Švédský parlament schválil vstup do NATO. Zákon podpořila drtivá většina poslanců

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Návrh podle očekávání schválila drtivá většina poslanců – 296 jich bylo pro a 37 proti –, přičemž jedinými stranami, které byly proti, byly malá Levicová strana a Zelení. Pokud bude Švédsko do Aliance přijato, ukončí to pro tuto zemi dvě století trvající vojenskou neangažovanost.

Švédský ministr zahraničí Tobias Billstrom v parlamentu optimisticky hodnotil šance Švédska na vstup do červencového summitu NATO v litevském Vilniusu. „Je samozřejmé, že se do Vilniusu budeme moci stát členy,“ řekl těsně před hlasováním, které označil za „historickou událost“ a „jedno z nejdůležitějších bezpečnostně politických rozhodnutí v dějinách naší země“.

Námitky ke vstupu Švédska do Severoatlantické aliance má především Turecko, které tvrdí, že Stockholm poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech. 

Turecký prezident Tayyip Erdogan minulý týden prohlásil, že parlament začne ratifikovat přistoupení Finska. V případě Švédska chce ale dále jednat o naplňování svých požadavků týkajících se potírání terorismu.

Budapešť minulý týden uvedla, že bude o vstupu Finska hlasovat 27. března, přičemž vládnoucí strana Fidesz ho podpoří. O přistoupení Švédska se má rozhodnout později. Maďarský premiér Viktor Orbán dříve obvinil Stockholm a Helsinky z šíření „naprostých lží“ o stavu demokracie a právního státu v Maďarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 1 hhodinou

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled