Reportéři ČT: Armáda chce v Mošnově skladovat stany či palivo. Dezinformace straší jadernými zbraněmi

Nahrávám video
Reportéři ČT: Vrtěti Mošnovem
Zdroj: ČT24

Armáda chce postavit u mošnovského letiště velké logistické centrum. Záměr se stal terčem dezinformátorů. Ti tvrdí – přestože to armáda s velmi jasnými argumenty odmítá –, že se mají v Mošnově skladovat jaderné zbraně, že mají na základně pobývat američtí vojáci a že by se v případném konfliktu stala prioritním cílem Rusů. Mezi místními obyvateli začínají být patrné obavy z logistického centra, část proti němu sepsala i petici. O dění kolem připravovaného mošnovského logistického centra natáčel pro Reportéry ČT Karel Vrána.

Že by mělo u mošnovského letiště vzniknout logistické centrum armády, oznámilo ministerstvo obrany spolu s představiteli Moravskoslezského kraje loni v červenci s tím, že tam nemají sídlit žádné bojové jednotky – české ani zahraniční. Uskladněny tam budou stany, palivo nebo potraviny, upřesnil mluvčí armádního generálního štábu Ivo Zelinka.

Z bezpečnostního prostředí zní ódy na Mošnov jako ideální lokalitu. „Mošnov má dálnici, Mošnov má železnici, Mošnov má letiště. Je v tom svým způsobem unikátní,“ charakterizoval lokalitu bezpečnostní expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Ludvík.

Nadšen je také kraj. Náměstek hejtmana Jaroslav Kania (ANO) upozornil, že stát slíbil pomoc s penězi na rozvoj celé oblasti. „Nejenže tady vybuduje logistické centrum, ale pomůže nám pro získání finančních prostředků na rekonstrukci přistávací dráhy, na vybudování infrastruktury,“ poukázal.

Dezinformátoři straší vojáky i  jadernými zbraněmi

Na sociálních sítích ale zní slova o vážném nebezpečí, které by logistické centrum znamenalo pro okolí. Krátce po oznámení záměru vybudovat v Mošnově armádní centrum začaly kolovat dezinformace, že tu mají být rozmístěny jaderné zbraně nebo že tu má vzniknout základna pro americké vojáky.

Odezvu našly i na debatě s občany, která se uskutečnila v Petřvaldu, u nějž by mělo logistické centrum stát. Na debatu přišli i lidé, které v obci nikdo nezná, přinesli s sebou transparenty a vystupovali s různými tvrzeními, jimiž zpochybňovali záměry armády. Zaznělo například, že „strategická vojenská základna znamená, že tam budou strategické zbraně, anebo tam bude strategická munice – buďto jaderná, nebo termonukleární“. Prý také Mošnov poslouží jako zázemí pro americké vojáky, od nichž účastníci debaty očekávají „znásilňování našich žen, dětí, krádeže a tak“.

A přestože se dezinformátoři vymezují vůči Spojeným státům, obávají se zároveň ruského útoku. Tvrdí, že Mošnov by byl pro Rusy prioritním cílem, což dávají do souvislosti s údajným umístěním jaderných zbraní. „Dá se předpokládat, že tyto taktické jaderné zbraně budou použity. Co bude následovat, budou údery na místa, odkud se velí, na místa, kde bude soustředěna logistika. Takže bych se odstěhoval z Mošnova,“ prohlásil ve videu umístěném na sociální síti někdejší spolupracovník StB a bývalý šéf skupiny nazvané Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Armáda všechna tato tvrzení rozporuje. Především odmítá, že by v Mošnově nebo kdekoli jinde měly být rozmístěny jaderné zbraně. „Na území České republiky jaderné zbraně umístěné nejsou a ani to neplánujeme,“ zdůraznil mluvčí generálního štábu Ivo Zelinka. Dodal, že pro přechovávání zbraní by navíc bylo okolí mošnovského letiště zcela nevhodné. „Je to přímo na okraji obce, a ještě k tomu na kraji průmyslové zóny. Takže je to nesmysl,“ podotkl.

Také bývalý náčelník generálního štábu a bezpečnostní expert Jiří Šedivý považuje okolí letiště za místo, kde zbraně umístit nelze. „Umístění jaderných zbraní v takovém prostoru a tak blízko případné linie konfliktu je nelogické,“ poukázal.

Tvrzení, že by mohlo být logistické centrum terčem ruského útoku, označili datový analytik František Vrábel či Vít Kučík ze skupiny Čeští elfové za snahu o vyvolání strachu. „Prvek strachu je dominantní. Také je to podpora proruských postojů,“ zhodnotil Vrábel.

Šedivý přirovnal situaci ohledně chystaného logistického střediska s kampaní, která se rozpoutala, když chtěli Američané postavit radar v Brdech, který by byl součástí jejich protiraketové obrany v Evropě.

„Razantní dezinformační kampaň, kterou vedli a platili dokonce i Rusové, když jsme se bavili o možném vybudování radaru protiraketové obrany v Brdech, byl velmi zářný příklad. Musíme se z toho také poučit, protože to bylo velmi intenzivní působení na českou veřejnost,“ podotkl Šedivý. Vrábel si myslí, že vzhledem k tomu, že dnes je mnohem větší vliv sociálních sítí než tehdy, „je teď zaděláno na větší průšvih než v případě radaru v Brdech“.

Petice místních proti armádnímu centru

V Petřvaldu vznikla proti armádnímu logistickému centru petice s téměř šesti sty podpisy. Její iniciátoři se od dezinformátorů distancují a tvrdí, že jim jde o to, že měli špatné zkušenosti s pobytem vojáků za minulého režimu, a bojí se zhoršení životních podmínek.

Spoluautorka petice Pavla Vermiřovská také říká, že kraj místní obyvatele neinformuje. „První informace, kterou jsme dostali my občané i zastupitelé, byla informace na besedě v únoru letošního roku,“ uvedla.

Náměstek Kania je ale přesvědčen, že na diskuse je ještě dost času. Stavět by se mohlo až koncem desetiletí. „Minimálně pět let se bude dělat příprava. V roce 2028, pokud budou mít stavební povolení, tak bude zahájeno. Do roku 2031 by mohl být tento logistický hub vybudován,“ nastínil harmonogram.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 24 mminutami

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 2 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 2 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 3 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Vláda stupeň ohrožení terorismem kvůli dění v Íránu nezvýšila

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...