Míra inflace v Turecku v srpnu meziročně podle oficiálních dat vystoupila na 80,2 procenta, dosáhla tak nejvyšší míry od září 1998. K růstu vedle cen energií přispělo zejména zdražování dopravy, vybavení domácností a potravin. Před rokem se inflace pohybovala těsně pod 20 procenty, zrychlovat začala na podzim.
Oficiální údaj zpochybňuje skupina nezávislých ekonomů a bývalých pracovníků tureckého statistického úřadu, kteří jsou sdruženi v organizaci ENAG. Inflace podle nich ve skutečnosti dosáhla celých 180 procent.
Příčiny jsou podobné těm, které vedou ke zdražování i v Česku jako dopady války na Ukrajině či pandemie covidu-19. K růstu inflace nad to ale přispívá i dlouhodobá politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který má vliv na centrální banku a i při vysoké inflaci trvá na nízkých úrokových sazbách. Základní sazba v Turecku se tak stále snižuje, nyní činí 13 procent.
Podle zpravodaje ČT v Turecku Václava Černohorského k tomu Erdogana vedou ideologické důvody. „Z jeho pohledu nízké úrokové sazby, dostupné půjčky, jsou něco, co by mělo pomoci nastartovat tureckou ekonomiku, co by mělo pomoci exportérům,“ uvedl s tím, že vývozu má pomoci i levná lira. Černohorský také upozornil, že v Turecku jsou instituce jako centrální banka, které v jiných zemích fungují nezávisle, podřízeny rozhodnutím prezidenta.
Turecké domácnosti se snaží slábnoucí měnu proměnit za zboží či nemovitosti
Minulý týden tamní úřady zveřejnily data o hospodářském růstu. V meziročním srovnání rostlo turecké HDP o více než sedm procent. „Což je hodně ve srovnání s ostatními státy G20, dvaceti největších ekonomik světa,“ popsal Černohorský.
Upozornil však, že růst žene spotřeba tureckých domácností. „Když se podíváme na data z plateb kreditními kartami, zjistíme, že z velké části je tato spotřeba hnána na dluh. Je to výraz toho, že turecké domácnosti se snaží měnu, která v jejich očích ztrácí hodnotu, proměnit na cokoliv, co v jejich očích hodnotu má. Ať už je to elektronika, automobily, nemovitosti nebo zahraniční měna,“ vyjmenoval.
„Máme tu i krizi důvěry. Jak ze strany místních, tak ze strany zahraničních investorů, která posiluje ztrátu hodnoty turecké liry,“ doplnil.
