Turecko zvýšilo úrokovou sazbu na čtyřicet procent, je nejvyšší od nástupu Erdogana

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na čtyřicet procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v tiskové zprávě. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.

Hlavní úroková sazba je nyní v Turecku zároveň nejvyšší od nástupu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k moci. Erdogan je kritikem vysokých úroků a v minulosti odvolal tři guvernéry centrálních bank, kteří odmítali jeho tlak na snižování základních úrokových sazeb.

Banka v tiskové zprávě uvedla, že současná úroveň zpřísňování měnové politiky se blíží úrovni nutné k nastolení takzvaného dezinflačního kurzu, tedy zmírňování inflace. Tempo zpřísňování měnové politiky už proto zpomalí a cyklus zpřísňování bude v blízké době ukončen. Vysoké úroky má centrální banka v úmyslu udržovat tak dlouho, jak bude potřeba k udržení cenové stability.

Krizi způsobila Erdoganova politika, tvrdí ekonomové

Ekonomové očekávají, že sazby zůstanou vysoké nejméně do konce první poloviny příštího roku. Nutnost zvýšit základní úrok na nejvyšší úroveň od Erdoganova nástupu k moci v roce 2002 podle nich naznačuje hloubku krize, do které se země dostala kvůli prezidentově dřívější politice.

Turecko se do krize dostalo před dvěma lety, kdy prezident nařídil centrální bance, která by však měla být nezávislá, snížit základní úrokovou sazbu. To vyvolalo prudký růst inflace, která loni v říjnu dosáhla až 85 procent. Tržní kurz turecké liry se pak zhroutil, protože Turci ve snaze ochránit své úspory začali nakupovat dolary a zlato jako zajištění před inflací. Odhaduje se, že centrální banka utratila za poslední dva roky na podporu liry více než 200 miliard amerických dolarů (4,5 bilionu korun).

Čtvrteční výrazné zvýšení základní úrokové sazby je šesté od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a kdy turecký prezident ustoupil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. V době nástupu nové guvernérky do funkce základní úroková sazba v Turecku činila 8,50 procenta.

Turecká lira po oznámení o dalším zvýšení základního úroku rozšířila zisky a obchodovala se blízko nejvyšší hodnoty od 17. listopadu. Od začátku roku měna vůči dolaru oslabila zhruba o 35 procent a za posledních pět let se propadla o více než 80 procent. Výnosy dvouletých dluhopisů turecké vlády po oznámení centrální banky stouply o více než jeden procentní bod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...