Největší turecká města Istanbul a Ankara organizují sbírky, které v době pandemie koronaviru pomáhají nejchudším obyvatelům. Dárci mohou přispět materiálně nebo zaplatit potřebným třeba účty za energie. Iniciativa opozicí ovládaných měst se nelíbí vládě, která tvrdí, že je potřeba krizi řešit centrálně. Zmrazila proto bankovní účty, které města zřídila pro finanční dary, a někde zakazuje i distribuci potravin.
Opozicí vedená turecká města organizují pomoc chudým kvůli koronaviru, vládě se to nelíbí
Radnice Ankary a Istanbulu otevřely na počátku pandemie bankovní účty, na které chodily finanční dary pro pomoc nejchudším. Vláda v Ankaře ale tuto iniciativu zakázala a opoziční primátory osočila ze snahy podkopávat stát. Města proto hledala alternativní cesty.
V Istanbulu nahradila finanční dary materiální pomoc. Lidé mohou darovat základní potraviny, hygienické prostředky či oblečení. „Město to ve svých skladech roztřídí do balíčků a ty pak putují k potřebným rodinám. Tímto způsobem už se dostala pomoc zhruba 600 tisícům domácností v Istanbulu,“ přiblížil zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Tamní magistrát podle něj evidoval celkem 900 tisíc žádostí, některé ale kritéria úřadů nesplnily.
Jak Istanbul, tak Ankara uplatňuje ještě jeden způsob pomoci, pro nějž se stala inspirací dlouholetá tradice z tureckých pekáren. „Jdete do pekárny, koupíte si chleba sám pro sebe, ale máte peníze navíc, tak koupíte dva nebo tři další, které necháte na háčku v pekárně. Vzít si je pak může zdarma někdo, kdo peníze na chleba nemá,“ popsal zpravodaj ČT.
Na podobném základě Ankara a Istanbul spustily internetovou stránku, kde se mohou lidé anonymně přihlásit a zaplatit za někoho účty za vodu či plyn. „Tímto způsobem už lidé v Istanbulu zaplatili faktury za vodu a plyn v přepočtu za 70 milionů korun. Tuto pomoc poskytli zhruba 150 tisícům domácností,“ doplnil Černohorský.
Erdogan: Boj s dopady pandemie je věc centrální vlády
Opozice tvrdí, že právě obce mají nástroje na to, aby v koronavirové krizi co nejlépe a nejefektivněji pomohly. Vláda to ale odmítá a tvrdí, že krize vyžaduje odpověď z centra.
„Opozicí ovládaná města ignorují pravidla v boji s pandemií. Jejich záměrem není pomáhat veřejnosti, ale jen se předvádět,“ tvrdí prezident Recep Tayyip Erdogan (AKP).
Vláda se v co největším počtu oblastí snaží kontrolu nad distribucí pomoci získat sama. „Netýká se to jen (zmrazení) finančních darů, například v některých městech ovládaných opoziční CHP, jako je Mula nebo Mersin, ministerstvo vnitra zapovědělo distribuci chleba nebo polévek,“ upozornil zpravodaj ČT.
Opozicí vedená města uplatňují taktiku, na které kdysi postavila svůj úspěch AKP: pomoc chudým ve městech, rozšiřování sociálních služeb či distribuce základních potravin zdarma. Chudé čtvrti, kam většina pomoci míří, jsou tradiční bašty AKP. Sám Erdogan do velké politiky prorazil jako starosta Istanbulu a jeho strana až do loňských voleb město ovládala.
„Opoziční CHP se skrze městské samosprávy dostala k zásobárnám hlasů AKP. Ta se teď bojí, že o tyto hlasy přijde, a její aktivity proto zakazuje,“ podotkl sociolog Kemal Özkiraz ze společnosti pro výzkum veřejného mínění AKAM.
Průzkumy: Podpora vládní koalice slábne
Centrální vládu tvoří koalice strany AKP prezidenta Erdogana a krajně pravicové MHP. Podle aktuálního průzkumu klesla podpora koalice pod 50 procent, což znamená, že by tyto dvě strany nyní nedosáhly na parlamentní většinu.
V dalším průzkumu, který se ptal na to, jak lidé hodnotí přístup ze strany vlády, jež zakázala některé iniciativy opozicí ovládaných radnic, odpovědělo 75 procent oslovených, že je to špatně. Za špatný označila postup vlády i více než polovina voličů vládních stran. Někteří kritici proto varují, že se tvrdý postup může AKP vymstít.