U příležitosti končící návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Vietnamu podepsali představitelé obou zemí desítky dohod o spolupráci. Rozhodnutí posílit vztahy států, které ovládají komunistické strany, označili jejich představitelé za strategické, informovala ve středu agentura Reuters. Vztahy obou zemí zatěžují zejména spory ohledně Jihočínského moře.
Si Ťin-pching, pro nějž se jednalo o první cestu do asijské země v tomto roce, prohlásil, že země založily „strategické čínsko-vietnamské společenství společné budoucnosti na podporu modernizace čínsko-vietnamských vztahů“. Vietnamský premiér Pham Minh Chinh označil toto rozhodnutí za „strategickou“ volbu. Politici se také podle Reuters domluvili na zřízení horké linky, jejímž prostřednictvím bude možné „hasit“ případné konflikty ve vodách, na něž si číní nárok obě země.
Vzhledem k tomu, že Čína a Spojené státy soupeří o vliv ve strategicky významném Vietnamu, znamenají dohody s Čínou úspěch pro vietnamskou diplomacii, míní Reuters. Podle analytiků a diplomatů se nicméně zlepšení vztahů může odehrávat spíše na symbolické než skutečné rovině. V závěrečném prohlášení se nicméně píše i to, že cílem Hanoje a Pekingu je odvrátit hrozbu „barevných revolucí“ – tedy vzpour, které v minulosti otřásly jinými komunistickými zeměmi.
Si na zlepšení vztahů tlačil zejména poté, co Vietnam v září povýšil Spojené státy do skupiny pro něj diplomaticky nejvýznamnějších států, tedy na stejnou úroveň jako s Pekingem. Čínský prezident byl v Hanoji naposledy před šesti roky. Od té doby se ale geopolitická i ekonomická situace změnila a Vietnam se stal jedním z největších vítězů napětí mezi Západem a Pekingem. Ve snaze zabezpečit dodavatelské řetězce tam firmy přesouvají investice za miliardy dolarů.
Dohoda o bezpečnosti, ale ne o vzácných zeminách
Aktuálně podepsané dohody se týkají možných investic do železničního spojení a bezpečnosti, také telekomunikací a „digitální datové spolupráce“. Podrobnosti smluv nebyly zveřejněny, ale podle odborníků a diplomatů by dohody ohledně digitální ekonomiky mohly připravit půdu pro čínskou účast na budování sítě 5G ve Vietnamu a také investice do podmořské infrastruktury.
Na seznamu dohod naopak chybí ta o vzácných zeminách, ačkoliv v této oblasti Peking vyzýval Hanoj k širší spolupráci. Vietnam má po Číně na světě druhá největší naleziště vzácných zemin, které jsou klíčové například při výrobě elektrických vozidel.
Reuters upozorňuje, že Vietnam má pro vývoz rud ze vzácných zemin nastavená velmi přísná pravidla – preferuje jejich zpracování na vlastním území, zároveň ale často postrádá potřebné technologie. Obě země se nicméně domluvily na zřízení speciální zóny zaměřené na zemědělství, energetiku, digitální ekonomiku a „zelený rozvoj“.
Nejde přitom o novinku – plán na speciální ekonomické zóny, jejichž cílem je posílení investic, se objevil už před pár roky, ale skončil u ledu poté, co v roce 2018 vyšli Vietnamci do ulic. Obávali se totiž toho, že by krok zvýhodňoval čínské firmy, připomíná Reuters.
Čína a Vietnam zároveň mají napjatou vojenskou minulost. V roce 1979 vedly země krátkou pohraniční válku a střetávají se v Jihočínském moři, kde se kříží jejich územní nároky. Zatímco Filipíny se z podobných důvodů obracejí ke Spojeným státům, které nabízejí pomoc s bezpečností, Vietnam se snaží předejít tomu, aby problémy narušily vztahy Hanoje a Pekingu.
