Jaderné zbraně strana 4 z 5

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Velvyslankyně USA při OSN Thomasová-Greenfieldová označila Putinův krok za nepřijatelnou eskalaci stávající války. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg považuje rozhodnutí za nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování.

Rusko-ukrajinský konflikt je jedním z klíčových bezpečnostních témat, která aktuálně hýbou světovou politikou. Z pohledu Kremlu může být dílčím cílem této krize i vyjednání nové úmluvy o zbraních s kratším a středním doletem v Evropě, uvedl v rozhovoru bezpečnostní analytik Michal Smetana. V případě konvenčního ozbrojeného konfliktu by podle Smetany při společném postupu států NATO mělo Rusko jen malou šanci zvítězit. Existuje i obava, že by Moskva mohla sáhnout k omezenému použití jaderných zbraní, tento scénář je ale extrémně nepravděpodobný, podotkl analytik.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Byly na území Československa před sametovou revolucí rozmístěny jaderné hlavice? Federální shromáždění požadovalo od léta 1991 po vládě, aby odtajnila smlouvy, v nichž se Československo v 60. letech zavázalo vybudovat na svém území speciální objekty k uskladnění sovětské jaderné munice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Severoatlantická aliance schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany členských zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má státy Aliance ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně. K NATO se ve čtvrtek vyjádřil i šéf Kremlu Vladimir Putin, který kritizoval spolupráci Aliance s Ukrajinou.

Spojené státy nabídly Severní Koreji jednání bez předchozích podmínek a Pchjongjangu se snažily ukázat, že vůči KLDR nemají nepřátelské úmysly. Řekla to ve čtvrtek americká vyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová na zasedání Rady bezpečnosti OSN, která se zabývala úterním testem severokorejské rakety, informovala agentura AP. Podle KLDR je reakce na test rakety přehnaná a ukazuje, že Washington měří dvojím metrem.

Čína v srpnu testovala hypersonickou raketu schopnou nést jadernou nálož. Podle informace listu Financial Times raketa obletěla Zemi na nízké oběžné dráze a pak se zaměřila na cíl. Test zaskočil americké tajné služby. Čínské ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že nešlo o test hypersonické zbraně, nýbrž vesmírné rakety. Americký ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že Washington vývoj zbraní v Číně bedlivě sleduje. Vyslanec USA pro odzbrojování Robert Wood přiznal, že vývoj hypersonické technologie Spojené státy zneklidňuje.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zařadila 14 čínských společností na svou černou obchodní listinu kvůli jejich údajné roli v perzekuci etnických Ujgurů a dalších muslimských menšin v západočínské provincii Sin-ťiang. Sankce uvalila také na několik ruských a íránských podniků, informují agentury.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

Velká Británie chce zvýšit svůj vliv v „indopacifickém“ regionu a navýšit svůj jaderný arzenál. Vyplývá to z dokumentu, který vytyčuje revidované priority zahraniční a obranné politiky země po brexitu. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že tyto priority ukazují, jak se chce země znovu naučit „umění soupeřit“ se státy s opačnými hodnotami.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Ruští zákonodárci podpořili prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na němž se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost měla vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.

Rusko a Spojené státy se dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty. Uvedl to na svých internetových stránkách úřad ruského prezidenta Vladimira Putina, který na toto téma telefonicky hovořil se šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Ruský deník Kommersant dříve s odvoláním na své zdroje uvedl, že úmluva bude prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek.

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.

Americké bezpečnostní složky po zprávách médií o sofistikovaném hackerském útoku na vládní instituce potvrdily existenci „významné a pokračující“ kampaně, která „ovlivnila sítě ve federální vládě“. Agentura pro kybernetickou bezpečnost (CISA) následně uvedla, že útok představuje vážnou hrozbu pro federální i místní vlády, prvky kritické infrastruktury i soukromé společnosti. Nastupující prezident Joe Biden označil situaci za velmi znepokojivou a prohlásil, že autory útoku, kteří jsou v tuto chvíli neznámí, po nástupu do funkce potrestá.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl Spojeným státům prodloužit poslední dohodu o jaderném odzbrojování. Alespoň o rok a bez jakýchkoliv podmínek. USA však následně prostřednictvím prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O'Briena uvedly, že takový návrh bez závazku ke zmrazení počtu jaderných hlavic považují za nepřijatelný, napsala agentura AFP. Smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní, podepsaly USA s Ruskem v roce 2010 na Pražském hradě. Platnost dohody vyprší v únoru.

Vůdce britských labouristů Jeremy Corbyn převzal osobní odpovědnost za tvrdou porážku své strany v nedávných volbách do Dolní sněmovny britského parlamentu. V článku pro nedělník The Observer označil výsledek hlasování za „zoufalé zklamání“. V mnoha ohledech ale podle něj labouristé „argumentačně“ vyhráli.

O atomovou zbraň Sovětský svaz stál už během druhé světové války, když ale Moskva viděla, co americké bomby dokázaly napáchat v Japonsku, honba za vlastním jaderným arzenálem začala naplno. Do čela projektu se postavil šéf tajné policie Lavrentij Berija a vědci měli téměř neomezené prostředky. K prvnímu testu atomové zbraně v Sovětském svazu došlo 29. srpna 1949. Během dalších 40 let Sověti v Kazachstánu otestovali přes čtyři stovky bomb a následky zkoušek tamní obyvatelé pociťují dodnes.

Tým výzkumníků z několika amerických vědeckých institucí pomocí nejnovějšího klimatického modelu zkoumal, jak by dopadla jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem. Výsledkem by podle nich byla nukleární zima trvající asi deset let, která by měla ničivé dopady. Výsledek vyšel v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Atmospheres.

Rusko oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i Spojené státy. Ministr zahraničí Mike Pompeo v prohlášení uvedl, že „USA nezůstanou součástí smlouvy, kterou Rusko záměrně porušuje“.

Čína se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou „nevzdá použití síly“ a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila „separatisty“. Píše se to v bílé knize o národní obraně, která byla ve středu zveřejněna v Pekingu. Dokument kritizuje posilování armád USA, Japonska a Austrálie v regionu, které podle Číny oblast destabilizuje. Čína zároveň pohrozila vysláním vojáků do Hongkongu, kde už týdny probíhají protivládní protesty.

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.

Írán by mohl zasednout k rozhovorům se Spojenými státy, pokud Washington odvolá sankce. Podle íránské státní anglickojazyčné televize Press TV to naznačil íránský prezident Hasan Rouhání. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v poslední době napjaté, USA vysílají do regionu kvůli blíže neupřesněné íránské hrozbě bombardéry, letadlovou loď i vojáky.