Argentinský libertariánský prezident Javier Milei v pondělí navštívil Českou republiku, setkal se s premiérem Petrem Fialou (ODS), posléze pokračoval v jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Milei nedávno oslavil půl roku v úřadu. Prostřednictvím radikálního úsporného programu se snaží kdysi bohatou zemi přivést zpátky na cestu růstu. Jeho vláda zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Prezidentova první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru, inflaci a chudobu se ale řešit nedaří. Až polovina argentinské společnosti je navíc nespokojená. Mileiovy kroky tak nebrzdí jen nepříznivá pozice jeho strany v parlamentu, ale možná také strach ze společenských nepokojů.
Milei uzdravuje Argentinu „šokovou terapií“. Chudobu se ale řešit nedaří
S českým protějškem Pavlem jednal Milei na Pražském hradě. „Ačkoli naše země dělí oceán a několik časových pásem, sdílíme společný pohled na mnohé zásadní geopolitické i hodnotové otázky – například v otázce ruské agrese na Ukrajině,“ prohlásil na společném brífinku Pavel.
Obě země prý podporují ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v boji proti brutální ruské agresi. Stejně tak uznávají právo Izraele bránit se proti terorismu. Podle Pavla se prezidenti shodli na důležitosti obrany demokracie, světového řádu založeného na pravidlech a jejich dodržování včetně teritoriální celistvosti a suverenity. Země jsou podle něj blízkými partnery při mnoha jednáních například v OSN. Pavel také věří, že v budoucnu se Argentina stane globálním partnerem Severoatlantické aliance.
Kromě globální bezpečnosti řešili prezidenti i vzájemné vztahy. „Máme na čem stavět,“ uvedl Pavel s odkazem na českou komunitu v této jihoamerické zemi. Výhledově by prý obchodní výměna mezi oběma zeměmi mohla být ještě silnější, pokračoval český prezident. Doufá prý v dohodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur. Český prezident také doufá, že se s jihoamerickou zemí podaří prohloubit spolupráci v energetice, těžbě, kybernetické bezpečnosti, obranném a leteckém průmyslu, kosmických či zelených technologiích.
Milei ocenil český lid, který „příkladně bojoval za svoji svobodu proti okovům, do kterých byla tato země uvězněna“. Bývalý prezident Václav Havel podle něj pro Argentince představuje významný příklad boje proti totalitním režimům. Česko a Argentina podle Mileie sdílí společné hodnoty v zahraniční politice. Argentinský prezident poděkoval za soustavnou podporu obchodní dohodě či toho, aby se země stala globálním partnerem NATO. Česko podle Mileie může s Argentinou počítat jako se svým přítelem.
Před setkáním na Pražském hradě zavítal Milei do Kramářovy vily. Premiér Fiala po setkání oznámil, že experti začnou pracovat na dohodě o zamezení dvojímu zdanění, což posílí vzájemný obchod. Fiala uvedl, že se s Mileiem bavili o geopolitické situaci i mezinárodním řádu. „Jsem velmi rád, že argentinský prezident sdílí v základních pozicích podobnou pozici jako dlouhodobě já, což se projevuje v argentinské podpoře Ukrajiny. To je velmi důležité, protože Evropa potřebuje spojence,“ prohlásil.
V Praze spolu jednali i ministři obrany obou zemí. Jana Černochová (ODS) uvedla, že by Česko při procesu modernizace argentinských ozbrojených sil mohlo dodávat ruční zbraně, munici či pozemní techniku. Po jednání s Luisem Alfonsem Petrim také uvítala zájem Argentiny o posílení spolupráce se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií.
Do prezidentského úřadu s motorovou pilou
V politice na sebe poprvé Milei výrazněji upozornil poté, když se stal poslancem a svou první výplatu zákonodárce vložil do loterie, do které se přihlásil milion zájemců. „Tyto peníze jsou moje, mohu je utratit jako každý jiný poslanec, spálit je, anebo vyhledat způsob, jak tyto peníze vrátit lidu, kterému byly ukradeny,“ prohlásil tehdy.
Loni v srpnu pak dostal nejvíce hlasů ve stranických primárkách a stal se favoritem prezidentských voleb. V kampani se vymezoval vůči všem zavedeným politickým stranám a symbolem jeho programu se stala motorová pila odkazující na škrty ve veřejných výdajích. Ve druhém kole voleb zvítězil s jasnou většinou 56 procent hlasů nad ministrem hospodářství Sergiem Massou.
Krátce po svém zvolení Milei oznámil stovky opatření měnících zákony v ekonomické či sociální oblasti. Argentinská vláda letos v lednu poprvé zaznamenala měsíční rozpočtový přebytek po zhruba dvanácti letech v deficitu. Mileiova první opatření tak dle agentury Reuters zlepšila hospodaření veřejného sektoru i financí. Inflaci a chudobu v zemi však zatím zastavit nedokázala.
Právě inflaci Milei označuje za svou hlavní výzvu. Ta sice v poslední době začala zmírňovat, stále je však extrémně vysoká a dosahuje skoro tří set procent. Míra chudoby v zemi v lednu dle průzkumu Katolické univerzity v Argentině dosahovala 57,4 procenta.
Opožděná politika
Argentinský prezident, který se netají tím, že je obdivovatelem bývalé americké hlavy státu Donalda Trumpa, v kampani také hlásal, že argentinská centrální banka by měla být zrušena, či slíbil nahradit peso dolarem. Tyto konkrétní sliby, které Milei učinil během kampaně, však dle BBC ustoupily do pozadí. Důležitější pro něj byla třeba privatizace podniků, od nichž si sliboval příspěvek do rozpočtu.
Výkonný ředitel argentinské poradenské společnosti pro geopolitická rizika Cefeidas Group Juan Cruz Díaz pro BBC podotkl, že ekonomická politika Mileie v úřadu je tak radikální, jak sliboval během kampaně, jen je poněkud opožděná.
Problémem mimo jiné je, že jeho koalice La Libertad Avanze nemá většinu v argentinském parlamentu. O podpoře tak musí jednat s dalšími pravicovými a středovými stranami, které Milei ve své kampani nazýval „odpornými levičáky“ a „zloději“.
Problémy s „ómnibusem“
Některé opoziční strany jsou sice nakloněny k dialogu s Mileiem, levicové strany jsou však zcela proti jeho agendě. Mezi ně patří například peronistická frakce v čele s bývalou prezidentkou Cristinou Fernándezovou Kirchnerovou. Prezidentova schopnost vyjednávat a dosahovat konsensu je tak denně testována. „Což Milei sám často ztěžuje některými výpady a konfrontačními prohlášeními,“ podotkl Díaz.
I proto zmíněná privatizace některých podniků nebude tak rozsáhlá, jak si Milei představoval. Zákon přezdívaný „ómnibus“, který původně čítal na 660 článků obsahujících ekonomické, finanční a sociální reformy, původně neprošel dolní komorou, ačkoliv byl zkrácen o polovinu. Podařilo se tak až poté, kdy byl seškrtán na zhruba 230 článků. Letos v červnu ho těsnou většinou schválil Senát.
Jedním z klíčových bodů nového zákona, který jde ale nyní ještě zpět do dolní komory ke konečnému schválení, je ustanovení poskytující prezidentovi na rok výjimečné pravomoci. Umožňuje totiž Mileiovi vyhlásit stav nouze ve správní, ekonomické, finanční a energetické oblasti a pomocí dekretů měnit legislativu, a tím obcházet zákonodárnou moc parlamentu.
Ze zákona naopak vypadla například privatizace veřejnoprávních médií, jejichž správu v únoru vláda na rok převzala s tím, že chce „zefektivnit jejich provoz“.
Vládnutí pomocí dekretů
Svou „šokovou terapii“ ale Milei prosazuje hlavně prostřednictvím dekretů, které pro něj představují výhodu v tom, že nemusí hledět na názory zákonodárců. Už v prosinci podepsal takzvaný dekret nutnosti a naléhavosti, skrze nějž chce uzdravit ekonomiku. Dekret mění nebo ruší asi tři stovky zákonů a počítá například s koncem regulace nájemného či cen zboží, uvolněním pravidel na trhu práce a otevírá cestu dalším privatizacím.
„Argentinci, je historický den pro naši zemi. Po desítkách let selhání, bídačení a anomálií začínáme cestu rekonstrukce… za tímto účelem jsme navrhli plán stabilizace šokem… jak už jsem říkal, problémem není šéfkuchař, ale recepty. Ty, které se neosvědčily v Argentině, jsou tytéž, co selhaly na celé planetě,“ prohlásil Milei při oznamování svého dekretu.
Krátce po svém nástupu do úřadu také Milei snížil počet ministerstev o polovinu na devět. Od ledna vláda zrušila subvence na dopravu, elektřinu, plyn či vodu a také několik tisíc míst ve státní správě. Některé části výnosu, například změny trhu práce, pozastavily soudy a v březnu ho odmítl Senát.
Protesty
Proti Mileiovým reformám se konala už řada demonstrací, ty nejnásilnější proběhly právě letos v červnu, kdy argentinská horní komora schvalovala zmíněný „ómnibus“.
V květnu se pak na protest proti prezidentovým úsporám uskutečnila už druhá generální stávka, kterou vyhlásily tamní odbory. Zastavila se veřejná doprava, zavřely se supermarkety, letiště i banky, přerušeno bylo i zpracování obilí a obilné přístavy byly uzavřeny. Právě vývoz zemědělských produktů, zejména obilí, ale i vína, masa a sóji, je rovněž součástí Mileiovy taktiky, jak posílit ekonomiku.
Ekonomka pro rozvíjející se trhy z výzkumné skupiny Capital Economics Kimberley Sperrfechterová pro BBC podotkla, že argentinská ekonomika je „v bodu zvratu“. Milei se podle ní navzdory svému volebnímu vítězství nemůže spolehnout na podporu veřejnosti.
Strach ze společenských nepokojů je dle Díaze významným faktorem, proč Milei postupuje opatrněji. „Jeho administrativa postupuje vzhledem k politickým i sociálním překážkám pomaleji,“ poznamenal pro BBC.
Diplomatická krize se Španělskem
Asociace pro výzkum veřejného mínění Zuban Córdoba ve svém nejnovějším průzkumu zjistila, že 54 procent respondentů si myslí, že prezident věnuje více pozornosti svému mezinárodnímu politickému obrazu než řešení argentinských problémů.
Toto vnímání bylo dle BBC nepochybně posíleno současným diplomatickým sporem Argentiny se Španělskem. Milei letos v květnu způsobil pozdvižení na madridské konferenci Europa Viva 24 zorganizované španělskou krajně pravicovou stranou Vox. Libertariánský argentinský prezident zde nepřímo, ovšem nevybíravě, komentoval podezření z korupčního jednání manželky socialistického španělského premiéra Pedra Sáncheze.
Poté, co se Milei za své výroky odmítl omluvit, Španělsko odvolalo svoji velvyslankyni v Argentině a v čele diplomatického zastoupení země v Buenos Aires má již jen chargé d'affaires. „Nesmysl typický pro arogantního socialistu,“ reagoval Milei s tím, že jde o nesmyslnou diplomatickou eskalaci.
Podle Mileie je Sánchezova reakce součástí politické strategie, která má odvést pozornost: „Má ve Španělsku problémy a potřebuje polarizovat,“ řekl. Představitelé argentinské opozice se však dle El País domnívají, že Milei dělá totéž. Konfrontace se španělskou vládou podle nich pomáhá argentinskému prezidentovi zakrýt jeho vlastní domácí boje, počínaje potížemi jeho vlády se zajištěním schválení rozsáhlých škrtů ve státních výdajích ve stanovených termínech.
„V Mileiově případě se zdá, že argentinskou zahraniční politiku řídí jeho kreativita, impulzivita a vysoce osobní ideologie,“ podotýká server Lationoamerica21.
Co se týče zahraničního směřování Argentiny za Mileiova úřadování, už při nástupu do funkce ohlásil, že se chce více orientovat na Spojené státy a Izrael a avizoval tak odklon od Číny a levicových regionálních partnerů. Koncem prosince například stáhl žádost Argentiny o vstup do hospodářského uskupení BRICS, které bývá považováno za protiváhu světa vedeného Západem. Letos v dubnu Argentina požádala NATO o status globálního partnera.
Česká vláda vnímá zvolení Mileie jako velkou příležitost, řekl iberoamerikanista
Pro bilaterální vztahy mezi Českem a Argentinou bylo zvolení Mileie podle historika a iberoamerikanisty Michala Zourka „zlomem“. „Vztahy v posledních dvaceti letech výrazně stagnovaly,“ uvedl s tím, že během levicových vlád se kvůli velkému protekcionismu nedařilo českému vývozu do země. Argentina přitom byla v meziválečném období a v době studené války spolu s Brazílií nejvýznamnějším ekonomickým partnerem Prahy v regionu, upozornil.
„Česká vláda a tuzemští ekonomové vnímají zvolení Javiera Mileie jako velkou příležitost,“ dodal. Dokládá to podle něj také nedávná cesta ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) do Argentiny, která byla po třinácti letech první návštěvou významného představitele české vlády.
Výjimečná je ale i cesta argentinského prezidenta do Prahy, zhodnotil Zourek. Mileie doprovází ministr obrany, šlo proto předpokládat, že jednal o nákupu české vojenské techniky. Argentina také chce nalákat zahraniční investory a rozhýbat tak ekonomiku, dle Zourka by se proto jednání mohlo věnovat i možné české spolupráci na těžbě lithia.
Argentina je pro Česko čtvrtým nejvýznamnějším exportním trhem v Latinské Americe, v jihoamerické zemi zároveň žije jedna z největších krajanských komunit na světě, která čítá až 50 tisíc lidí s českým pasem.