbrojené síly loajální libyjské vládě premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, v pátek oznámily, že získaly kontrolu nad městem Tarhúna. To bylo poslední baštou rivalských jednotek maršála Chalífy Haftara na západě země. Ovládnutí Tarhúny oznámil mluvčí sil vlády národní jednoty (GNA). Znepřátelená armáda maršála Haftara (LNA) se k situaci zatím nevyjádřila.

Ozbrojené síly loajální libyjské vládě premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, ve čtvrtek oznámily, že získaly úplnou kontrolu nad hlavním městem Tripolisem. Armádní zdroj z řad východolibyjských jednotek polního maršála Chalífy Haftara (LNA) potvrdil, že LNA se z města stahuje. Sarrádž uvedl, že jeho cílem je získat kontrolu nad celým územím Libye.

Největší turecká města Istanbul a Ankara organizují sbírky, které v době pandemie koronaviru pomáhají nejchudším obyvatelům. Dárci mohou přispět materiálně nebo zaplatit potřebným třeba účty za energie. Iniciativa opozicí ovládaných měst se nelíbí vládě, která tvrdí, že je potřeba krizi řešit centrálně. Zmrazila proto bankovní účty, které města zřídila pro finanční dary, a někde zakazuje i distribuci potravin.

Turecký prezident Recep Erdogan u příležitosti Prvního máje přislíbil pomoc lidem, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. Ta se ale netýká běženců, kteří v zemi v drtivé většině pracují načerno. Země jich hostí nejvíc na světě – přes čtyři miliony.

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.