Propadliny tak široké, že by spolkly autobus, se otevírají stále častěji na polích v Turecku. V poslední době se objevují pořád blíž i domům, kde bydlí zemědělci.
„Situace se suchem se stále zhoršuje,“ uvedl pro agenturu AP Tahsin Gundogdu, který se živí pěstováním brambor, jež prodává americkému potravinářskému gigantu PepsiCo.
Sedmapadesátiletý muž na vlastní oči několikrát viděl, jak se v posledních deseti až patnácti letech otevírají v zemi obrovské díry – a zná, stejně jako vědci, příčinu. Je jí nadužívání podzemní vody k zavlažování polí.
Tyto díry jsou hluboké desítky metrů; objevují se, když podzemní prostory vzniklé suchem nebo odčerpáním vody z těchto prostor už nemohou pojmout váhu půdy nad nimi. Pak celý systém zkolabuje, výsledkem je díra, která spojuje povrch s dřívějším vyprázdněným přirozeným rezervoárem vody.
Otvory jsou nejen nebezpečné kvůli dopravě, ale zejména znemožňují zemědělcům jejich práci a živobytí. S úbytkem vody, kterou odsud v minulosti získávali, je stále těžší najít její nové zdroje – a to snižuje jejich příjmy. Jenže tato přetrvávající závislost na podzemních vodách problém pravděpodobně jen zhorší.
Profesor Fetullah Arik, který se výzkumu tohoto fenoménu věnuje, napočítal letos v okolí města Konya asi 600 takových děr – oproti loňským 350 je to téměř dvojnásobek.
Je to horší než covid
Turečtí i mezinárodní experti chtějí, aby se vláda více věnovala řešení extrémního sucha – země podle nich nemá kvalitní a fungující politiku vodního hospodářství. Jenže tento problém nemá snadné řešení – když se zemědělci pokoušeli využívání spodních vod omezit a zavlažovali vodou z větších vzdáleností, stouply jim účty za energie a na další už neměli.
Situaci zhoršily změny klimatu, které vedou k větší potřebě zalévání úrody. Oteplování planety jednak v této lokalitě snížilo množství srážek, ale vyšší teploty současně vedly k většímu odparu vody. „Obvykle zaléváme půdu dvakrát ročně, ale teď to děláme pětkrát nebo šestkrát,“ potvrdil Hazim Sezer, sedmapadesátiletý farmář z Karapinaru.
Někteří farmáři se stále častěji obracejí k ilegálnímu využívání podzemní vody pro svou úrodu.
Pokud se problém nevyřeší, sucho zemědělce a spotřebitele poškodí stejně jako hospodářský šok způsobený pandemií koronaviru, možná dokonce i hůř, uvedl nedávno šéf turecké Komory zemědělských inženýrů (ZMO) Baki Remzi Suicmez.
„Až do loňského roku jsme nezažili takové sucho,“ souhlasí farmář Kamil Isikli s tím že pro letošek je zatím optimističtější – letos totiž začalo na jaře více pršet. „Zemědělci už nemají dost peněz na to, aby platili své účty,“ řekl Isikli. „Už si nemůžou nic dovolit.“
Sezer a další zemědělci naléhají na vládu, aby vytvořila podzemní systémy, které přesměrují na planiny v okolí Konye vodu, která by jinak skončila v mořích.
Murat Akbulut, vedoucí pobočky společnosti ZMO v Konyi, řekl, že by to mohlo nabídnout „významné řešení“ pro Konyu, jejíž jezero Beysehir zaznamenalo pokles zásob vody na 123 milionů tun ze 450 milionů tun v roce 2020.
Dva druhy sucha
Turecko ve skutečnosti čelí dvěma druhům sucha. První je z důvodu suchého počasí sucho meteorologické, to druhé je hydrologické, což znamená, že hladiny vodních toků, nádrží i podzemních vod jsou nízké.
Prezident Recep Tayyip Erdogan uspořádal minulý měsíc své první fórum o vodě a slíbil, že „obnoví a zlepší zemědělské zavlažovací systémy“.
Podle expertů hodně záleží na počasí v dubnu a květnu, protože pokud nebude v těchto měsících dostatek deště, téměř ve všech oblastech, které se věnují pěstování potravin, bude riziko zemědělského sucha pokračovat.
Ani vydatný jarní déšť ale tento dlouhodobý problém neodstraní, varují odborníci. Letos v zimě navíc panovaly obavy z nízké hladiny vody v přehradách, s tímto problémem se potýkal i Istanbul.
