Předseda japonské vlády Fumio Kišida navrhl brzké uspořádání summitu s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Kišida řekl, že je důležité diskutovat s představiteli komunistické země na nejvyšší úrovni. Dostalo se mu však tvrdé odpovědi od sestry severokorejského vůdce Kim Jo-čong, podle které nelze složité vztahy obou zemí zlepšit pouhým nápadem na uspořádání summitu.
Severokorejská státní agentura KCNA se ve svém zpravodajství odvolává na slova vlivné sestry vůdce KLDR Kim Jo-čong, podle níž Kišida s návrhem přišel skrze blíže nespecifikovaný kanál. Kim také uvedla, že to, jestli se vztahy obou zemí zlepší, záleží na Japonsku.
„Premiér by měl vědět, že se nebude moci setkat s vedením naší země jen proto, že si to přeje nebo protože je rozhodnut to udělat,“ prohlásila Kim Jo-čong. „Historie severokorejsko-japonských vztahů ukazuje, že není možné zlepšit bilaterální vztahy plné nedůvěry a nepochopení pouhým nápadem na uspořádání summitu,“ dodala.
Spory o únosy
Kišida při pondělním projevu v parlamentu potvrdil, že jeho vláda podniká kroky k možnému uspořádání summitu se severokorejským vůdcem a snahy o uspořádání vrcholné schůzky osobně řídí, přičemž zdůraznil, že je důležité mít diskuse na nejvyšší úrovni s představiteli komunistické země.
„Pro vztahy mezi Japonskem a Severní Koreou je důležité mít diskuse na nejvyšší úrovni, aby se vyřešily spory, jako je otázka únosů,“ řekl Kišida v narážce na japonské občany unesené severokorejskou diktaturou v sedmdesátých a osmdesátých letech.
Sestra vůdce KLDR ale poznamenala, že v otázce únosů „není co dále řešit“, což Japonsko vzápětí označilo za neakceptovatelný postoj.
Tokio by podle Kim také nemělo zasahovat do „suverénních práv“ Pchjongjangu. „Pokud bude Japonsko vůči Severní Koreji nepřátelské a bude porušovat její svrchovaná práva, bude považováno za terč,“ podotkla Kim Jo-čong. „Pokud (…) se ovšem vydá na novou cestu zlepšování vztahů, založenou na vzájemném respektu, může obě země čekat nová budoucnost,“ dodala.
Tokio a Pchongjang nemají formální diplomatické vztahy a Japonsko komunistickou zemi i kvůli jejímu jadernému programu považuje za jednu z největších hrozeb v regionu.
Pokud se Kišida s Kimem skutečně setká, bude to první schůzka nejvyšších představitelů obou zemí po dvaceti letech. Nejvyšší představitelé Japonska a Severní Koreje se naposledy sešli v roce 2004, kdy tehdejší premiér Džuničiró Koizumi v KLDR jednal s Kim Čong-ilem, otcem nynějšího vůdce Kim Čong-una.
Diktátorova sestra již v únoru uvedla, že KLDR je otevřená zlepšení vztahů s Japonskem, a dokonce by byla ochotna pozvat Kišidu do Pchjongjangu, Tokio ale podle ní nesmí dál nadnášet otázku únosů a nesmí upírat Pchjongjangu právo na sebeobranu. Součástí tohoto práva je podle KLDR i rozvoj raketového a jaderného programu, připomínají tiskové agentury.
K únosům Japonců, kteří měli v KLDR pomáhat při výcviku špionů, se Pchjongjang poprvé přiznal v roce 2002 a pěti uneseným japonským občanům a jejich příbuzným povolil návrat do Japonska. Severní Korea sdělila, že zbývajících osm unesených je už po smrti. Tokio ale žádá více informací o tom, co se s těmito lidmi stalo. Japonsko má navíc podezření, že uneseno bylo podstatně větší množství lidí.
