I kdyby Rusko na Ukrajině použilo taktické jaderné zbraně, Česka se to nedotkne, říká Drábová

23 minut
Otázky Václava Moravce s Danou Drábovou a Michaelem Romancovem
Zdroj: ČT24

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou zmínky Ruska o jaderných zbraních „hra se strachem“. Následky použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině by ale byly víceméně lokální. Řekla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Politický geograf Michael Romancov v Otázkách řekl, že případná mobilizace by nemusela výrazně ovlivnit válku, usnadnila by ale Kremlu kontrolu nad obyvatelstvem.

Většina taktických jaderných zbraní se podle Drábové svou ničivostí ani neblíží bombám, které byly použity v Hirošimě a Nagasaki. 

„Půlkilotunová taktická jaderná zbraň znamená ohrožení tepelnou tlakovou vlnou řekněme do kilometru od epicentra, ohrožení přímou radiací, která vzniká při výbuchu, je zhruba do kilometru a půl, a radioaktivní spad po použití takové zbraně by byl naprosto minimální,“ vysvětluje Drábová.

Jelikož se při použití taktických zbraní netvoří mnoho radioaktivního spadu, je podle ní možné se do oblasti vrátit v řádu týdne. Kontaminace je vyšší v oblasti dva až tři kilometry od epicentra výbuchu, větší vzdálenosti by ale neměly být výrazně zasaženy. „I kdyby Putin byl takový grázl, že by použil taktickou jadernou zbraň na území Ukrajiny, západní Evropy ani Česka se to nedotkne,“ dodala.

Romancov: Mobilizace by dostala Rusy pod větší kontrolu státu

Michael Romancov se domnívá, že Putin bude chtít na výročí Dne vítězství pronést zásadní projev. „Je možné, že prohlásí, že už se nekoná speciální vojenská operace, ale začne mluvit o válce,“ říká.

Neznamená to ale nutně, že by válku v takovém případě skutečně vyhlásil, jelikož to by znamenalo problémy z hlediska mezinárodního práva. Otevřelo by to ale dveře k mobilizaci. 

Příliv nových vojáků by podle Romancova nemusel výrazně ovlivnit situaci na bojišti, mnoho mladých mužů by se ale dostalo pod větší kontrolu státu, což by zjednodušilo i jejich indoktrinaci. Zároveň by tím Rusko zajistilo zaměstnání těm, kteří o něj přišli s odchodem západních firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...