Přístupové protokoly Finska a Švédska do NATO podepsali představitelé členských zemí

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

„Toto je skutečně historický okamžik. Pro Finsko, pro Švédsko, pro NATO a pro naši společnou bezpečnost,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po podepsání protokolů za přítomnosti finského ministra zahraničí Pekky Haavista a švédské ministryně zahraničí Ann Lindeové. „S 32 národy u jednacího stolu budeme ještě silnější,“ uvedl Stoltenberg.

Severské země podle něj Alianci významně přispějí, jejich obranné síly jsou podle něj schopné se složkami ostatních států spolupracovat, sdílejí také stejné hodnoty a čelí stejným výzvám v Baltském moři i mimo něj. „Ruská brutální invaze na Ukrajinu rozvrátila mír v Evropě. Je tedy důležité, abychom byli v tomto významném okamžiku historie sjednoceni,“ uvedl Stoltenberg.

O historickém kroku na summitu NATO mluvil také Haavisto. „Jsem rád, že jsme mohli podepsat přístupové dokumenty,“ uvedl finský vrchní diplomat a ocenil, že ke stejnému kroku se rozhodla i sousední země. „Těšíme se na rychlý ratifikační proces,“ doplnil. 

Lindeová připomněla, že švédskou žádost o členství v Alianci podepsala teprve před třemi týdny. V euroatlantické oblasti se podle ní situace po nevyprovokovaném ruském útoku na Ukrajinu zhoršuje. „Jako budoucí člen Aliance bude Švédsko přispívat k bezpečnosti všech spojenců. Jsme přesvědčeni, že naše členství posílí NATO a bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci.

4 minuty
Přístupové protokoly Finska a Švédska doplnily podpisy spojenců
Zdroj: ČT24

Vydání Kurdů Turecku výměnou za členství

Dvojice dlouhá léta neutrálních skandinávských států požádala o vstup do NATO v květnu v obavách z ruské invaze na Ukrajinu. Diplomaté původně očekávali, že přijímací proces bude poměrně rychlý, námitky však vznesla Ankara.

Turecko požadovalo vydání členů kurdských organizací, které považuje za teroristické. Lídři obou zemí se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem minulý týden dohodli, že výměnou za splnění podmínek, mezi nimiž Erdogan zmiňuje vydání desítek Kurdů, Turecko nebude jejich přístup blokovat.

V úterý dali ministři zahraničí obou skandinávských států najevo, že jsou přesvědčeni o tom, že dohoda s Ankarou bude naplněna. O tom, zda jejich země pracují na vydávání Kurdů, jak požaduje Erdogan, však nechtěli hovořit.

Ratifikace může trvat i rok

Po úterním podpisu dostanou všechny členské země protokoly k ratifikaci. Až je schválí orgány poslední alianční země, stanou se země jejími novými členy. To může podle odhadů trvat až rok. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka.

Do té doby budou mít Finsko se Švédskem přístup ke zpravodajským informacím, ale až do ratifikace nebudou chráněny obrannou doložkou NATO, podle níž je útok na jednoho spojence útokem na všechny. 

Před vstupem do NATO opakovaně varovala obě země Moskva. Ruské ministerstvo zahraničí 12. března uvedlo, že „bude mít vážné vojenské a politické důsledky“.

Stoltenberg však uvedl, že Aliance dbá na bezpečnost zemí i během ratifikačního procesu. „Mnoho spojenců již přijalo jasné závazky týkající se bezpečnosti Finska a Švédska a NATO zvýšilo naši přítomnost v regionu, včetně většího počtu cvičení,“ uvedl generální tajemník. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky na Oděsu podle Kyjeva zasáhly loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské dronové útoky na přístavy v Oděské a Mykolajivské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkami Slovenska, Palau a Libérie. Na telegramu to uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba s tím, že údery nezpůsobily žádné oběti. Rusko útočilo znovu i na energetickou infrastrukturu, a to i v dalších regionech napříč napadenou zemí.
08:38Aktualizovánopřed 31 mminutami

Venezuela propustila šedesát lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi.
před 1 hhodinou

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Mír prochází žaludkem, říkají provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.
před 3 hhodinami

Somálsko zažilo první přímé volby po více než půl století

Statisíce Somálců absolvovaly ve čtvrtek první přímé volby po téměř šedesáti letech. V zemi zasažené nepokoji a útoky radikálních islamistů lidé vybírali místní zastupitele v metropoli Mogadišo. Volby, na které dohlíželo deset tisíc příslušníků bezpečnostních sil, se obešly bez větších problémů, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

Jihokorejská prokuratura žádá deset let vězení pro sesazeného Juna

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 15 hhodinami
Načítání...