Turecko a Řecko obnoví jednání o průzkumech ve Středomoří

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Řecko tvrdí, že turecký průzkum ve východním Středomoří probíhá na řeckém pevninském šelfu, čímž podle Atén Ankara porušuje mezinárodní právo. Tuto argumentaci ale Turecko odmítá a uvádí, že jeho lodě mají v těchto vodách právo na průzkum.

Už několik let se tyto dvě členské země NATO přou také o právo na těžbu v oblasti kolem Kypru, který je čtyři desítky let rozdělen na řeckou a tureckou část. Severokyperskou tureckou republiku ale uznává jen Ankara, řecká část je členem Evropské unie.

Rozepře mezi oběma zeměmi vzrostly poté, co v srpnu loňského roku Turecko vyslalo do oblasti východního Středomoří průzkumnou loď s cílem zmapovat tamní zásoby ropy a plynu.

Podle tureckého ministra zahraničí nyní země splnila jednu z podmínek k jednání a své průzkumné plavidlo Oruc Reis stáhla. Podle šéfa turecké diplomacie nemá tak řecká strana žádnou záminku k odmítnutí rozhovorů.

Řecko odmítalo zasednout k jednacímu stolu, dokud bude Turecko z jeho hlediska porušovat mezinárodní právo; premiér Kyriakos Mitsotakis nyní obnovení rozhovorů přivítal. „Snažíme se, aby naše vztahy s Tureckem byly plodné,“ uvedl.

Turecké námořní nároky podle koncepce Mavi Vatan (Modrá vlast)
Zdroj: Hurriyet.com.tr/Wall Street Journal a University of the Aegean

Šedesát kol

Poslední oficiální rozhovory o sporech o námořní hranici ve Středomoří uspořádaly obě země v roce 2016. V září loňského roku Turecko vyzvalo k jejich obnovení, což se však nakonec nestalo. V posledních čtrnácti letech se uskutečnilo mezi Řeckem a Tureckem šedesát kol rozhovorů.

O urovnání vztahů mezi Tureckem a členskými zeměmi Evropské unie jednal v neděli také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V rozhovoru Erdogan uvedl, že se Turecku nepodařilo „obrátit stránku“ ve vztazích s EU, a to kvůli „výstřelkům“ a „umělým problémům“, které vytvořily některé členské státy. Evropské komise pohled tureckého prezidenta nesdílí, reagoval její mluvčí. 

Ve čtvrtek 21. ledna má turecký ministr zahraničí přicestovat do Bruselu na jednání se zástupci Unie. Na svém prosincovém summitu EU schválila rozšíření sankcí na další turecké osoby a firmy, jež jsou zapojeny do sporného průzkumu ve Středomoří. Rozšířený seznam Evropská komise stále připravuje, souhlas s ním musí udělit všechny členské země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...