Turecko a Řecko obnoví jednání o průzkumech ve Středomoří

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Řecko tvrdí, že turecký průzkum ve východním Středomoří probíhá na řeckém pevninském šelfu, čímž podle Atén Ankara porušuje mezinárodní právo. Tuto argumentaci ale Turecko odmítá a uvádí, že jeho lodě mají v těchto vodách právo na průzkum.

Už několik let se tyto dvě členské země NATO přou také o právo na těžbu v oblasti kolem Kypru, který je čtyři desítky let rozdělen na řeckou a tureckou část. Severokyperskou tureckou republiku ale uznává jen Ankara, řecká část je členem Evropské unie.

Rozepře mezi oběma zeměmi vzrostly poté, co v srpnu loňského roku Turecko vyslalo do oblasti východního Středomoří průzkumnou loď s cílem zmapovat tamní zásoby ropy a plynu.

Podle tureckého ministra zahraničí nyní země splnila jednu z podmínek k jednání a své průzkumné plavidlo Oruc Reis stáhla. Podle šéfa turecké diplomacie nemá tak řecká strana žádnou záminku k odmítnutí rozhovorů.

Řecko odmítalo zasednout k jednacímu stolu, dokud bude Turecko z jeho hlediska porušovat mezinárodní právo; premiér Kyriakos Mitsotakis nyní obnovení rozhovorů přivítal. „Snažíme se, aby naše vztahy s Tureckem byly plodné,“ uvedl.

Turecké námořní nároky podle koncepce Mavi Vatan (Modrá vlast)
Zdroj: Hurriyet.com.tr/Wall Street Journal a University of the Aegean

Šedesát kol

Poslední oficiální rozhovory o sporech o námořní hranici ve Středomoří uspořádaly obě země v roce 2016. V září loňského roku Turecko vyzvalo k jejich obnovení, což se však nakonec nestalo. V posledních čtrnácti letech se uskutečnilo mezi Řeckem a Tureckem šedesát kol rozhovorů.

O urovnání vztahů mezi Tureckem a členskými zeměmi Evropské unie jednal v neděli také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V rozhovoru Erdogan uvedl, že se Turecku nepodařilo „obrátit stránku“ ve vztazích s EU, a to kvůli „výstřelkům“ a „umělým problémům“, které vytvořily některé členské státy. Evropské komise pohled tureckého prezidenta nesdílí, reagoval její mluvčí. 

Ve čtvrtek 21. ledna má turecký ministr zahraničí přicestovat do Bruselu na jednání se zástupci Unie. Na svém prosincovém summitu EU schválila rozšíření sankcí na další turecké osoby a firmy, jež jsou zapojeny do sporného průzkumu ve Středomoří. Rozšířený seznam Evropská komise stále připravuje, souhlas s ním musí udělit všechny členské země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
Právě teď

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...