Polsko jedná se Spojenými státy o své účasti na programu sdílení jaderných zbraní (nuclear sharing) v rámci NATO, která má pomoci čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska. Uvedl to polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s listem Gazeta Polska. Největší člen východního křídla Severoatlantické aliance zvyšuje vojenské výdaje po ruské invazi na Ukrajinu. Až dosud ale jeho představitelé téma získání jaderných zbraní jako odstrašujícího prostředku nenastolili, poznamenala agentura Bloomberg.
„Problém je především v tom, že nemáme jaderné zbraně,“ uvedl Duda a dodal, že podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by je Polsko v blízké budoucnosti mělo získat. „Vždy existuje potenciální možnost podílet se na (programu) sdílení nukleárních zbraní. Hovořili jsme s americkými představiteli o tom, zda USA takovou možnost zvažují. Toto téma je otevřené,“ poznamenal polský prezident.
Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného odstrašení NATO, která umožňuje členským zemím, které tyto zbraně ve svém arzenálu nemají, podílet se na plánování jejich použití ze strany Severoatlantické aliance. Zbraně zároveň zůstávají pod kontrolou USA.
Jaderné zbraně mají z členských zemí NATO Spojené státy, Británie a Francie. Podle dřívějších informací serveru Euractiv pak USA v rámci programu rozmístily tyto zbraně v pěti členských státech – Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku. V případě konfliktu by americké atomové bomby mělo nést letectvo těchto zemí, napsal loni Euractiv.
Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil nedávno ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. „Neblafuji,“ řekl. Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medvěděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.
V pátečním projevu, jenž předcházel podpisu smluv o anexi čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku, Putin prohlásil, že jeho země bude hájit zabraná ukrajinská území „všemi dostupnými prostředky“. Ruští představitelé pohrozili, že po připojení regionů k Rusku bude útok na ně ze strany ukrajinských sil považován za útok na Rusko. Následné dobytí několika obcí ukrajinskou armádou v těchto oblastech v posledních dnech však k žádné nové odpovědi Moskvy nevedlo.
Američtí a evropští představitelé zatím tvrdí, že v souvislosti s použitím jaderných zbraní nezaznamenali z ruské strany bezprostřední hrozbu.
