Turecko zvýšilo úrokovou sazbu na čtyřicet procent, je nejvyšší od nástupu Erdogana

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na čtyřicet procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v tiskové zprávě. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.

Hlavní úroková sazba je nyní v Turecku zároveň nejvyšší od nástupu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k moci. Erdogan je kritikem vysokých úroků a v minulosti odvolal tři guvernéry centrálních bank, kteří odmítali jeho tlak na snižování základních úrokových sazeb.

Banka v tiskové zprávě uvedla, že současná úroveň zpřísňování měnové politiky se blíží úrovni nutné k nastolení takzvaného dezinflačního kurzu, tedy zmírňování inflace. Tempo zpřísňování měnové politiky už proto zpomalí a cyklus zpřísňování bude v blízké době ukončen. Vysoké úroky má centrální banka v úmyslu udržovat tak dlouho, jak bude potřeba k udržení cenové stability.

Krizi způsobila Erdoganova politika, tvrdí ekonomové

Ekonomové očekávají, že sazby zůstanou vysoké nejméně do konce první poloviny příštího roku. Nutnost zvýšit základní úrok na nejvyšší úroveň od Erdoganova nástupu k moci v roce 2002 podle nich naznačuje hloubku krize, do které se země dostala kvůli prezidentově dřívější politice.

Turecko se do krize dostalo před dvěma lety, kdy prezident nařídil centrální bance, která by však měla být nezávislá, snížit základní úrokovou sazbu. To vyvolalo prudký růst inflace, která loni v říjnu dosáhla až 85 procent. Tržní kurz turecké liry se pak zhroutil, protože Turci ve snaze ochránit své úspory začali nakupovat dolary a zlato jako zajištění před inflací. Odhaduje se, že centrální banka utratila za poslední dva roky na podporu liry více než 200 miliard amerických dolarů (4,5 bilionu korun).

Čtvrteční výrazné zvýšení základní úrokové sazby je šesté od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a kdy turecký prezident ustoupil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. V době nástupu nové guvernérky do funkce základní úroková sazba v Turecku činila 8,50 procenta.

Turecká lira po oznámení o dalším zvýšení základního úroku rozšířila zisky a obchodovala se blízko nejvyšší hodnoty od 17. listopadu. Od začátku roku měna vůči dolaru oslabila zhruba o 35 procent a za posledních pět let se propadla o více než 80 procent. Výnosy dvouletých dluhopisů turecké vlády po oznámení centrální banky stouply o více než jeden procentní bod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 8 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 11 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled