Ujgurové žijící v Turecku vyzývají sportovce k veřejné podpoře lidských práv během olympijských her v Pekingu. Už dříve vyzývali k bojkotu her. V minulosti také podali trestní oznámení na zástupce komunistického režimu. Viní je v něm z genocidy.
Výstava v Istanbulu přibližuje osudy Ujgurů v Číně. Ukazuje jména vězněných a tváře těch, kteří tvrdé represe přežili. Komunistická vláda mluví o vzdělávacích centrech, svědci o koncentračních táborech, nucených sterilizacích a mučení.
Autor výstavy Idris Avas ukazuje například takzvanou tygří židli. „Policisté v ní nechávají lidi zamčené týden, někdy déle než dva týdny. Někteří z přeživších vypověděli, že v ní byli znásilněni,“ popsal. Spolu s výstavou spustil i kampaň cílící na olympioniky.
Sportovce vyzývá, aby podpořili lidská práva a při oficiální ceremonii, například na stupních vítězů, vytvořili rukou písmeno C, které má odkazovat na slovo „change“, tedy anglicky změna. „Chceme, aby i mezinárodní publikum vědělo o naší situaci. Není to historie, je to probíhající genocida. Děje se právě teď. I během olympiády,“ uvedl Avas.
Poměry v Číně se nejspíš bez kritiky neobejdou, olympionici vyčkávají
Podle současných pravidel olympijských her jsou ale gesta na stupních vítězů zakázaná. „Není tak překvapením, že na samotných hrách tuto výzvu ujgurské komunity nikdo nevyslyšel,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Někteří účastníci zimní olympiády v Číně připouštějí, že si z obav o bezpečnost nechávají kritiku místních poměrů na doma. Naposledy to zmínila třeba německá vítězka závodu sáňkařek. Část západních zemí v čele s USA hry diplomaticky bojkotuje právě kvůli utlačování Ujgurů. „Například američtí představitelé varovali sportovce, aby se v rámci vlastní bezpečnosti vyvarovali veřejné kritiky poměrů v Číně během her nebo během své přítomnosti v Číně,“ doplnil Černohorský.
Turečtí Ujgurové chtějí čínské představitele stíhat
Ujgurové v Turecku nedávno podali na představitele komunistického režimu trestní oznámení. Viní je v něm mimo jiné z genocidy. „Není to pouhý symbol. Naše trestní oznámení může vyústit ve skutečný proces, stíhání, vyhlášení pátrání Interpolem či zatčení,“ přiblížila advokátka Gülden Sönmezová.
„Podali trestní oznámení na základě toho, že oni, stejně jako jejich příbuzní, kteří jsou podle nich drženi v táborech v Číně, mají i turecké občanství. Žádají proto turecký stát, aby se tomuto případu věnoval,“ uvedl Černohorský. Pokud by se případ ovšem skutečně dostal k soudu, lze jen těžko očekávat, že by Čína vydala kohokoliv ze 112 lidí, aby v Turecku čelili procesu.
V Turecku žije asi padesátitisícová komunita Ujgurů, nejpočetnější mimo Asii. Turkům jsou totiž kulturně blízcí, mají stejné vyznání a podobají se i jejich jazyky. Samotné Turecko se ale k bojkotu her v Pekingu nepřipojilo.
Podmínky ujgurské menšiny se mění s tím, jak se vyvíjí vztahy Turecka a Číny na oficiální úrovni. Recep Tayyip Erdogan ještě v roce 2009 mluvil o dění v čínském Pchjongjangu v souvislosti s ujgurskou komunitou jako o genocidě. Od té doby ale svou rétoriku zmírnil. Během své poslední návštěvy Číny sice Erdogan, už jako prezident, mluvil o tom, že by s Ujgury mělo být zacházeno jako s rovnými občany, na druhou stranu ale uznal suverenitu Číny v této otázce.
Poměry v Turecku se mění také ekonomicky, země se potýká s hospodářskými problémy. I proto se někteří z Ujgurů vydávají dál na Západ, kde následně žádají o politický azyl.
