Turecká centrální banka navzdory vysoké inflaci snížila úroky a oslabila liru

Turecká centrální banka ve čtvrtek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 18 procent, a to navzdory vysoké inflaci. Podle analytiků se tak podvolila tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce nižšími náklady na úvěry podpořit hospodářský růst. Turecká lira v reakci na snížení úroků sestoupila do blízkosti rekordního minima vůči americkému dolaru, napsala agentura Reuters.

„Snížení o jeden procentní bod je šokující,“ řekl k rozhodnutí centrální banky analytik Piotr Matys ze společnosti Intouch Capital Markets. „Prudký pokles hodnoty liry je jasným signálem, že turecká centrální banka zřejmě dělá chybu v době, kdy se inflace nachází na tak vysoké úrovni,“ dodal. Upozornil rovněž, že oslabování liry ještě zvýší tlak na růst cen. Meziroční míra turecké inflace v současnosti dosahuje 19,25 procenta.

Erdogan v březnu náhle odvolal šéfa centrální banky Naciho Agbala a jmenoval na jeho místo Şahapa Kavcioglua. Agbal se do čela centrální banky postavil teprve loni v listopadu a ve snaze bojovat s inflací a s oslabováním domácí měny zvyšoval úrokové sazby.

Zahraniční investoři se v posledních letech zbavují tureckých aktiv, a to mimo jiné kvůli pochybnostem o nezávislosti turecké centrální banky. Erdogan v červnu uvedl, že s Kavciogluem hovořil o potřebě snížení úroků. Minulý měsíc pak prohlásil, že úrokové sazby se začnou snižovat.

Analytik: Prezident potřebuje riskovat

Snížení úroků podle analytiků odráží Erdoganův tlak na měnovou politiku. Analytik Tim Ash z firmy BlueBay Asset Management podle agentury AP označil krok turecké centrální banky za „opravdu idiotský“. „Erdogan dostává to, co Erdogan chce,“ uvedl rovněž. „Inflace roste, přesto snižují sazby,“ dodal.

Erdogan tak podle Ashe podstupuje značné riziko. „Domnívám se, že je to proto, že jeho popularita klesá a on potřebuje riskovat, aby zajistil fungování ekonomiky na plný výkon,“ uvedl Ash.

Kolem 15:00 SELČ si dolar vůči liře připisoval zhruba procento na 8,74 TRY/USD. Nacházel se tak v blízkosti rekordního maxima 8,88 TRY/USD z letošního června. Od začátku letošního roku turecká měna ztrácí více než 15 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 28 mminutami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 13 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 13 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
včera v 07:30

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...