V arménské metropoli Jerevanu se shromáždilo několik tisíc lidí požadujících odchod premiéra Nikola Pašinjana poté, co podepsal dohodu s Ázerbájdžánem a Ruskem o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Dohoda podle jejích odpůrců připisuje vítězství Ázerbájdžánu. Arménská policie zpočátku účastníky nepovoleného protestu zatýkala, zaměřovala se především na představitele politické strany Vzkvétající Arménie.
Demonstranti podle AFP skandovali „Nikol zrádce“ nebo „Nikole odejdi!“. Když došlo na zatýkání, poslanec za Vzkvétající Arménii Arman Abovjan volal do megafonu: „Celou zemi zatknout nemůžete!“ Mezi zadrženými je také lídr strany Gagik Carukjan. Demonstranti se shromáždili na náměstí Svobody, odkud se vydali před vládní budovu střeženou policejními kordony.
Pašinjan podle agentury Interfax vysvětlil, že k rozhodnutí uzavřít dohodu s představiteli Ruska a Ázerbájdžánu o ukončení bojů v Náhorním Karabachu ho vedla snaha vyhnout se kolapsu v regionu a zamezit obětování životů tisíců arménských vojáků.
Pašinjan uvedl, že dohodu podepsal ve chvíli, kdy Arménie ztratila kontrolu nad Šušou, druhým největším městem v Náhorním Karabachu, a kdy arménským ozbrojeným silám docházely zdroje.
Pašinjan již dříve dohodu, kterou její strany podepsaly v pondělí večer, označil za bolestivou, vynucenou situací na bojišti. Záhy po oznámení ujednání vtrhli jeho odpůrci do sídla parlamentu a do úřadu vlády a sedmnáct politických stran ho vyzvalo k odstoupení.
Naopak v ázerbájdžánské metropoli Baku lidé oslavovali. Prezident Ilham Alijev dohodu považuje za arménskou kapitulaci a konec okupace.
Slaví také Ázerbájdžánci, které Arméni z Karabachu před třemi dekádami vyhnali. Zpravodaj ČT Václav Černohorský navštívil v Baku Rusena a Ajnur Jusufovovy. Žijí v minimalistických podmínkách a nyní doufají, že se budou moci vrátit do rodné vsi. „Z našich ramen spadla obrovská tíha. Už nejsem uprchlík. Už se nemusím stydět jako dřív, když jsem někomu ve městě musel říct, odkud jsem,“ líčí Rusen Jusufov.
Nově dobytou oblast muselo v 90. letech opustit na 600 tisíc Ázerbájdžánců a v možnost návratu doufají mnozí. Pro ně znamenají současné boje naději. Jsou však i tací, z nichž letošní ostřelování udělalo nové uprchlíky.
Rusko poslalo do Karabachu vojáky
Do Náhorního Karabachu už mezitím Rusko poslalo vojáky, kteří nedávno válčili v Donbasu na východě Ukrajiny. Podle agentury AFP jsou již první jednotky na místě. Dodržování dohody má na místě kontrolovat ruský kontingent 1960 mužů s devadesáti obrněnými transportéry, 380 auty a speciální technikou.
Podle ruského ministerstva obrany z Uljanovska do Náhorního Karabachu odletělo deset vojenských transportních letounů Il-76 s vojáky a transportéry 15. samostatné motostřelecké brigády, která má označení „mírotvorná“. Jako jediná jednotka ruské armády je určena pro nasazení v operacích na prosazení či udržení míru, a to i v rámci sil působících pod vlajkou OSN.
Tato jednotka, jejíž základna je v Samaře, se na jaře 2014 „blýskla při obsazení Krymu a podílela se i na okupaci části Donbasu“, uvedl ukrajinský deník Ukrajinska pravda s tím, že o této skutečnosti existují četné důkazy. Příslušníci této brigády se podle gruzínského badatele Irakliho Kochamidzeho také zúčastnili krátké rusko-gruzínské války o separatistickou Jižní Osetii a Abcházii v srpnu 2008.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan poslancům své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje sdělil, že Ankara a Moskva ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného centra, které bude střežit mír v Náhorním Karabachu. Erdogan podle agentury TASS uvedl, že Turecko „zaujme místo po boku mírotvůrců v Karabachu“, a upřesnil, že Ankara bude těsně spolupracovat s Baku.
