Severní Korea v pátek schválila zákon, podle kterého je oficiálně státem s jadernými zbraněmi, informovala s odkazem na severokorejská státní média agentura Reuters. Podle vůdce KLDR Kim Čong-una je tento status nevratný a znamená to, že se jeho země do budoucna nebude účastnit žádných vyjednávání o jaderném odzbrojení.
KLDR se prohlásila za stát s jadernými zbraněmi. O odzbrojení jednat nebudeme, vzkázal Kim Čong-un
Zákon určující politiku Severní Koreje v oblasti jaderných zbraní schválil severokorejský parlament. Norma kromě jiného vymezuje, za jakých okolností lze jaderné zbraně použít. Zatímco zákon z roku 2013 uváděl, že Pchjongjang může jaderné zbraně použít k odražení invaze či útoku nepřátelského státu a k odvetným úderům, nová legislativa jde dál a umožňuje použití jaderného arzenálu i v případě, že by Severní Koreji bezprostředně hrozil útok zbraněmi hromadného ničení nebo útok na „strategické cíle“, včetně vedení země.
Nový zákon také zakazuje jaderné zbraně nebo technologie sdílet s jinými zeměmi. „Rozhodující moc“ ohledně použití jaderných zbraní má podle přijatých paragrafů vůdce Kim, pokud by ale velení a kontrolní systém byly ohroženy, jaderné zbraně mohou být odpáleny „automaticky“. „Největší význam právního zakotvení politiky o jaderných zbraních spočívá ve stanovení nenávratné hranice, aby o nich nebylo možné vyjednávat,“ řekl severokorejský vůdce v projevu před parlamentem.
Krok učinil Pchjongjang v době, kdy se podle pozorovatelů KLDR zřejmě chystá poprvé od roku 2017 obnovit testy jaderných zbraní. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena Severní Koreji nabídla o odzbrojení jednat kdykoliv a kdekoliv, píše Reuters. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol sousední zemi nabídl, že je jeho země ochotná výměnou za jaderné odzbrojení poskytnout hospodářskou pomoc.
Výhrady k Soulu
Kim Čong-un zároveň Soul kritizoval za jeho plány rozšířit dosah svých zbraní a vrátit se k rozsáhlým cvičením se Spojenými státy. Označil to za „nebezpečné“ vojenské kroky, které zvyšují napětí. Spojené státy Kim obvinil, že se pokoušejí zbavit KLDR jaderných zbraní a oslabit její obranu, aby mohly nakonec svrhnout severokorejskou vládu. „Mohou na nás uvalovat sankce sto dní, tisíc dní, deset let, sto let. Nikdy se nevzdáme jaderných zbraní a práva na sebeobranu,“ zdůraznil Kim.
Ruské ministerstvo zahraničí po Kimově projevu uvedlo, že „podrobně sleduje“ jakékoli vojenské aktivity na Korejském poloostrově. Podle agentury RIA Novosti ruská diplomacie zároveň uvedla, že „kroky Spojených států v poslední době“ zkomplikovaly snahy přesvědčit Severní Koreu, že její bezpečnost může být zajištěna nejen vojenskými, ale i politickými prostředky. Washington podle ruského ministerstva zahraničí přispívá k destabilizaci Korejského poloostrova.
V roce 2018 se severokorejský vůdce Kim Čong-un rozhodl vydat na cestu diplomacie, opakovaně se setkal se svým tehdejším jihokorejským protějškem Mun Če-inem a také s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Nabídl přitom ukončení severokorejských jaderných zbrojních programů výměnou za zrušení sankcí. Druhý summit Trumpa a Kima v únoru 2019 ve Vietnamu ale skončil fiaskem a KLDR se opět stáhla do izolace.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un v projevu zmínil i další záležitosti, mimo jiné oznámil na listopad začátek očkovací kampaně proti covidu-19. Neupřesnil, kolik dávek země chystá, odkud má KLDR vakcíny nebo jaké jsou plány na její podání napříč šestadvacetimilionovou populací. Očkovací aliance Gavi dříve uvedla, že Severní Korea přijala patrně nabídku očkovací látky od Číny.