Pět měsíců a už druhá generální stávka. Argentinský prezident čelí mocným odborům

Nahrávám video
Horizont ČT24: Další velká zkouška pro argentinského prezidenta
Zdroj: ČT24

Argentinský prezident Javier Milei vládne sotva pět měsíců, a mocné odbory mu stihly vyhlásit už druhou generální stávku. Reagují tak na hluboké škrty ve státním rozpočtu. Milei ale tvrdí, že radikální úsporná opatření jsou nezbytná ke snížení veřejného dluhu a hlavně inflace, která je nejvyšší na světě. Meziročně dosahuje téměř tří set procent.

Prázdná nádraží, letiště, zavřené obchody i banky. Záběry připomínaly nejpřísnější období covidu-19. Do Argentiny se ale nevrátil zákeřný virus. Zemi paralyzovaly mocné odbory.

„Opatření byla úspěšná. Úspěch ale není cíl,“ řekl lídr argentinských odborů Héctor Daher.

Čtyřiadvacetihodinová stávka byla už druhou demonstrací síly argentinských odborů během teprve pětiměsíční vlády prezidenta Javiera Mileie. Během kampaně vystupoval s motorovou pilou coby příslibem razantních škrtů. A tyto sliby začal plnit od prvního dne v úřadu.

Přitom se stále těší podpoře až poloviny Argentinců, kteří naopak kritizují odbory. „Podle mě to jsou vyděrači. Využívají lidí a ty, o kterých tvrdí, že zastupují,“ řekl obyvatel Buenos Aires Marcos Rivadero.

Odbory v Argentině jsou ale úzce napojené na levicové populisty, kteří až na výjimku vládli zemi posledních dvacet let. Reprezentuje je hlavně bývalá prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová, která si drží stále velký díl moci. Její administrativa je spolu s odbory spojována s řadou korupčních skandálů. A během éry jejích spojenců se Argentinci naučili počítat inflaci v tříciferných číslech.

Dostal šanci k razantní změně

I proto dali voliči v listopadu minulého roku šanci muži, který demonstroval razantní změnu. „Nejjednodušší by samozřejmě bylo pokračovat v tisku bankovek, jak to dělala předchozí vláda. Tak ale způsobíte inflaci, která nejvíc postihne ty nejzranitelnější,“ říká Milei.

Jiný chce být současný argentinský prezident i v neekonomické rovině. Margaret Thatcherovou neváhal označit za skvělou političku. Přestože právě za vlády Železné lady prohrála jeho země válku o Falklandy. V rozhovoru s BBC navíc připustil, že Malvíny, jak souostroví nazývají Argentinci, je v současnosti v britských rukách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...