Recep Tayyip Erdoğan strana 4 z 5

Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.

Evakuace civilistů z Kábulu po čtvrtečním útoku u letiště zrychlila, uvedla agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště. Sebevražedný útok si dle některých médií odvolávajících se na afghánské ministerstvo zdravotnictví či další činitele vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů a třinácti amerických vojáků. Podle USA bombu odpálil jen jeden útočník. Napětí panuje i na hranici Afghánistánu s Pákistánem.

Puč v Turecku, který v zemi proběhl přesně před pěti lety, měl připravit o moc současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Aspoň tak zaznívalo zdůvodnění oficiálních míst. Namísto toho mu ale přinesl „neuvěřitelné posílení moci“. „Erdogan získal neotřesitelné postavení v silových složkách, naprosto si podřídil soudnictví a ovlivňuje i většinu médií,“ hodnotí turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Přesto však podle něho poslední dobou prezidentova popularita klesá a naopak roste počet těch, kteří si přejí návrat země k standardnímu parlamentnímu systému.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oficiální výsledky oznámilo tamní ministerstvo vnitra, podle nějž kandidát získal v prvním kole téměř 62 procent hlasů, k urnám však přišlo nejméně voličů od založení islámské republiky. Raísímu k zisku mandátu poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři, gratulace přicházejí do Teheránu také ze zahraničí, mimo jiné od islamistů, Turecka či z Moskvy. Výsledek hlasování naopak ostře odsoudil Izrael.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slavnostně otevřel novou monumentální mešitu na náměstí Taksim v centru Istanbulu. To bývá centrem demonstrací lidí s liberálními názory. Splnil tak svůj desítky let starý slib. Informovala o tom agentura Reuters.

Tureckem hýbe série obvinění z korupce mířících do nejvyšších pater politiky. Přišel s nimi místní mafiánský boss Sedat Peker, který od předloňského roku žije v exilu. Vláda jeho výroky odmítá. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu oznámil, že nehodlá kvůli obviněním odstoupit– podle mafie měl ministr léta vazby na organizovaný zločin. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil videa za spiknutí proti Turecku.

Turecko tíží mimořádně silná inflace, která v dubnu činila v přepočtu na celý rok 17 procent a roste už sedm měsíců v řadě. Zároveň klesá kurz turecké liry. Zemi též opouští řada zahraničních investorů. Tato bilance jde na vrub prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho rodinného klanu. Rovněž proto, že ministerstvo financí nemá na povel nikdo jiný než prezidentův zeť. Opozice se nyní ptá, kam zmizely obří finanční rezervy centrální banky.

Propadliny tak široké, že by spolkly autobus, se otevírají stále častěji na polích v Turecku. V poslední době se objevují pořád blíž i domům, kde bydlí zemědělci.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu prohlásil, že Turecko a ostatní spojenci USA by se měli vyvarovat dalších nákupů ruských zbraní. Šéf diplomacie USA jim zároveň pohrozil možností uvalení dalších sankcí. Napsala to agentura Reuters. Napjaté vztahy Washingtonu a Ankary o víkendu vyostřilo prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který označil masakry Arménů z let 1915 až 1923 v Osmanské říši za genocidu.

Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Jeho předchůdci v Bílém domě se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, termín genocida zcela odmítá.

Turecký ústavní soud zrušil část vládního dekretu, který vládě umožňoval během výjimečného stavu po pokusu o převrat v roce 2016 uzavřít mediální společnosti a zkonfiskovat jejich majetek. V pátek o tom informoval server Ahval. Vláda podle opozice tento dekret využívala k umlčení svých kritiků.

Před čtyřmi lety Turecko dobylo syrské město Al-Bab a turecké jednotky si nad oblastí udržují kontrolu dodnes. Ankara od té doby zainvestovala do rekonstrukcí a infrastrukturních projektů v této oblasti, a rovněž zde spravuje uprchlické tábory pro Syřany, kteří se vracejí zpět do země. Turecký prezident Erdogan proto od Evropské unie požaduje, aby peníze, které Turecko dostává na ochranu hranic a starost o uprchlíky, směřovaly i na území v Sýrii. Podle sebe ve válkou rozdírané zemi hájí zájmy Západu.

Předák turecké opozice a bývalý předseda prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş byl v pondělí odsouzen ke třem a půl letům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení politikova advokáta. Bývalý kandidát na prezidenta je od roku 2016 ve vazbě kvůli obvinění z terorismu. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nařídil jeho propuštění.

V jeskynním komplexu na severu Iráku se našla těla třinácti Turků unesených kurdskými povstalci. Dvanáct obětí zemřelo po střelbě do hlavy a jednu zabila rána do ramene. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí obvinil Spojené státy v souvislosti s případem z podpory terorismu. Turky podle něj zabila Strana kurdských pracujících (PKK).

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu jedná druhý den v Bruselu s unijními politiky o narovnání vzájemných vztahů pošramocených v poslední době několika spory, zejména tím o východní Středomoří. Unie kvůli němu chystá nové sankce, Çavuşoglu před jejich přijetím varoval. EU snahu Turecka vítá, Ankara ji však musí doprovodit konkrétními činy, sdělil Çavuşogluovi podle vysoce postaveného unijního činitele předseda Evropské rady Charles Michel.

Turecká vláda se snaží vylepšit vztahy se Západem a tomuto kurzu odpovídá i pondělní jednání šéfa německé diplomacie Heika Maase v Ankaře. Za týden pak mají po víc než čtyřech letech restartovat i přímé rozhovory s Řeckem o vzájemných sporech ve Středomoří.

V Turecku pokračují protesty studentů a učitelů proti novému rektorovi prestižní Bosporské univerzity v Istanbulu. Do funkce ho jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho kritici to vnímají jako další erozi akademické svobody. Turecké bezpečnostní složky tvrdí, že demonstrace nebudou tolerovat.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Turecký parlament schválil nasazení vojáků v rámci mírové mise, která bude střežit příměří v Náhorním Karabachu. Prezident Recep Tayyip Erdogan dosud neupřesnil, kolik vojáků Ankara vyšle, mandát bude zatím roční, uvedla agentura AP.

V arménské metropoli Jerevanu se shromáždilo několik tisíc lidí požadujících odchod premiéra Nikola Pašinjana poté, co podepsal dohodu s Ázerbájdžánem a Ruskem o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Dohoda podle jejích odpůrců připisuje vítězství Ázerbájdžánu. Arménská policie zpočátku účastníky nepovoleného protestu zatýkala, zaměřovala se především na představitele politické strany Vzkvétající Arménie.

Kolotoč právních bitev kolem prezidentských voleb v USA se pravděpodobně roztočí naplno. Tým úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa totiž ohlásil, že během pondělí seznámí veřejnost s tím, kde bude sčítání hlasů žalovat a co chce konkrétně  změnit. Jak dlouho bude „souboj“ o Bílý dům pokračovat? Kdy nejpozději bude rozhodnuto?