Prezident Vladimir Putin bude Švédsku a Finsku vyhrožovat, pokud vstoupí do NATO. Rusko se chová jako predátor, když vidí slabou kořist, tak na ni zautočí a když vidí někoho silného, tak se neodváží a je schopno se s ním nakonec dohodnout. Uvedl poradce premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, který byl hostem Interview ČT24. Je přesvědčený o tom, že je dobré být dnes na válku připravený, protože pokud to tak není, nedopadne to dobře.
Výhrůžky vůči Švédsku a Finsku bychom neměli podle Pojara podceňovat. „Měli bychom dát Švédsku a Finsku jakési garance ještě předtím, než se stanou členskou zemí NATO, tak aby ta doba nebyla přesně tím obdobím, kdy se pokusí Rusko něco udělat,“ řekl Pojar.
Zároveň si myslí, že když Kreml vidí, jakým způsobem jsme se postavili za Ukrajinu, může si být vědom toho, že Finsko a Švédsko bychom podporovali neméně. A také z toho důvodu, že obě země jsou členy Evropské unie a jejich vazby na Alianci jsou v zásadě dlouhodobé. Ve chvíli, kdy pomoc deklarují Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo, tak nemůže mít Putin podle Pojara pochybnosti, že by to raději neměl zkoušet.
„To, že Rusko hrozí jadernými zbraněmi, tak to hrozí neustále a vždycky, když se mu někdo nelíbí, co dělá, tak jako vyhrožuje tím, že namíří jaderné zbraně. My musíme říct, že se toho nebojíme a že zároveň nastane patřičná odveta, pokud by k něčemu takovému Rusko přistoupilo,“ řekl Pojar.
„Nová doba“
Poradce premiéra dále připomněl, že je to Rusko, které stále ctí prastará pravidla. „My jsme si mysleli, že se svět změnil takovým způsobem, že tito predátoři vyhynuli a že se takto zahraniční politika nedělá, že se agresivní války nevyhlašují. My jsme si mysleli, že skončila studená válka, tak nastal ráj na zemi a všichni se budou bavit u těch kulatých stolů,“ podotkl.
Pojar také zdůraznil, že je v současnosti důležité mít armádu a být schopni se jako země ubránit. „Armádu dost často používají spíše ti slabší a ke zlomu nepochybně došlo. Jsem hluboce přesvědčen, že je to největší zlom v Evropě od pádu Berlínské zdi a srovnatelný zlom nastává a my přesně nevíme, jak se ustálí. Bude období mezi pádem Berlínské zdi a plnohodnotnou válkou na Ukrajině, respektive invazí Ruska 24. února. A zase další období, které bude přepnuto něčím dalším…,“ vysvětlil Pojar.
Válečné konflikty se navíc podle něj dějí na světě dost často. „V Evropě jsme žili v míru a poklidu, ale nezapomínejme, jakým způsobem se před třiceti lety vraždilo na Balkáně. Nebylo to o takovém množství uprchlíků, ale byly to miliony lidí, kteří museli opustit své domovy, a byly to statisíce mrtvých. Byly tam také filtrační tábory a dost často se hovořilo o genocidě,“ vzpomenul Pojar.
Konstatoval, že i Evropa si tedy v 90. letech zažila podobné války a nemělo by nás to vůbec překvapovat. „My bychom se podle toho měli zařídit a nenasazovat si růžové brýle,“ dodal.
