Nože ze zmražených lidských výkalů nejsou funkční. Byly uděleny Ig Nobelovy ceny za bizarní vědu, ocenění dostali i politici

Experti udělili ocenění za nejbizarnější vědecké objevy –⁠ „alternativní“ Ig Nobelovy ceny. Ocenění uděluje humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu ve spolupráci s Harvardovou univerzitou.

Třicátý ročník byl výjimečný vzhledem ke koronavirové pandemii, takže tentokrát se atmosféra nesla v lehce vážnějším duchu než jindy –⁠ ceremoniál probíhal on-line přes video.
Deset cen si rozdělili vědci z celého světa. Můžete se podívat i na záznam celé akce:

Cena za akustiku: Jaké zvuky vydává aligátor, pokud vdechuje helium
Mezinárodní vědecký tým umístil samici aligátora čínského do vzduchotěsné místnosti, která byla naplněná vzduchem obohaceným o helium. Cílem bylo poznat, jaký dopad to na zvuky vydávané tímto tvorem má.

Cena za psychologii: Jak rozpoznat narcistní povahu podle obočí
Kanadsko-americký tým se pokusil vypracovat metodu, jak podle tvaru a vzhledu obočí identifikovat u lidí osobnostní rysy spojené s narcismem.

Cena za mír: Chování diplomatů v noci
Ocenění dostaly vlády Indie a Pákistánu za to, že si jejích diplomaté uprostřed noci zvoní u dveří, aby pak včas utekli, ještě než někdo ke dveřím přijde. Tato informace je založena na sérii článků, které o tomto chování informovaly.

Cena za fyziku: Vibrující žížaly
Fyzici ze sedmi zemí světa zkoumali, co stane s tvarem těla živé žížaly, když je rozvibrována na vysoké frekvenci.

Cena za ekonomii: Líbání a HDP
Rozsáhlý tým ekonomů z Evropy a Ameriky se pokusil kvantifikovat vztah mezi hrubým domácím produktem několika států a tím, jak moc se tam lidé líbají na ústa.

Cena za management: Jak si najít zabijáka
Skupině pěti čínských nájemných vrahů se podařilo zajistit si smlouvu na vraždu následujícím způsobem: Xi Guang-An přijal peníze za vraždu předem, ale kontakt přeprodal Mo Tian-Xiangovi, který smlouvu přeprodal Yang Kang-Shengovi, jenž ji přeprodal Yang Guang-Shengovi. Ten ji prodal původními vrahovi Mo Tian-Xiangovi. Komise ocenila, že všichni zúčastnění na tom zbohatli, aniž by kdokoliv zemřel.

Cena za entomologii: Arachnofobie
Americký entomolog (expert na hmyz) shromáždil důkazy, že řada entomologů se bojí pavouků, kteří ale nepatří mezi hmyz.

Cena za lékařství: záhadná misofonie
Tým nizozemských a belgických vědců diagnostikoval doposud neznámý stav, který dostal jméno misofonie. Spočívá v nepříjemném pocitu, když slyšíme jiné lidi žvýkat.

Cena za vzdělávání v medicíně: světoví politici za přístup k nemoci covid-19
Cenu obdrželi Jair Bolsonaro, Boris Johnson, Naréndra Módí, Andrés Manuel López Obrador, Alexandr Lukašenko, Donald Trump, Recep Tayyip Erdogan, Vladimir Putin a Gurbanguly Berdimuhamedow za to, jak světoví politici využili pandemii covidu-19 k tomu, aby prokázali, že politici mohou mít na život a smrt větší vliv než vědci a lékaři.

Cena za materiálové vědy: nože z lidských výkalů nefungují
Tým sedmi vědců z USA prokázal nade vší pochybnosti, že nože vyrobené ze zmražených lidských výkalů nejsou funkční a nedají se prakticky používat.

Dějiny Ig Nobelovy ceny

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.

Laureáti si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – také letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru).

Česká stopa

Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.

Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...