Jaderné zbraně strana 4 z 4

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.

Americké bezpečnostní složky po zprávách médií o sofistikovaném hackerském útoku na vládní instituce potvrdily existenci „významné a pokračující“ kampaně, která „ovlivnila sítě ve federální vládě“. Agentura pro kybernetickou bezpečnost (CISA) následně uvedla, že útok představuje vážnou hrozbu pro federální i místní vlády, prvky kritické infrastruktury i soukromé společnosti. Nastupující prezident Joe Biden označil situaci za velmi znepokojivou a prohlásil, že autory útoku, kteří jsou v tuto chvíli neznámí, po nástupu do funkce potrestá.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl Spojeným státům prodloužit poslední dohodu o jaderném odzbrojování. Alespoň o rok a bez jakýchkoliv podmínek. USA však následně prostřednictvím prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O'Briena uvedly, že takový návrh bez závazku ke zmrazení počtu jaderných hlavic považují za nepřijatelný, napsala agentura AFP. Smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní, podepsaly USA s Ruskem v roce 2010 na Pražském hradě. Platnost dohody vyprší v únoru.

Vůdce britských labouristů Jeremy Corbyn převzal osobní odpovědnost za tvrdou porážku své strany v nedávných volbách do Dolní sněmovny britského parlamentu. V článku pro nedělník The Observer označil výsledek hlasování za „zoufalé zklamání“. V mnoha ohledech ale podle něj labouristé „argumentačně“ vyhráli.

O atomovou zbraň Sovětský svaz stál už během druhé světové války, když ale Moskva viděla, co americké bomby dokázaly napáchat v Japonsku, honba za vlastním jaderným arzenálem začala naplno. Do čela projektu se postavil šéf tajné policie Lavrentij Berija a vědci měli téměř neomezené prostředky. K prvnímu testu atomové zbraně v Sovětském svazu došlo 29. srpna 1949. Během dalších 40 let Sověti v Kazachstánu otestovali přes čtyři stovky bomb a následky zkoušek tamní obyvatelé pociťují dodnes.

Tým výzkumníků z několika amerických vědeckých institucí pomocí nejnovějšího klimatického modelu zkoumal, jak by dopadla jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem. Výsledkem by podle nich byla nukleární zima trvající asi deset let, která by měla ničivé dopady. Výsledek vyšel v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Atmospheres.

Rusko oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i Spojené státy. Ministr zahraničí Mike Pompeo v prohlášení uvedl, že „USA nezůstanou součástí smlouvy, kterou Rusko záměrně porušuje“.

Čína se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou „nevzdá použití síly“ a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila „separatisty“. Píše se to v bílé knize o národní obraně, která byla ve středu zveřejněna v Pekingu. Dokument kritizuje posilování armád USA, Japonska a Austrálie v regionu, které podle Číny oblast destabilizuje. Čína zároveň pohrozila vysláním vojáků do Hongkongu, kde už týdny probíhají protivládní protesty.

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.

Írán by mohl zasednout k rozhovorům se Spojenými státy, pokud Washington odvolá sankce. Podle íránské státní anglickojazyčné televize Press TV to naznačil íránský prezident Hasan Rouhání. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v poslední době napjaté, USA vysílají do regionu kvůli blíže neupřesněné íránské hrozbě bombardéry, letadlovou loď i vojáky.

Pákistán oznámil, že úspěšně otestoval raketu Šahín-2, která má dolet kolem 2000 kilometrů a je schopna nést konvenční i jadernou hlavici. Islámábád zkoušku uskutečnil ve stejný den, kdy se v sousední Indii sčítají hlasy odevzdané v parlamentních volbách. Vztahy mezi oběma jadernými mocnostmi jsou přitom dlouhodobě napjaté.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na novou dohodu o omezení strategických zbraní, která by vedle USA a Ruska zahrnovala i Čínu nebo další země, nepovažuje mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina za reálný. Dmitrij Peskov řekl, že zamýšlená úmluva by ohrozila podstatu jaderného odstrašení.

Severní Korea zvažuje po neúspěšném summitu v Hanoji zastavení rozhovorů o jaderném odzbrojení se Spojenými státy. V krajním případě může i přehodnotit zákaz svých raketových a jaderných testů, oznámila přední severokorejská diplomatka Čche Son-hui. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo a poradce pro národní bezpečnost John Bolton podle ní ve Vietnamu vytvořili „atmosféru nepřátelství a nedůvěry“. Pompeo později vyjádřil naději, že jednání budou pokračovat.

V Hanoji ve středu začala vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una. Setkali se večer místního času (po poledni našeho času). Po asi 20minutovém jednání jen za přítomnosti tlumočníků následovala pracovní večeře, které se účastnili i jejich poradci. Hlavní část oficiálních jednání je plánována na čtvrtek.