Turečtí Ujgurové vyzývají olympioniky k podpoře lidských práv. Někteří sportovci vyčkávají až na návrat domů

3 minuty
Události: Turečtí Ujgurové vyzývají sportovce k podpoře lidských práv
Zdroj: ČT24

Ujgurové žijící v Turecku vyzývají sportovce k veřejné podpoře lidských práv během olympijských her v Pekingu. Už dříve vyzývali k bojkotu her. V minulosti také podali trestní oznámení na zástupce komunistického režimu. Viní je v něm z genocidy.

Výstava v Istanbulu přibližuje osudy Ujgurů v Číně. Ukazuje jména vězněných a tváře těch, kteří tvrdé represe přežili. Komunistická vláda mluví o vzdělávacích centrech, svědci o koncentračních táborech, nucených sterilizacích a mučení.

Autor výstavy Idris Avas ukazuje například takzvanou tygří židli. „Policisté v ní nechávají lidi zamčené týden, někdy déle než dva týdny. Někteří z přeživších vypověděli, že v ní byli znásilněni,“ popsal. Spolu s výstavou spustil i kampaň cílící na olympioniky.

Sportovce vyzývá, aby podpořili lidská práva a při oficiální ceremonii, například na stupních vítězů, vytvořili rukou písmeno C, které má odkazovat na slovo „change“, tedy anglicky změna. „Chceme, aby i mezinárodní publikum vědělo o naší situaci. Není to historie, je to probíhající genocida. Děje se právě teď. I během olympiády,“ uvedl Avas.

Poměry v Číně se nejspíš bez kritiky neobejdou, olympionici vyčkávají

Podle současných pravidel olympijských her jsou ale gesta na stupních vítězů zakázaná. „Není tak překvapením, že na samotných hrách tuto výzvu ujgurské komunity nikdo nevyslyšel,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Někteří účastníci zimní olympiády v Číně připouštějí, že si z obav o bezpečnost nechávají kritiku místních poměrů na doma. Naposledy to zmínila třeba německá vítězka závodu sáňkařek. Část západních zemí v čele s USA hry diplomaticky bojkotuje právě kvůli utlačování Ujgurů. „Například američtí představitelé varovali sportovce, aby se v rámci vlastní bezpečnosti vyvarovali veřejné kritiky poměrů v Číně během her nebo během své přítomnosti v Číně,“ doplnil Černohorský.

7 minut
Studio ČT24 –⁠ Ujguři v Turecku vyzvali k podpoře lidských práv
Zdroj: ČT24

Turečtí Ujgurové chtějí čínské představitele stíhat

Ujgurové v Turecku nedávno podali na představitele komunistického režimu trestní oznámení. Viní je v něm mimo jiné z genocidy. „Není to pouhý symbol. Naše trestní oznámení může vyústit ve skutečný proces, stíhání, vyhlášení pátrání Interpolem či zatčení,“ přiblížila advokátka Gülden Sönmezová.

„Podali trestní oznámení na základě toho, že oni, stejně jako jejich příbuzní, kteří jsou podle nich drženi v táborech v Číně, mají i turecké občanství. Žádají proto turecký stát, aby se tomuto případu věnoval,“ uvedl Černohorský. Pokud by se případ ovšem skutečně dostal k soudu, lze jen těžko očekávat, že by Čína vydala kohokoliv ze 112 lidí, aby v Turecku čelili procesu.

V Turecku žije asi padesátitisícová komunita Ujgurů, nejpočetnější mimo Asii. Turkům jsou totiž kulturně blízcí, mají stejné vyznání a podobají se i jejich jazyky. Samotné Turecko se ale k bojkotu her v Pekingu nepřipojilo.

Podmínky ujgurské menšiny se mění s tím, jak se vyvíjí vztahy Turecka a Číny na oficiální úrovni. Recep Tayyip Erdogan ještě v roce 2009 mluvil o dění v čínském Pchjongjangu v souvislosti s ujgurskou komunitou jako o genocidě. Od té doby ale svou rétoriku zmírnil. Během své poslední návštěvy Číny sice Erdogan, už jako prezident, mluvil o tom, že by s Ujgury mělo být zacházeno jako s rovnými občany, na druhou stranu ale uznal suverenitu Číny v této otázce.

Poměry v Turecku se mění také ekonomicky, země se potýká s hospodářskými problémy. I proto se někteří z Ujgurů vydávají dál na Západ, kde následně žádají o politický azyl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
16:39Aktualizovánopřed 31 mminutami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
11:09Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 1 hhodinou

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
05:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení v Myanmaru si vyžádalo přes dva tisíce obětí

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.
07:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump „nežertuje“ o třetím prezidentském mandátu

Prezident Donald Trump radikálně mění směřování americké zahraniční politiky i podoby federálních úřadů, zaměřit by se zřejmě mohl i na podobu samotného prezidentského mandátu. V rozhovoru pro NBC News připustil, že by nejvyšší funkci chtěl vykonávat i potřetí, přičemž zdůraznil, že nežertuje. Ústava přitom jasně omezuje prezidentský úřad na dvě volební období. Trump argumentuje vlastní popularitou, tvrdí, že ji má nejvyšší ze všech republikánů za poslední století. Podle agentury Gallup se však v současnosti jeho preference pohybují těsně pod padesáti procenty.
před 1 hhodinou

Před osmdesáti lety začala bitva o Okinawu, Japonci tehdy nasadili kamikaze

Japonsko si připomíná osmdesát let od začátku bitvy o Okinawu. Při nejkrvavějším střetu druhé světové války v Tichomoří padlo čtvrt milionu Japonců, Američanů a dalších. Ostrovní císařství nasadilo svou zoufalou zbraň – sebevražedné piloty kamikaze.
před 2 hhodinami

Izrael nařídil evakuaci palestinského Rafahu a okolí

Izraelská armáda v pondělí nařídila evakuaci obyvatel většiny města Rafah a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Uvedla, že zde hodlá obnovit intenzivní pozemní operaci proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Informovala o tom agentura AP a izraelská média.
10:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...