Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.
Turci ztrácí důvěru v Erdogana a jeho vládu. Nyní by volby nevyhrál, vychází z průzkumů
Ještě rychlejší než celková míra inflace je v Turecku růst cen potravin. Ty oproti loňsku zdražily téměř o třetinu. V tomto případě hraje roli i sucho, nedávné požáry či propad hodnoty liry.
Pokud jde o hospodářskou situaci, chybí v Turecku důležitá věc – důvěra. Zásadní rozhodnutí jsou činěna v prezidentském paláci v Ankaře, prostor nezávislých institucí, jako je centrální banka, se neustále zmenšuje.
Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský uvedl, že Erdogana lidé v dobách jeho největší popularity volili nejen kvůli jeho konzervativnosti, ale také proto, že byl dle nich schopný vládce. Tento přístup se nyní dle průzkumů změnil.
Rozhodně však nejde o věc, která by se týkala jen posledních měsíců. Klesající důvěra v ekonomiku a vedení země je věc, která zejména po roce 2016 odradila řadu investorů. Důvěra ale schází také u běžných Turků a projevuje se tak, že lidé stále více úspory ukládají v dolarech nebo eurech.
AKP také ztrácí
Klesá také podpora prezidentovy vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Dvě největší opoziční strany naopak posilují. AKP vyhrála poprvé volby v roce 2002 se ziskem 43 procent. Nyní se její podpora pohybuje kolem třiceti procent hlasů, což je stále hodně, pořád je nejsilnější z politického spektra. Podpora opozičních stran se pohybuje kolem dvaceti procent.
„Bavíme se v kontextu situace, kdy je důležité získat padesát procent, ne třicet či dvacet, aby se kandidát stal prezidentem v systému, který je prezidentský. Na tuto metu nyní nedosahuje ani Erdogan,“ zdůraznil zpravodaj.
Objevily se zprávy o tom, že vládní aliance chce navrhnout snížení volební klauzule pro vstup do parlamentu na sedm ze současných deseti procent. Zpravodaj připomněl, že současných 10 procent je nejvyšší bariéra podobného typu na celém světě.
Spekulace o jejím snížení mohou souviset s poklesem preferencí vládní koalice, která se skládá z AKP a ultranacionalistické MHP, jejíž podpora v poslední době klesla pod 10 procent. Je to interpretováno jako snaha o to, že se vládní koaliční partner do parlamentu dostane i s nižším ziskem.