Velvyslanci, kteří se zastali vězněného disidenta Kavaly, zřejmě zůstanou v Turecku

7 minut
Horizont ČT24: Soud s Kavalou
Zdroj: ČT24

Spor Turecka s deseti velvyslanci, kteří minulý týden společně vyzvali k okamžitému propuštění občanského aktivisty Osmana Kavaly, zřejmě neskončí jejich vyhoštěním. Ambasády států, ze kterých velvyslanci pochází, v pondělí na Twitteru uvedly, že jsou vázány diplomatickou úmluvou o nevměšování do vnitřních záležitosti. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jejich prohlášení vítá, informovala agentura Reuters s odkazem na agenturu Anadolu.

„Spojené státy podotýkají, že nadále dodržují článek 41 vídeňské úmluvy o diplomatických vztazích,“ informovala v pondělí na Twitteru americká ambasáda s odkazem na povinnost diplomatů nevměšovat se do vnitřních záležitostí cizích států.

Podobné prohlášení zveřejnily také ambasády Kanady, Nizozemska a Nového Zélandu. Ambasády Švédska, Norska, Finska a Dánska jejich vzkaz sdílely na svých twitterových účtech.

Prohlášení byla zveřejněna v čase, kdy měla turecká vláda jednat o vyhoštění velvyslanců z deseti zemí kvůli jejich proklamaci, kterým usilovali o propuštění aktivisty Kavaly.

Vyhoštění by bylo největší diplomatickou roztržkou od nástupu Erdogana

Agentura Reuters uvedla, že v případě vyhoštění velvyslanců by šlo o nejhorší diplomatickou roztržku mezi Ankarou a Západem za téměř dvacet let, kdy je Erdogan u moci.

Velvyslanectví Spojených států v Turecku uveřejnilo 18. října na Twitteru společnou výzvu k aktivistově propuštění. K té se kromě USA přihlásila Kanada, Francie, Finsko, Dánsko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko a Švédsko. Připomněly v ní i obdobný apel Evropského soudu pro lidská práva (ELSP).

Turecký prezident v reakci prohlásil, že se vláda chystá tyto velvyslance označit za nežádoucí osoby. Hrozilo by jim tak vyhoštění.

Proces s Kavalou je kafkovská spirála, tvrdí ústavní soudce

Turecký podnikatel a občanský aktivista Osman Kavala je v tureckém vězení od podzimu 2017. Stále je ale ve vazbě a dosud nebyl odsouzen. Obviněn je z financování protivládních protestů z roku 2013 a podílu na pokusu o převrat v roce 2016.

Loni v únoru ho soud zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů v kauze protestů z roku 2013, po několika hodinách na svobodě byl ale opět zatčen kvůli obvinění z podílu na pokusu části armády o puč v roce 2016. Nejvyšší soud jeho zproštění v souvislosti s protesty z roku 2013 nakonec stejně zrušil.

ELSP už v roce 2019 označil Kavalova obvinění za politicky motivovaná a vyzval k jeho okamžitému propuštění. Turecký ústavní soud nicméně loni koncem roku rozhodl, že Kavalovo držení ve vazbě je zákonné. Soud rozhodl poměrem osmi hlasů ku sedmi.

Ústavní soudce Engin Yildirim, který považuje Kavalovo věznění za nezákonné, označil proces za „kafkovskou právní spirálu“.

„Kavala je v současné době takovým symbolickým případem změn v Turecku po pokusu o převrat v roce 2016, kdy začalo masové zatýkání. Zároveň je symbolickým vůdcem občanské společnosti napojené na Západ. Je symbolem všeho, proti čemu státní aparát bojuje,“ říká expertka Karolína Lahučká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 21 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...