Turci demonstrují za autonomii Bosporské univerzity. Odmítají rektora jmenovaného Erdoganem

3 minuty
Události: Protesty v Turecku
Zdroj: ČT24

V Turecku pokračují protesty studentů a učitelů proti novému rektorovi prestižní Bosporské univerzity v Istanbulu. Do funkce ho jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho kritici to vnímají jako další erozi akademické svobody. Turecké bezpečnostní složky tvrdí, že demonstrace nebudou tolerovat.

Zpráva o jmenování nového rektora prezidentem se v médiích roznesla na začátku ledna. Bosporská univerzita si dosud zachovávala velkou míru svobody a pověst liberální instituce, která je otevřena všem. Mnozí studenti se teď obávají, že s tím je konec. 

„Chceme svobodné volby vedení univerzit. To je věc, o které nemíníme vyjednávat a která nám dodává energii vytrvat,“ rozčiluje se jeden ze studentů. Prezidentem jmenovaný rektor Melih Bulu dříve kandidoval do parlamentu za vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Podle kritiků je jeho jedinou kvalifikací loajalita k vedení země. Bulu je od vojenského puče v Turecku v roce 1980 prvním rektorem, kterého nevybralo vedení univerzity, napsala s odkazem na členy pedagogického sboru agentura Reuters.

Proti demonstrantům zasáhla policie

První z protestů násilím rozehnala policie. Po následných raziích, které spíše připomínaly zátahy proti teroristům, skončily desítky mladých lidí ve vazbě. „Nikdo nám neřekl, proč nás zadrželi. Po dvou a půl hodinách nám sdělili, že jsme se provinili účastí na protestu,“ tvrdí jeden z demonstrantů.

K protestům se přidalo několik dalších univerzit. Na té Bosporské se do nich zapojili téměř všichni akademici. „Tato situace studentům a nám akademikům dala šanci být vzorem pro celou společnost,“ řekla socioložka z instituce Aydan Gülerceová.

Univerzity v Turecku jsou dlouhodobě pod tlakem. Čistky po pokusu o puč před pěti lety podle mezinárodních srovnání poškodily kvalitu vzdělávání a zemi poslaly na chvost žebříčku akademické svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...