Přístupové protokoly Finska a Švédska do NATO podepsali představitelé členských zemí

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

„Toto je skutečně historický okamžik. Pro Finsko, pro Švédsko, pro NATO a pro naši společnou bezpečnost,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po podepsání protokolů za přítomnosti finského ministra zahraničí Pekky Haavista a švédské ministryně zahraničí Ann Lindeové. „S 32 národy u jednacího stolu budeme ještě silnější,“ uvedl Stoltenberg.

Severské země podle něj Alianci významně přispějí, jejich obranné síly jsou podle něj schopné se složkami ostatních států spolupracovat, sdílejí také stejné hodnoty a čelí stejným výzvám v Baltském moři i mimo něj. „Ruská brutální invaze na Ukrajinu rozvrátila mír v Evropě. Je tedy důležité, abychom byli v tomto významném okamžiku historie sjednoceni,“ uvedl Stoltenberg.

O historickém kroku na summitu NATO mluvil také Haavisto. „Jsem rád, že jsme mohli podepsat přístupové dokumenty,“ uvedl finský vrchní diplomat a ocenil, že ke stejnému kroku se rozhodla i sousední země. „Těšíme se na rychlý ratifikační proces,“ doplnil. 

Lindeová připomněla, že švédskou žádost o členství v Alianci podepsala teprve před třemi týdny. V euroatlantické oblasti se podle ní situace po nevyprovokovaném ruském útoku na Ukrajinu zhoršuje. „Jako budoucí člen Aliance bude Švédsko přispívat k bezpečnosti všech spojenců. Jsme přesvědčeni, že naše členství posílí NATO a bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci.

Nahrávám video

Vydání Kurdů Turecku výměnou za členství

Dvojice dlouhá léta neutrálních skandinávských států požádala o vstup do NATO v květnu v obavách z ruské invaze na Ukrajinu. Diplomaté původně očekávali, že přijímací proces bude poměrně rychlý, námitky však vznesla Ankara.

Turecko požadovalo vydání členů kurdských organizací, které považuje za teroristické. Lídři obou zemí se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem minulý týden dohodli, že výměnou za splnění podmínek, mezi nimiž Erdogan zmiňuje vydání desítek Kurdů, Turecko nebude jejich přístup blokovat.

V úterý dali ministři zahraničí obou skandinávských států najevo, že jsou přesvědčeni o tom, že dohoda s Ankarou bude naplněna. O tom, zda jejich země pracují na vydávání Kurdů, jak požaduje Erdogan, však nechtěli hovořit.

Ratifikace může trvat i rok

Po úterním podpisu dostanou všechny členské země protokoly k ratifikaci. Až je schválí orgány poslední alianční země, stanou se země jejími novými členy. To může podle odhadů trvat až rok. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka.

Do té doby budou mít Finsko se Švédskem přístup ke zpravodajským informacím, ale až do ratifikace nebudou chráněny obrannou doložkou NATO, podle níž je útok na jednoho spojence útokem na všechny. 

Před vstupem do NATO opakovaně varovala obě země Moskva. Ruské ministerstvo zahraničí 12. března uvedlo, že „bude mít vážné vojenské a politické důsledky“.

Stoltenberg však uvedl, že Aliance dbá na bezpečnost zemí i během ratifikačního procesu. „Mnoho spojenců již přijalo jasné závazky týkající se bezpečnosti Finska a Švédska a NATO zvýšilo naši přítomnost v regionu, včetně většího počtu cvičení,“ uvedl generální tajemník. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 56 mminutami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 10 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 11 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.