V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 77. zasedání Valného shromáždění OSN. Světoví politici se k ní scházejí poprvé osobně od začátku pandemie covidu-19. Generální tajemník OSN António Guterres v zahajovacím projevu řekl, že se národy ocitly v globální situaci nefungování a nejsou připravené nebo ochotné řešit problémy, jež ohrožují budoucnost lidstva a osud planety. S kritikou Ruska poté vystoupili třeba německý kancléř Olaf Scholz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Svět přestává fungovat, řekl na úvod Valného shromáždění OSN Guterres. Scholz a Macron kritizovali Rusko
Zasedání Valného shromáždění OSN (zdroj: ČT24)
Guterres poukázal na válku na Ukrajině, přibývající konflikty na celém světě, na klimatické změny, obtížnou finanční situaci rozvojových zemí a na neúspěšný pokrok v plnění programů OSN týkajících se zmírnění chudoby nebo zlepšení školství.
„Náš svět je v nebezpečí, je ochromený. Pracujme společně jako světová koalice, jako sjednocené národy,“ apeloval Guterres na posluchače. Podle něj je stále naděje a jedinou cestou, jak pokročit, je spolupráce a dialog. „Žádná velmoc nebo skupina nemohou rozhodovat o tom, co se má udělat,“ řekl.
Podle něj je hlavním úkolem nejen zachránit planetu, která „je doslova v plamenech“, ale vyrovnat se se stále přítomným covidem-19. Zejména rozvojovým zemím se podle něj nedostává financí, aby se vyrovnaly s krizí, jakou „nezažily po generace“. Strádá tam školství, zdravotnictví a jsou ohrožena práva žen. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric předem řekl, že Guterres nebude v projevu nic přikrášlovat, ale nabídne zároveň důvody k uchování naděje.
Vystoupili Erdogan, Macron či Scholz
Jak připomněla agentura AP, Valné shromáždění se schází mimo jiné v době rusko-ukrajinské války, která spustila potravinovou krizi a vyvolala mezi velmocemi rozkoly nepoznané od studené války. Na seznamu mluvčích je 150 šéfů států a vlád i ministrů zahraničí.
Jedním z nich byl už turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jenž vyzval k ukončení války na Ukrajině způsobem, který bude „důstojný“ pro všechny strany konfliktu. „Dohromady musíme najít rozumné diplomatické řešení, které oběma stranám nabídne důstojné východisko z této krize,“ řekl. „Budeme nadále posilovat snahy ukončit válku (…) na základě územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny,“ dodal.
Erdogan, kterému se od začátku ruské invaze na Ukrajinu daří udržovat vztahy s Moskvou i Kyjevem, se pravidelně nabízí jako prostředník v konfliktu a opakuje, že je třeba vypracovat dohodu, která uspokojí obě strany, píše agentura AFP.
Německý kancléř Scholz zase na okraj zasedání prohlásil, že západními politiky nebudou uznány výsledky „referend“ chystaných okupačními silami na jihu a východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích.
Proti ruskému režimu vystoupil v plamenném projevu i Macron. „Musíme udělat jednoduchou volbu mezi mírem a válkou,“ uvedl a vyzval k rozhodnému postoji proti ruské invazi i země mimo Evropu. „Rusko se rozhodlo svým chováním otevřít cestu k dalším dobyvatelským válkám,“ dodal s tím, že válka znamená pošlapání univerzálních hodnot, na kterých je založena OSN, a návrat do „doby imperialismu a kolonialismu“.
Emmanuel Macron
Podle francouzského prezidenta imperialismus „dnes nepřichází ze západu“. Hrozí, že v mezinárodních vztazích převáží právo silnějšího a rozdělení světa do bloků. „Je nutné vytvořit novou dohodu mezi Severem a Jihem (zeměkoule),“ řekl. Vyzval ke konkrétním akcím ve prospěch ekologie, potravinové bezpečnosti či snížení nerovností.
Projev amerického prezidenta Joea Bidena je na programu ve středu dopoledne místního času, odpoledne pak má mluvit český ministr Jan Lipavský (Piráti) a také britská premiérka Liz Trussová či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Členské státy OSN minulý týden povolily Zelenskému, aby na Valném shromáždění OSN výjimečně vystoupil na dálku prostřednictvím videa.