Turecký ústavní soud zrušil část vládního dekretu, který vládě umožňoval během výjimečného stavu po pokusu o převrat v roce 2016 uzavřít mediální společnosti a zkonfiskovat jejich majetek. V pátek o tom informoval server Ahval. Vláda podle opozice tento dekret využívala k umlčení svých kritiků.
Ústavní soud vyhověl stížnosti Lidové republikánské strany (CHP), která je největší opoziční stranou v tureckém parlamentu. Podle ní dekret porušoval ústavní právo na majetek a právo na svobodu vyjadřování. Soudci rozhodli, že takové kroky nemůže dělat vláda, nýbrž pouze soud.
Server Ahval v pátek citoval právníka Kerema Altiparmaka, jenž bojuje za lidská práva. Podle něho by správní soud měl nyní v souladu s rozhodnutím toho ústavního anulovat uzavření médií vládou na základě tohoto dekretu. Ustanovení, jehož část soud zrušil, bylo vydáno na podzim 2016 a umožňovalo příslušnému ministrovi nařídit uzavření mediální společnosti, pokud podle něho měla vazby na organizace představující hrozbu pro národní bezpečnost.
Výjimečný stav po pokusu o převrat z roku 2016 trval v Turecku do července 2018. Na jeho základě vydala vláda přes tři desítky dekretů, uvedla v pátek agentura Bianet.
Bianet: Turecko uzavřelo přes sto médií
Podle ní bylo během výjimečného stavu uzavřeno přes pět desítek novin, na sedmdesát televizních a rozhlasových stanic, dvacet časopisů, šest tiskových agentur a 29 vydavatelství. Na základě dekretu, jehož část ústavní soud zrušil, to bylo šestnáct televizních kanálů, dvě rozhlasové stanice, 45 novin, patnáct časopisů a 29 vydavatelství, uvedl server Ahval. Vláda uzavření zdůvodnila vazbami na teroristické organizace.
Za teroristickou organizaci považuje Erdoganova vláda i hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které nazývá FETÖ (Fethullahova teroristická organizace) a jehož příznivce dlouhodobě pronásleduje. Podle ní se totiž snaží svrhnout vládu. Gülen, který dříve býval Erdoganovým spojencem, žije od roku 1999 v USA a prezident ho viní i ze zosnování pokusu o puč z července 2016. To Gülen odmítá.
