Hlavním vyzyvatelem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se v nadcházejících volbách stane předseda Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu. Na jeho podpoře se shodlo šest opozičních politických stran. Do výsledku hlasování, které se uskuteční 14. května, se mohou promítnout následky ničivého zemětřesení z počátku února.
Turecká opozice vybrala prezidentského kandidáta, který ve volbách vyzve Erdogana
„Budeme vládnout Turecku pomocí kompromisů… Společně nastolíme vládu morálky a spravedlnosti,“ řekl Kilicdaroglu několika tisícům příznivců, kteří jásali před sídlem Strany solidarity, jedné ze šesti stran opozičního bloku.
Čtyřiasedmdesátiletý Kilicdaroglu, který vede druhou největší stranu v zemi, chce sesadit prezidenta po dvou desetiletích jeho vlády.
Shodu našla šestice opozičních stran poté, co se v pondělí k jednání o společném kandidátovi vrátila předsedkyně Strany dobra (IYI Parti) Meral Akşenerová. Přitom ještě minulý týden oznámila, že Kilicdaroglua nepodporuje.
Vyjádřit podporu mu může i kurdská Lidová demokratická strana (HDP) po „jasných a otevřených rozhovorech“, uvedl v pondělí jeden z lídrů strany Mithat Sancar.
„Naším jasným očekáváním je přechod k silné demokracii. Pokud se shodneme na základních principech, můžeme ho v prezidentských volbách podpořit,“ řekl Sancar podle agentury Reuters.
Průzkumy veřejného mínění
Průzkumy naznačují, že prezidentské a parlamentní hlasování za dva měsíce bude těsné, přičemž opoziční blok mírně vede před vládní aliancí. Opozice slíbila, že v těchto volbách zvrátí mnoho Erdoganových opatření v oblasti hospodářství, občanských práv a zahraničních věcí.
Bývalý státní úředník Kilicdaroglu by mohl využít ekonomické krize a rychle rostoucí inflace, stejně jako ničivých zemětřesení na jihu země, která minulý měsíc zabila více než 46 tisíc lidí a přinesla kritiku vedení státu za jeho tolerantní přístup k nedbalé výstavbě domů.
Podle průzkumů veřejného mínění provedených po zemětřesení popularita Tayyipa Erdogana ani jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) zásadně neutrpěla. Roli v tom sehrál i fakt, že vláda a jí blízcí lidé kontrolují velkou většinu tureckých médií, která ve svém zpravodajství v podstatě nedávají prostor kritice.
Události: Následky zemětřesení v Turecku (zdroj: ČT24)
Následky zemětřesení v Turecku
Navzdory tomu dopady zemětřesení v kombinaci s ekonomickou krizí komplikují Erdoganovy snahy udržet se u moci. „Vylepšíme, co bylo zničeno, všechny učiníme šťastnější a dá-li bůh, našim lidem přineseme nový život, novou budoucnost,“ prohlásil turecký prezident.
„Nic z toho, o co jsme přišli, jsme před dvaceti lety neměli. Dům, auto, práci… Vydělali jsme si na ně a získáme je znovu. Život jde dál,“ řekl Hasan Arslan. Členové jeho rodiny po ničivém zemětřesení začátkem února byli pět dní pod sutinami svého domu v jihotureckém Nurdagi, ale vyvázli živí.
Nyní bydlí v jednom z více než osmi tisíc kontejnerů, které do zasažených oblastí poslaly turecké úřady. Erdoganova vláda doufá, že podobně jako Hasan se ke katastrofě postaví i další lidé. Že utichne kritika za nedostatečnou prevenci a pomoc a navrch získají sliby o obnově.