Rusko kvůli zbraním utužuje spolupráci s KLDR. Často se kazí, říkají o ukořistěné munici Ukrajinci

Rusko hledá spolehlivého spojence ve zbrojním průmyslu, který by mu vzhledem k přetrvávající agresi proti Ukrajině pomohl dodávkami zbraní. I proto se podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho vydal Sergej Šojgu během minulého týdne do Pchjongjangu. Rusko už severokorejskou munici používá. Ukrajinští obránci si přitom postěžovali, že ta, kterou od okupantů ukořistili, je nekvalitní a nevyzpytatelná.

„Nešlo o žádné tajemství. Prezident (Vladimir) Putin se zkrátka a dobře rozhodl obrátit k další zemi s žádostí o pomoc a podporu v jeho válce na Ukrajině,“ řekl Kirby. O posílení bilaterálních vazeb mezi Moskvou a Pchjongjangem informovaly i severokorejské tiskové agentury.

Šojgu doprovázel severokorejského diktátora Kim Čong-una na výstavu zbraní v Pchjongjangu, která byla součástí oslav 70. výročí konce korejské války. Byly zde k vidění i balistické střely s jadernými hlavicemi – navzdory zákazu držení těchto zbraní Radou bezpečnosti OSN.

Mluvčí OSN Stéphane Dujarric zdůraznil, že ačkoli představitelé mezinárodní organizace nebyli schopni okamžitě zanalyzovat to, co přesně bylo v Pchjongjangu k vidění, tak „všechny členské sáty OSN sdílejí stejnou odpovědnost za dodržování rezoluce Rady bezpečnosti.“

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga už Severní Korea dodala zbraně a munici ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Američtí představitelé následně oznámili, že zbraně byly vyměněny za jídlo.

Kim Čong-un už dříve označil invazi Ruska na Ukrajinu za „svatý boj“ a vyjádřil přání vybudovat spolu s Putinem silný stát. Severokorejská média v tomto kontextu sdělila, že „poukázal i na společný boj za ochranu suverenity, rozvoje a zájmů obou zemí před povýšenými a svévolnými praktikami imperialistů a za realizaci mezinárodní spravedlnosti a míru“.

Analytici se domnívají, že Šojguova návštěva zvyšuje šance na otevřenější podporu ze strany Severní Koreje. Zároveň by mohla naznačovat rostoucí izolaci Ruska.

Severokorejská centrální agentura KCNA se o ruské válce na Ukrajině nezmiňovala, ale citovala ministra obrany Kang Sun-nama, který prohlásil, že Pchjongjang plně podporuje ruskou „bitvu za spravedlnost a ochranu suverenity“.

Společně proti Západu

Šojgu mimo jiné předal Kim Čong-unovi dopis od ruského vůdce Putina. „Silná podpora speciální vojenské operace na Ukrajině ze strany KLDR a solidarita s Ruskem v klíčových mezinárodních otázkách nadále potvrzují náš společný zájem a odhodlání postavit se proti politice Západu, jež brání nastolení multipolárního, spravedlivého světového řádu,“ stálo v něm podle ruské zpravodajské agentury RIA.

Kim Čong-un se během oslav setkal také s členem politbyra čínské komunistické strany Li Chung-čungem. I ten mu podle severokorejských médií předal dopis od svého nadřízeného, prezidenta Si Ťin-pchinga. „Návštěva Li Chung-čunga ukázala Si Ťin-pchingův závazek vůči severokorejsko-čínskému přátelství,“ citovala Kim Čong-una KCNA.  

Podle Arťoma Lukina z ruské federální univerzity Dálného východu byla simultánní návštěva vysokých státních představitelů známkou oživení rusko-čínsko-severokorejské koalice, která původně existovala na přelomu 40. a 50. let.

Setkání v Pchjongjangu pochopitelně nezůstalo bez odezvy, zejména v USA. Zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel zdůraznil, že Washington je „extrémně znepokojen“ vazbami mezi Ruskem a Severní Koreou.

„Ruská podpora těchto zakázaných zbrojních programů, účast na přehlídce v Pchjongjangu, neschopnost zasáhnout proti aktivitám KLDR, které se vyhýbají sankcím – to vše jen zdůrazňuje, jak škodlivou se (Moskva) stala v souvislosti se zachováním mezinárodního míru a bezpečnosti,“ pokračoval Patel.

Přestože Severní Korea a Rusko popírají provádění zbrojních transakcí, Spojené státy tvrdí, že Pchjongjang už rakety odeslal.

Někdy dělá šílené věci, říkají Ukrajinci o ukořistěné munici z KLDR

Faktem nicméně je, že severokorejské rakety už paradoxně používá i ukrajinská armáda poté, co se je podařilo ukořistit ruským okupantům. Informoval o tom list Financial Times (FT) s odkazem na prohlášení ukrajinských úřadů.

„Ukořistili jsme jejich tanky, ukořistili jsme jejich vybavení a je velmi reálné, že i toto (využívání severokorejské munice) je výsledek úspěšné vojenské operace ukrajinské armády,“ přiznal poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak. „Rusko nakupuje různé druhy munice ve všech možných tyraniích, včetně Severní Koreje a Íránu,“ dodal.

Redaktoři FT identifikovali severokorejské zbraně u ukrajinských jednotek obsluhujících raketové systémy Grad ze sovětské éry poblíž Bachmutu.

Ukrajinský velitel dělostřelectva, který se představil jako Ruslan, ovšem konstatoval, že si severokorejskou munici jeho vojáci neoblíbili kvůli její relativně vysoké kazivosti, neboť je známo, že mnohé střely vystřelí špatně nebo nevybuchnou. Většina z nich byla podle označení vyrobena v 80. a 90. letech.

Jeden z příslušníků ukrajinské jednotky novináře varoval, aby se při odpalování severokorejské munice nepřibližovali příliš blízko k raketometu, protože „je velmi nespolehlivá a někdy dělá šílené věci“.

Ruský vůdce Putin před pár týdny upozornil, že k vítězství ve válce potřebuje více moderních zbraní.

Pokračující útoky raketami dlouhého doletu, které v loňském roce způsobily Ukrajině obrovské škody, však jednoznačně ukazují jednu věc: je nereálné očekávat, že Rusku někdy rakety „dojdou“. Navzdory sankcím a vývozním kontrolám je velmi pravděpodobné, že bude i nadále schopno ataků na delší vzdálenost, které způsobí enormní škody ukrajinskému lidu, ekonomice a armádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...