Nože ze zmražených lidských výkalů nejsou funkční. Byly uděleny Ig Nobelovy ceny za bizarní vědu, ocenění dostali i politici

Experti udělili ocenění za nejbizarnější vědecké objevy –⁠ „alternativní“ Ig Nobelovy ceny. Ocenění uděluje humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu ve spolupráci s Harvardovou univerzitou.

Třicátý ročník byl výjimečný vzhledem ke koronavirové pandemii, takže tentokrát se atmosféra nesla v lehce vážnějším duchu než jindy –⁠ ceremoniál probíhal on-line přes video.
Deset cen si rozdělili vědci z celého světa. Můžete se podívat i na záznam celé akce:

Cena za akustiku: Jaké zvuky vydává aligátor, pokud vdechuje helium
Mezinárodní vědecký tým umístil samici aligátora čínského do vzduchotěsné místnosti, která byla naplněná vzduchem obohaceným o helium. Cílem bylo poznat, jaký dopad to na zvuky vydávané tímto tvorem má.

Cena za psychologii: Jak rozpoznat narcistní povahu podle obočí
Kanadsko-americký tým se pokusil vypracovat metodu, jak podle tvaru a vzhledu obočí identifikovat u lidí osobnostní rysy spojené s narcismem.

Cena za mír: Chování diplomatů v noci
Ocenění dostaly vlády Indie a Pákistánu za to, že si jejích diplomaté uprostřed noci zvoní u dveří, aby pak včas utekli, ještě než někdo ke dveřím přijde. Tato informace je založena na sérii článků, které o tomto chování informovaly.

Cena za fyziku: Vibrující žížaly
Fyzici ze sedmi zemí světa zkoumali, co stane s tvarem těla živé žížaly, když je rozvibrována na vysoké frekvenci.

Cena za ekonomii: Líbání a HDP
Rozsáhlý tým ekonomů z Evropy a Ameriky se pokusil kvantifikovat vztah mezi hrubým domácím produktem několika států a tím, jak moc se tam lidé líbají na ústa.

Cena za management: Jak si najít zabijáka
Skupině pěti čínských nájemných vrahů se podařilo zajistit si smlouvu na vraždu následujícím způsobem: Xi Guang-An přijal peníze za vraždu předem, ale kontakt přeprodal Mo Tian-Xiangovi, který smlouvu přeprodal Yang Kang-Shengovi, jenž ji přeprodal Yang Guang-Shengovi. Ten ji prodal původními vrahovi Mo Tian-Xiangovi. Komise ocenila, že všichni zúčastnění na tom zbohatli, aniž by kdokoliv zemřel.

Cena za entomologii: Arachnofobie
Americký entomolog (expert na hmyz) shromáždil důkazy, že řada entomologů se bojí pavouků, kteří ale nepatří mezi hmyz.

Cena za lékařství: záhadná misofonie
Tým nizozemských a belgických vědců diagnostikoval doposud neznámý stav, který dostal jméno misofonie. Spočívá v nepříjemném pocitu, když slyšíme jiné lidi žvýkat.

Cena za vzdělávání v medicíně: světoví politici za přístup k nemoci covid-19
Cenu obdrželi Jair Bolsonaro, Boris Johnson, Naréndra Módí, Andrés Manuel López Obrador, Alexandr Lukašenko, Donald Trump, Recep Tayyip Erdogan, Vladimir Putin a Gurbanguly Berdimuhamedow za to, jak světoví politici využili pandemii covidu-19 k tomu, aby prokázali, že politici mohou mít na život a smrt větší vliv než vědci a lékaři.

Cena za materiálové vědy: nože z lidských výkalů nefungují
Tým sedmi vědců z USA prokázal nade vší pochybnosti, že nože vyrobené ze zmražených lidských výkalů nejsou funkční a nedají se prakticky používat.

Dějiny Ig Nobelovy ceny

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.

Laureáti si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – také letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru).

Česká stopa

Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.

Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 2 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...