Experti udělili ocenění za nejbizarnější vědecké objevy – „alternativní“ Ig Nobelovy ceny. Ocenění uděluje humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu ve spolupráci s Harvardovou univerzitou.
Nože ze zmražených lidských výkalů nejsou funkční. Byly uděleny Ig Nobelovy ceny za bizarní vědu, ocenění dostali i politici
Třicátý ročník byl výjimečný vzhledem ke koronavirové pandemii, takže tentokrát se atmosféra nesla v lehce vážnějším duchu než jindy – ceremoniál probíhal on-line přes video.
Deset cen si rozdělili vědci z celého světa. Můžete se podívat i na záznam celé akce:
Cena za akustiku: Jaké zvuky vydává aligátor, pokud vdechuje helium
Mezinárodní vědecký tým umístil samici aligátora čínského do vzduchotěsné místnosti, která byla naplněná vzduchem obohaceným o helium. Cílem bylo poznat, jaký dopad to na zvuky vydávané tímto tvorem má.
Cena za psychologii: Jak rozpoznat narcistní povahu podle obočí
Kanadsko-americký tým se pokusil vypracovat metodu, jak podle tvaru a vzhledu obočí identifikovat u lidí osobnostní rysy spojené s narcismem.
Cena za mír: Chování diplomatů v noci
Ocenění dostaly vlády Indie a Pákistánu za to, že si jejích diplomaté uprostřed noci zvoní u dveří, aby pak včas utekli, ještě než někdo ke dveřím přijde. Tato informace je založena na sérii článků, které o tomto chování informovaly.
Cena za fyziku: Vibrující žížaly
Fyzici ze sedmi zemí světa zkoumali, co stane s tvarem těla živé žížaly, když je rozvibrována na vysoké frekvenci.
Cena za ekonomii: Líbání a HDP
Rozsáhlý tým ekonomů z Evropy a Ameriky se pokusil kvantifikovat vztah mezi hrubým domácím produktem několika států a tím, jak moc se tam lidé líbají na ústa.
Cena za management: Jak si najít zabijáka
Skupině pěti čínských nájemných vrahů se podařilo zajistit si smlouvu na vraždu následujícím způsobem: Xi Guang-An přijal peníze za vraždu předem, ale kontakt přeprodal Mo Tian-Xiangovi, který smlouvu přeprodal Yang Kang-Shengovi, jenž ji přeprodal Yang Guang-Shengovi. Ten ji prodal původními vrahovi Mo Tian-Xiangovi. Komise ocenila, že všichni zúčastnění na tom zbohatli, aniž by kdokoliv zemřel.
Cena za entomologii: Arachnofobie
Americký entomolog (expert na hmyz) shromáždil důkazy, že řada entomologů se bojí pavouků, kteří ale nepatří mezi hmyz.
Cena za lékařství: záhadná misofonie
Tým nizozemských a belgických vědců diagnostikoval doposud neznámý stav, který dostal jméno misofonie. Spočívá v nepříjemném pocitu, když slyšíme jiné lidi žvýkat.
Cena za vzdělávání v medicíně: světoví politici za přístup k nemoci covid-19
Cenu obdrželi Jair Bolsonaro, Boris Johnson, Naréndra Módí, Andrés Manuel López Obrador, Alexandr Lukašenko, Donald Trump, Recep Tayyip Erdogan, Vladimir Putin a Gurbanguly Berdimuhamedow za to, jak světoví politici využili pandemii covidu-19 k tomu, aby prokázali, že politici mohou mít na život a smrt větší vliv než vědci a lékaři.
Cena za materiálové vědy: nože z lidských výkalů nefungují
Tým sedmi vědců z USA prokázal nade vší pochybnosti, že nože vyrobené ze zmražených lidských výkalů nejsou funkční a nedají se prakticky používat.
Dějiny Ig Nobelovy ceny
První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.
Laureáti si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – také letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru).
Česká stopa
Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.
Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.