Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na čtyřicet procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v tiskové zprávě. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.
Turecko zvýšilo úrokovou sazbu na čtyřicet procent, je nejvyšší od nástupu Erdogana
Hlavní úroková sazba je nyní v Turecku zároveň nejvyšší od nástupu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k moci. Erdogan je kritikem vysokých úroků a v minulosti odvolal tři guvernéry centrálních bank, kteří odmítali jeho tlak na snižování základních úrokových sazeb.
Banka v tiskové zprávě uvedla, že současná úroveň zpřísňování měnové politiky se blíží úrovni nutné k nastolení takzvaného dezinflačního kurzu, tedy zmírňování inflace. Tempo zpřísňování měnové politiky už proto zpomalí a cyklus zpřísňování bude v blízké době ukončen. Vysoké úroky má centrální banka v úmyslu udržovat tak dlouho, jak bude potřeba k udržení cenové stability.
Krizi způsobila Erdoganova politika, tvrdí ekonomové
Ekonomové očekávají, že sazby zůstanou vysoké nejméně do konce první poloviny příštího roku. Nutnost zvýšit základní úrok na nejvyšší úroveň od Erdoganova nástupu k moci v roce 2002 podle nich naznačuje hloubku krize, do které se země dostala kvůli prezidentově dřívější politice.
Turecko se do krize dostalo před dvěma lety, kdy prezident nařídil centrální bance, která by však měla být nezávislá, snížit základní úrokovou sazbu. To vyvolalo prudký růst inflace, která loni v říjnu dosáhla až 85 procent. Tržní kurz turecké liry se pak zhroutil, protože Turci ve snaze ochránit své úspory začali nakupovat dolary a zlato jako zajištění před inflací. Odhaduje se, že centrální banka utratila za poslední dva roky na podporu liry více než 200 miliard amerických dolarů (4,5 bilionu korun).
Čtvrteční výrazné zvýšení základní úrokové sazby je šesté od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a kdy turecký prezident ustoupil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. V době nástupu nové guvernérky do funkce základní úroková sazba v Turecku činila 8,50 procenta.
Turecká lira po oznámení o dalším zvýšení základního úroku rozšířila zisky a obchodovala se blízko nejvyšší hodnoty od 17. listopadu. Od začátku roku měna vůči dolaru oslabila zhruba o 35 procent a za posledních pět let se propadla o více než 80 procent. Výnosy dvouletých dluhopisů turecké vlády po oznámení centrální banky stouply o více než jeden procentní bod.
