Biden v Jižní Koreji zahájil pětidenní návštěvu Asie. Očekává se provokace od KLDR

Americký prezident Joe Biden zahájil návštěvu Jižní Koreje. Na americké letecké základně v Osanu na severozápadě země jej přivítali jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin a generál velící americkým jednotkám v Jižní Koreji Paul LaCamera společně s dalšími americkými a jihokorejskými představiteli.

Z letiště vyrazil šéf Bílého domu do výrobního centra polovodičů Samsung Electronics, kde se setkal s prezidentem Jun Sok-jolem. Bylo to jejich první osobní setkání. Jun Sok-jol se ujal vedení země 10. května a slíbil, že s Washingtonem prohloubí vztahy.

V souvislosti s výrobnou Biden řekl, že „budoucnost se bude psát v indopacifickém regionu“ a že „je čas, aby do sebe Spojené státy a jejich podobně smýšlející partneři investovali“. Továrna firmy Samsung podle něj „představuje blízké vazby mezi oběma zeměmi“.

Návštěva Samsungu, čipy jsou klíčovou technologií

Americký prezident prohlášením odkazoval na plány Samsungu, který chce v americkém Texasu vystavět novou továrnu za 17 miliard dolarů (asi 396 miliard korun). V USA možná bude stavět i automobilka Hyundai, ačkoliv definitivní plány na výstavbu nové továrny ještě neoznámila.

Prezident Jun při prohlídce podniku řekl, že Bidenova návštěva právě tohoto místa vyzdvihuje desetiletí stále hlubší spolupráce mezi USA a Jižní Koreou na poli mikročipů. Biden uvedl, že čipy jsou klíčovou technologií pro národní bezpečnost.

„Doufám, že dnešní návštěva přinese oživení korejsko-amerických vztahů na poli ekonomiky a bezpečnosti založených na pokročilých technologiích a budování zásobovacích řetězců,“ řekl Jun.

Čipy mají využití v mobilní i počítačové technologii i technologii umělé inteligence. Válka na Ukrajině a pandemie covidu-19 narušily jejich dodávky a čipy se staly ohniskem technologického soupeření s Čínou, která je jejich velkým producentem.

Jak vyvážit čínský rozmach v regionu

Ačkoliv vyvažování čínského rozmachu v regionu je jedním z klíčových témat Bidenovy cesty do Asie, ze strany Jižní Koreje lze očekávat spíše opatrnost, jelikož Peking je hlavním obchodním partnerem Soulu.

Prezident Jun Sok-jol, který se ujal vedení země 10. května, se souběžně jasně vyslovil pro posilování vztahů se Spojenými státy, zejména ve vojenské oblasti.

Za předchozího levicového prezidenta Mun Če-ina, který byl vnímán ve Washingtonu jako pročínský prezident, se vzájemné vztahy zhoršily. Peking se navíc cítil ohrožený americkou přítomností na Korejském poloostrově, zejména protiraketovým štítem, který byl rozmístěný před několika lety kvůli možné hrozbě ze Severní Koreje. 

Čína využívala ekonomického vlivu na předchozí vládu a bránila Jižní Koreji v dalším rozšiřování protiraketového štítu, Korea se ani nepřipojila do indopacifické bezpečnostní spolupráce Spojených států, Indie, Austrálie a Japonska známé pod akronymem „Quad“. To by se nyní mohlo změnit. Biden totiž po Jižní Koreji navštíví Japonsko. V Tokiu se zúčastní summitu Quadu a bude o rozšíření štítu usilovat, uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. 

Nahrávám video

Tlak od severního souseda

Během návštěvy se také bude určitě mluvit o situaci v KLDR. I v této oblasti došlo ke změně, nový jihokorejský prezident je zastáncem tvrdší politiky vůči severnímu sousedovi. Biden zatím volí přehlíživý přístup k provokacím a jaderným testům Severní Koreje, kterými si její vůdce Kim Čong-un vynucuje pozornost, říká Šámalová.

Severní Korea dokončila přípravy dalšího jaderného testu a provede ho v příhodný okamžik, uvedl ve čtvrtek jihokorejský poslanec na základě zpráv od tajných služeb. Podle Washingtonu k testu dojde právě během návštěvy amerického prezidenta v Soulu.

„Nebylo by to překvapivé, severokorejský režim se bude snažit zastínit Bidenovu návštěvu, dát o sobě vědět. Směrem k domácímu publiku potřebuje ukázat úspěchy vojenského průmyslu, jako jakéhosi majáku v těžkých ekonomických časech. A momentálně je situace ještě vážnější, protože se k tomu přidala pandemie covidu v situaci, kdy severokorejské obyvatelstvo nemá žádnou imunitu, není očkované, země nemá skoro žádné léky a zdravotnictví je v katastrofálním stavu,“ řekla zpravodajka.

Podle analytiků se Severní Korea zbrojními zkouškami snaží vyvinout tlak na Bidenovu vládu, aby Washington obnovil s Pchjongjangem jednání a aby byla ochotna učinit ústupky v podobě zmírnění sankcí proti severokorejskému režimu.

Americká diplomacie nabídla Pchjongjangu obnovení rozhovorů, ovšem trvá na tom, že KLDR nezíská žádné úlevy ani ekonomické výhody, dokud neučiní reálné kroky směřující k zastavení jejího jaderného a raketového zbrojního programu. 

Biden vidí Jižní Koreu a Japonsko jako naprosto strategické partnery v oblasti, zdůraznil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. Chce s nimi prohloubit obchodní i strategické vztahy.

Američané také počítají s tím, že Severní Korea se bude snažit na sebe připoutat pozornost a tak zřejmě chystá další jaderný test. Hodlá si tak vynutit jednání se Spojenými státy.

Biden podle zpravodaje naznačil, že je ochoten přistoupit k obnoveným jednáním. Ale zdůraznil, že severokorejský režim nedostane nic zadarmo - například zmírnění uvalených sankcí – hned na začátku jednání. Podmínkou k tomu je například omezení jaderného programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 30 mminutami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 1 hhodinou

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 5 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 5 hhodinami

Evropský pohled