Turecká vláda se snaží vylepšit vztahy se Západem a tomuto kurzu odpovídá i pondělní jednání šéfa německé diplomacie Heika Maase v Ankaře. Za týden pak mají po víc než čtyřech letech restartovat i přímé rozhovory s Řeckem o vzájemných sporech ve Středomoří.
Zatímco loni prezident Recep Tayyip Erdogan posílal válečné lodě do Středomoří a šéfa Elysejského paláce Emmanuela Macrona na psychiatrii, letos mluví o novém začátku.
„Jako země jsme připraveni vrátit naše vztahy s Evropskou unií na správnou kolej,“ prohlásil minulý týden.
Tři zásadní faktory
Oteplení vztahů mezi Tureckem a Západem se odehrává na pozadí tří zásadních faktorů. První je předpokládaná proměna americké zahraniční politiky po nástupu Joea Bidena do Bílého domu, roli hrají také sankce hrozící ze strany právě Spojených států a Evropské unie a nejde odhlédnout ani od potíží tureckého hospodářství, které tvrdě dopadají i na tradiční voličskou základnu AKP (Stranu spravedlnosti a rozvoje) prezidenta Erdogana.
„Důvody, proč chce prezident Erdogan spustit reformy, se neomezují jen na zahraniční politiku. Souvisejí i se snahou získat zpět ztracené voliče,“ uvedl analytik z German Marshall Fund Özgür Ünlühisarcikli.
Jedna věc jsou však vztahy se Západem a druhá stav lidských práv v Turecku. Kritici Ankaře připomínají věznění mnoha politických oponentů, aktivistů či novinářů. „Možná že Turecko neusiluje o zas tak vřelé vztahy, ale chce se jen vyhnout sankcím a dělá pouze tolik, aby tohoto cíle dosáhlo,“ domnívá se Özgür Ünlühisarcikli.
Pro Evropskou unii zůstává Ankara strategickým, i když problematickým partnerem. I vzhledem k tomu, že hostí skoro čtyři miliony běženců, což je nejvíc na světě. „Tohoto faktu si Evropa dost necení a samozřejmě máme zájem o věci dál jednat,“ uvedl německý ministr zahraničí Maas.
Vztahy Evropy a Turecka provází vzájemná nedůvěra. Jednání šéfů německé a turecké diplomacie je první z řady schůzek, které ji mají pomoci překonat.
