Turci ztrácí důvěru v Erdogana a jeho vládu. Nyní by volby nevyhrál, vychází z průzkumů

8 minut
Propad obliby tureckého prezidenta
Zdroj: ČT24

Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.

Ještě rychlejší než celková míra inflace je v Turecku růst cen potravin. Ty oproti loňsku zdražily téměř o třetinu. V tomto případě hraje roli i sucho, nedávné požáry či propad hodnoty liry.

Pokud jde o hospodářskou situaci, chybí v Turecku důležitá věc – důvěra. Zásadní rozhodnutí jsou činěna v prezidentském paláci v Ankaře, prostor nezávislých institucí, jako je centrální banka, se neustále zmenšuje.

2 minuty
Události: Rekordní inflace v Turecku
Zdroj: ČT24

Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský uvedl, že Erdogana lidé v dobách jeho největší popularity volili nejen kvůli jeho konzervativnosti, ale také proto, že byl dle nich schopný vládce. Tento přístup se nyní dle průzkumů změnil.

Rozhodně však nejde o věc, která by se týkala jen posledních měsíců. Klesající důvěra v ekonomiku a vedení země je věc, která zejména po roce 2016 odradila řadu investorů. Důvěra ale schází také u běžných Turků a projevuje se tak, že lidé stále více úspory ukládají v dolarech nebo eurech.

AKP také ztrácí

Klesá také podpora prezidentovy vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Dvě největší opoziční strany naopak posilují. AKP vyhrála poprvé volby v roce 2002 se ziskem 43 procent. Nyní se její podpora pohybuje kolem třiceti procent hlasů, což je stále hodně, pořád je nejsilnější z politického spektra. Podpora opozičních stran se pohybuje kolem dvaceti procent.

„Bavíme se v kontextu situace, kdy je důležité získat padesát procent, ne třicet či dvacet, aby se kandidát stal prezidentem v systému, který je prezidentský. Na tuto metu nyní nedosahuje ani Erdogan,“ zdůraznil zpravodaj.

Objevily se zprávy o tom, že vládní aliance chce navrhnout snížení volební klauzule pro vstup do parlamentu na sedm ze současných deseti procent. Zpravodaj připomněl, že současných 10 procent je nejvyšší bariéra podobného typu na celém světě.

Spekulace o jejím snížení mohou souviset s poklesem preferencí vládní koalice, která se skládá z AKP a ultranacionalistické MHP, jejíž podpora v poslední době klesla pod 10 procent. Je to interpretováno jako snaha o to, že se vládní koaliční partner do parlamentu dostane i s nižším ziskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila.
06:03Aktualizovánopřed 25 mminutami

Válka bere charkovským farmářům půdu i lidské síly

Kyjev a Evropská unie vyjednávají novou dohodu o dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Stávající dokument v pondělí vypršel a obchodní podmínky se vrátily do období před začátkem plnohodnotné ruské invaze. Na východě válkou zasažené země přitom hospodaření čelí problémům – boje dále berou farmářům půdu i lidské síly.
před 1 hhodinou

Trump v Los Angeles nasadí na 700 příslušníků námořní pěchoty

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše Reuters. Budou mít podpůrnou roli, než dorazí všichni povolaní z Národní gardy. Jde o reakci na protesty, které ve městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše CNN.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Je třeba posílit protivzdušnou obranu o 400 procent, řekl Rutte

Posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu o 400 procent je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho prioritou Aliance. Přednesl ji v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nemocnice po střelbě u centra pomoci v Pásmu Gazy hlásí 14 mrtvých a stovku raněných

Při střelbě u centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí čtrnáct lidí a dalších 99 bylo zraněno, uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví ovládané teroristickým hnutím Hamás. Do davu podle svědků citovaných agenturou AP stříleli izraelští vojáci spolu s místními ozbrojenci, kteří jsou patrně spojenci izraelské armády. Židovský stát se k události zatím nevyjádřil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Napětí v Los Angeles sílí. Trump vyzval k zatýkání protestujících

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jachta s Gretou Thunbergovou mířící ke Gaze je dle AFP v Izraeli

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam už podle agentury AFP doplula. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Drancovat oceány je šílenství, burcoval Macron

Pět desítek státníků se sjelo do Nice. Mají se shodnout na sérii opatření proti znečišťování a drancování světových moří. Jejich hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, vyzývá k ratifikaci mezinárodní dohody, která by třicet procent hladiny oceánů zaštítila nejpřísnější ochranou. „Je naprosto šílené drancovat místa, která ani neznáme. Je to naprosté šílenství!“ uvedl Macron. Jedním z cílů summitu je také zastavení některých praktik včetně vlečného rybolovu, kdy lodí tažená síť ničí mořské dno.
před 10 hhodinami
Načítání...