Turecký ministr chce v EU odvrátit hrozbu sankcí za průzkum plynu ve Středomoří. Unie žádá činy

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu jedná druhý den v Bruselu s unijními politiky o narovnání vzájemných vztahů pošramocených v poslední době několika spory, zejména tím o východní Středomoří. Unie kvůli němu chystá nové sankce, Çavuşoglu před jejich přijetím varoval. EU snahu Turecka vítá, Ankara ji však musí doprovodit konkrétními činy, sdělil Çavuşogluovi podle vysoce postaveného unijního činitele předseda Evropské rady Charles Michel.

Turecko se pomocí diplomatické cesty do Bruselu snaží napravit vztah s Evropskou unií, který v posledních letech nebyl nejvřelejší. Çavuşoglu přijel s konkrétními tématy, která se týkají hlavně bezvízového cestování pro Turky, obchodních dohod a možné těžby zemního plynu a ropy ve východním Středomoří.

V druhé polovině roku 2020 tam Ankara zahájila geologický průzkum s tím, že koná ve svých vodách. Aspiraci na ně však nikdo neuznává. Naopak Řecko a Kypr považují část sporného mořského území za své. Šéfové států a vlád EU se v prosinci shodli na rozšíření sankcí přijatých před rokem a unijní diplomacie nyní chystá seznam konkrétních jmen k potrestání.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který loni opakovaně volil na adresu Unie ostrá slova, však letos přišel s výrazně vstřícnější rétorikou. Začal hovořit o tom, že jeho země si přeje nový začátek vztahů s EU, do níž by chtěla vstoupit.

Turecké námořní nároky podle koncepce Mavi Vatan (Modrá vlast)
Zdroj: Hurriyet.com.tr/Wall Street Journal a University of the Aegean

Michel chce hmatatelné výsledky

Michel podle zmíněného unijního zdroje změnu přístupu přivítal, podotkl však, že evropský blok „chce vidět hmatatelné výsledky v praxi“. Důkaz o tom, že Turecko svá slova myslí vážně, může podle něj podat obnovené jednání z Řeckem, které začne v Istanbulu v pondělí.

Ke zlepšení vztahů s Řeckem vyzval šéfa turecké diplomacie i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který napětí mezi oběma členskými zeměmi Aliance loni řešil na řadě ministerských jednání.

Çavuşoglu po jednání na Twitteru uvedl, že obě strany pracují na vytvoření plánu „pozitivní agendy vzájemných vztahů“, která může podle Michela zahrnovat například rozšíření celní unie. „Nemůžeme dosáhnout žádných výsledků, když znějí slova o sankcích,“ vyzval turecký ministr zároveň EU k tomu, aby si rozmyslela připravované postihy.

Slova, nebo činy?

Záležet tedy bude na tom, zda se turecké sliby promění v činy, komentuje situaci i zpravodaj ČT na Blízkém východě Václav Černohorský. „Někteří turečtí analytici mluví o tom, že Turecko se teď svým přístupem může snažit najít nějakého nejmenšího jmenovatele. Nepůjde skutečně o nějaký zásadní průlom, ale jen o snahu vyhnout se sankcím,“ upozornil zpravodaj.

Důvody pro změnu kurzu mohou být dva. Prvním je, že turecká ekonomika loni zažila těžké období, ať už kvůli dopadům pandemie, nebo problémům ve vládě. Nyní se snaží vyhnout dalším hospodářským ranám, které sankce přinesly. Druhý důvod jmenoval Černohorský: „Souvisí to i s nástupem Joea Bidena do Bílého domu a s očekáváním, že nebude tak přívětivý, jako byl Donald Trump.“ 

Na možné různé motivy změny v turecké rétorice upozorňují i unijní diplomaté. Zatímco někteří to považují za důkaz účinnosti sankcí, podle jiných se Turecko agresivní politikou posledních let izolovalo a nyní potřebuje zlepšit vztahy se sousedy, přičemž EU je jeho hlavním obchodním partnerem.

8 minut
Studio ČT24: Zahraniční zpravodaj Černohorský ke vztahům Turecka a EU
Zdroj: ČT24

EU má výhrady ohledně Kypru, posílit chce spolupráci v otázce migrace

EU má kromě podmořského průzkumu výhrady i vůči dalším loňským krokům Turecka, jako například proti otevření pláží v severokyperském městě Varoša, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků. Podle Unie je tento krok v rozporu s rezolucí OSN. Uklidnění situace na Kypru je další podmínkou Unie pro urovnání vztahů s Tureckem.

Unie by podle Michela chtěla zlepšené vztahy využít mimo jiné k tomu, aby s Tureckem posílila spolupráci na migračních tématech. Ankara od roku 2016 po dohodě s Bruselem lépe hlídá své hranice, a do Evropy tak proudí méně uprchlíků zvláště ze Sýrie. Výměnou za to poskytuje EU peníze na jejich podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 48 mminutami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami
Načítání...