KLDR testovala systém podmořských jaderných dronů. Soul hrozí „drtivou odpovědí“

Nahrávám video

Severní Korea oznámila, že u východního pobřeží provedla test svého podmořského systému „Heil-5-23“. Podle agentury Reuters se pod názvem skrývají podvodní útočné drony schopné nést jaderné zbraně. Pchjongjang zkouškou reagoval na společné námořní cvičení Jižní Koreje, Spojených států a Japonska, které se konalo tento týden. Soul severokorejský test označil za provokaci.

Zkouška severokorejského „podmořského systému jaderných zbraní“ se měla odehrát ve vodách u východního pobřeží země. Datum testu Pchjongjang nesdělil, z dostupných zpráv není ani jasné, zda byl úspěšný. „Heil“ znamená v korejštině „tsunami“. O těchto zbraních a jejich účinnosti je známo jen málo, ale severokorejská média je popsala jako schopné proklouznout do nepřátelských vod a způsobit velké podvodní exploze, píše web BBC.

Analytici uvedli, že pokud zbraně fungují tak, jak je prezentuje Sever, tak jsou méně významné než severokorejské jaderné balistické střely. „S ohledem na úroveň severokorejské obranné vědy a skutečnost, že zbraň je stále ve fázi vývoje, ještě není ve fázi, aby představovala významnou hrozbu,“ řekl AFP přeběhlík z KLDR Ahn Chan-il, z něhož se stal výzkumník ve Světovém institutu pro severokorejská studia.

KLDR o testech útočných podvodních dronů schopných nést jaderné zbraně informovala už loni v dubnu. Server BBC podotkl, že o provedení testu ale neexistují žádné důkazy, a upozornil na dřívější prohlášení Soulu, podle kterého KLDR při popisu schopností dronů značně přehání.

Jihokorejské ministerstvo obrany severokorejský test označilo za provokaci. „Ohrožuje mír na Korejském poloostrově a ve světě,“ kritizoval vládní úřad. „Pokud nás Severní Korea bude přímo provokovat, drtivě odpovíme podle zásady okamžité, silné a konečné akce,“ dodal.

Pchjongjang naopak z destabilizace situace v regionu a ohrožení bezpečnosti KLDR obvinil Washington, Soul a Tokio. Jejich společné námořní cvičení nazval provokací.

Nahrávám video

Odstrašující námořní cvičení

Agentura AP tento týden informovala o společném námořním cvičení USA, Jižní Koreje a Japonska, které označila za pravděpodobně největší v historii. Třídenní manévry, do kterých se zapojila americká letadlová loď Carl Vinson, byly součástí snahy trojice zemí o zefektivnění odstrašujících reakcí na hrozby ze Severní Koreje, sdělily státy.

Napětí na Korejském poloostrově je v současné době největší za poslední roky. Severokorejský diktátor Kim Čong-un vystupňoval testy severokorejských zbraní, zatímco USA, Jižní Korea a Japonsko posílily společné vojenské manévry. Rostou rovněž obavy ze zbrojní spolupráce mezi KLDR a Ruskem, kterému Pchjongjang podle Západu dodává zbraně pro jeho válku proti Ukrajině.

USA, Jižní Korea a Japonsko tvrdí, že v minulém roce uskutečnily řadu cvičení v reakci na zvyšující se frekvenci vojenských akcí Severní Koreje. Ty zahrnují četné testy jejích jaderných balistických raket a starty nových zbraní. Všechny tyto zkoušky jsou v rozporu se sankcemi OSN.

Kim Čong-un opakovaně prohlásil, že jeho režim buduje svůj vojenský arzenál v rámci přípravy na válku, která může na poloostrově „vypuknout kdykoli“. Od začátku nového roku diktátor naznačil některé zásadní politické posuny v postoji svého režimu vůči Jižní Koreji. Třeba začátkem tohoto týdne prohlásil, že původní základní cíl znovusjednocení s Jižní Koreou skončil, a označil Jih za „hlavního nepřítele“, připomíná BBC.

„Je to revize dlouhodobé politiky (KLDR), je to také otevření dveří pro agresivnější přístup na Korejském poloostrově. Bude pravděpodobně docházet k revizím agentur a státních organizací, které se věnovaly mezikorejským vztahům,“ míní koreanistka Jana Chamrová.

Kim Čong-un mimo jiné zpochybnil námořní hranici mezi oběma státy. „KLDR tuto hranici vlastně nikdy neuznala, tvrdí, že s ní ani nebyla seznámena, protože v dohodách o příměří tato hranice není. Je to třaskavá oblast, kde můžeme čekat vojenská vzplanutí,“ obává se Chamrová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 20 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 21 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 35 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 45 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Evropský pohled