Turecký soud zrušil část dekretu, kterým vláda po puči zavřela desítky médií

Turecký ústavní soud zrušil část vládního dekretu, který vládě umožňoval během výjimečného stavu po pokusu o převrat v roce 2016 uzavřít mediální společnosti a zkonfiskovat jejich majetek. V pátek o tom informoval server Ahval. Vláda podle opozice tento dekret využívala k umlčení svých kritiků.

Ústavní soud vyhověl stížnosti Lidové republikánské strany (CHP), která je největší opoziční stranou v tureckém parlamentu. Podle ní dekret porušoval ústavní právo na majetek a právo na svobodu vyjadřování. Soudci rozhodli, že takové kroky nemůže dělat vláda, nýbrž pouze soud.

Server Ahval v pátek citoval právníka Kerema Altiparmaka, jenž bojuje za lidská práva. Podle něho by správní soud měl nyní v souladu s rozhodnutím toho ústavního anulovat uzavření médií vládou na základě tohoto dekretu. Ustanovení, jehož část soud zrušil, bylo vydáno na podzim 2016 a umožňovalo příslušnému ministrovi nařídit uzavření mediální společnosti, pokud podle něho měla vazby na organizace představující hrozbu pro národní bezpečnost.

Výjimečný stav po pokusu o převrat z roku 2016 trval v Turecku do července 2018. Na jeho základě vydala vláda přes tři desítky dekretů, uvedla v pátek agentura Bianet.

Bianet: Turecko uzavřelo přes sto médií

Podle ní bylo během výjimečného stavu uzavřeno přes pět desítek novin, na sedmdesát televizních a rozhlasových stanic, dvacet časopisů, šest tiskových agentur a 29 vydavatelství. Na základě dekretu, jehož část ústavní soud zrušil, to bylo šestnáct televizních kanálů, dvě rozhlasové stanice, 45 novin, patnáct časopisů a 29 vydavatelství, uvedl server Ahval. Vláda uzavření zdůvodnila vazbami na teroristické organizace.

Za teroristickou organizaci považuje Erdoganova vláda i hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které nazývá FETÖ (Fethullahova teroristická organizace) a jehož příznivce dlouhodobě pronásleduje. Podle ní se totiž snaží svrhnout vládu. Gülen, který dříve býval Erdoganovým spojencem, žije od roku 1999 v USA a prezident ho viní i ze zosnování pokusu o puč z července 2016. To Gülen odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 58 mminutami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
před 1 hhodinou

V Kolíně nad Rýnem běží největší poválečná evakuace

Více než dvacet tisíc lidí muselo opustit centrum Kolína nad Rýnem kvůli plánovanému zneškodnění tří leteckých pum z druhé světové války. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice je ale ta středeční co do počtu evakuovaných největší od roku 1945.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po útoku Izraele na školu v Gaze je osmnáct mrtvých, píší média blízká Hamásu

Nejméně osmnáct Palestinců, včetně žen a dětí, přišlo o život při izraelském útoku na školu, která slouží jako útočiště pro vysídlené v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí s odvoláním na média napojená na teroristické hnutí Hamás agentura Reuters. Shodnou bilanci s odkazem na zdravotnický zdroj v Násirově nemocnici uvádí televize al-Džazíra. Podle ní intenzivní izraelské vzdušné údery v celém pásmu zabily nejméně 26 Palestinců.
09:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ČT nabídne rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele, podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí. Exkluzivní rozhovor odvysílá ČT24 večer v 18:15.
před 3 hhodinami

Německá vláda schválila usnadnění deportací

Německá vláda schválila další návrh zákona, který je součástí snahy o zpřísnění migrační a azylové politiky. Usnadnit má zařazování nových států na seznam bezpečných zemí a tím i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. O návrhu bude hlasovat Spolkový sněm, v němž mají ovšem vládní strany pohodlnou většinu. Na seznam by se potom mohly nově dostat tři severoafrické země či Indie.
před 3 hhodinami

Trump zvýšil clo na dovoz oceli a hliníku na padesát procent

Americký prezident Donald Trump v úterý večer místního času podepsal exekutivní příkaz, kterým se od středy zvyšuje clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států na padesát procent ze současných 25 procent. Opatření platí pro všechny země světa kromě Británie, která v květnu uzavřela s USA obchodní dohodu, informovala agentura Reuters.
05:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jsou malé a znají válku. Rány na duši se mohou objevit i později

Ve světě rostoucích krizí, válečných konfliktů a nepokojů nemohou nikam utéct. Jsou to právě děti, které často využívají jako malé vojáky nebo živé štíty. Stávají se oběťmi sexuálního násilí nebo terčem únosců. Podle humanitární organizace Save The Children v konfliktních a válečných zónách nyní žije více dětí než kdykoli za posledních dvacet let, rovněž je více dětských uprchlíků.
před 4 hhodinami
Načítání...