Turecko zvýšilo úrokovou sazbu na čtyřicet procent, je nejvyšší od nástupu Erdogana

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na čtyřicet procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v tiskové zprávě. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.

Hlavní úroková sazba je nyní v Turecku zároveň nejvyšší od nástupu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k moci. Erdogan je kritikem vysokých úroků a v minulosti odvolal tři guvernéry centrálních bank, kteří odmítali jeho tlak na snižování základních úrokových sazeb.

Banka v tiskové zprávě uvedla, že současná úroveň zpřísňování měnové politiky se blíží úrovni nutné k nastolení takzvaného dezinflačního kurzu, tedy zmírňování inflace. Tempo zpřísňování měnové politiky už proto zpomalí a cyklus zpřísňování bude v blízké době ukončen. Vysoké úroky má centrální banka v úmyslu udržovat tak dlouho, jak bude potřeba k udržení cenové stability.

Krizi způsobila Erdoganova politika, tvrdí ekonomové

Ekonomové očekávají, že sazby zůstanou vysoké nejméně do konce první poloviny příštího roku. Nutnost zvýšit základní úrok na nejvyšší úroveň od Erdoganova nástupu k moci v roce 2002 podle nich naznačuje hloubku krize, do které se země dostala kvůli prezidentově dřívější politice.

Turecko se do krize dostalo před dvěma lety, kdy prezident nařídil centrální bance, která by však měla být nezávislá, snížit základní úrokovou sazbu. To vyvolalo prudký růst inflace, která loni v říjnu dosáhla až 85 procent. Tržní kurz turecké liry se pak zhroutil, protože Turci ve snaze ochránit své úspory začali nakupovat dolary a zlato jako zajištění před inflací. Odhaduje se, že centrální banka utratila za poslední dva roky na podporu liry více než 200 miliard amerických dolarů (4,5 bilionu korun).

Čtvrteční výrazné zvýšení základní úrokové sazby je šesté od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a kdy turecký prezident ustoupil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. V době nástupu nové guvernérky do funkce základní úroková sazba v Turecku činila 8,50 procenta.

Turecká lira po oznámení o dalším zvýšení základního úroku rozšířila zisky a obchodovala se blízko nejvyšší hodnoty od 17. listopadu. Od začátku roku měna vůči dolaru oslabila zhruba o 35 procent a za posledních pět let se propadla o více než 80 procent. Výnosy dvouletých dluhopisů turecké vlády po oznámení centrální banky stouply o více než jeden procentní bod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...