Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších 60 dnů.
Obilná dohoda prodloužena. Podle Kyjeva o 120 dnů, podle Moskvy jen o šedesát
4 minuty
Události: Obilná dohoda prodloužena
Kyjev, Turecko a OSN usilovaly o stodvacetidenní prodloužení, což je i lhůta, na kterou byla dohoda původně uzavřena a poté již jednou prodloužena. „Platnost obilné dohody měla dnes vypršet. Díky rozhovorům, které jsme vedli s oběma stranami, jsme zajistili její prodloužení,“ uvedl Erdogan v projevu ve městě Çanakkale na západě Turecka.
„Rusko uvědomilo všechny účastníky dohody o jejím prodloužení o 60 dnů,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová serveru RBK v reakci na vyjádření z Kyjeva o 120 dnech.
Místopředseda ukrajinské vlády a ministr infrastruktury Kubrakov dříve na Twitteru napsal, že dohoda je prodloužena o 120 dnů, a poděkoval generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi, Erdoganovi a dalším partnerům. „Díky našemu společnému úsilí bylo na světové trhy dodáno 25 milionů tun ukrajinského obilí,“ napsal.
Podle OSN 55 procent z tohoto množství bylo určeno rozvojovým zemím, podotkla agentura AP.
Peskov: Dohoda je gesto dobré vůle
Dohoda, kterou OSN a Turecko zprostředkovalo s Ruskem a Ukrajinou loni v červenci, byla v listopadu prodloužena s cílem bojovat proti globální potravinové krizi. Tu přiživila ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru a ruská blokáda ukrajinských černomořských přístavů, poznamenala agentura Reuters.
V souvislosti s Erdoganovým vyjádřením ruská agentura Interfax připomněla, že mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve tento týden prohlásil, že pokračování dohody je gesto dobré vůle, které Moskva udělala v naději, že se budou plnit i ustanovení týkající se Ruska.
Dohoda má totiž podobu dvou dokumentů – o bezpečných koridorech pro lodě vyplouvající s obilím ze tří ukrajinským přístavů a o zrušení překážek pro vývoz ruských potravin a hnojiv, dodal Interfax.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle agentury RIA Novosti upozornil, že Moskva bude uvažovat o dalším prodloužení obilné dohody pouze v případě hmatatelného pokroku při plnění závazků týkajících se vývozu ruských potravin a hnojiv na světové trhy.
Prodloužení dohody po 18. květnu bude podle ruského diplomata vyžadovat, aby banka Rosselchozbank byla opět připojena k systému SWIFT, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů, aby opět začalo fungovat potrubí přepravující amoniak z Togliatti do Oděsy a aby Západ odblokoval účty a aktiva ruských výrobců hnojiv.
Pomalé kontroly zdržují lodě v přístavech
Rusko loni v listopadu od obilného ujednání krátce odstoupilo, připomněla AP. Upozornila, že v posledních několika měsících se zpomalily kontroly, které mají zajistit, aby lodě převážely pouze obilí, a ne zbraně.
To vedlo k nahromadění plavidel čekajících v tureckých vodách a k poklesu množství obilí vyváženého z Ukrajiny. Ukrajinští a někteří američtí představitelé ze zpomalení obviňují Rusko, což Rusové popírají.
Zatímco vývoz ruských hnojiv vázne, Rusko po rekordní úrodě vyváží obrovské množství pšenice. Dostupné údaje podle AP svědčí o tom, že ruský export pšenice se v lednu více než zdvojnásobil na 3,8 milionu tun oproti stejnému měsíci před rokem, tedy ještě před invazí.
Ruské dodávky pšenice byly v listopadu, v prosinci a v lednu na rekordních maximech nebo se jim blížily, podle poskytovatele údajů Refinitiv meziročně vzrostly skoro o čtvrtinu. Odhaduje se, že Rusko vyveze v období 2022–2023 přibližně 44 milionů tun pšenice, dodala AP.
