Pět měsíců a už druhá generální stávka. Argentinský prezident čelí mocným odborům

3 minuty
Horizont ČT24: Další velká zkouška pro argentinského prezidenta
Zdroj: ČT24

Argentinský prezident Javier Milei vládne sotva pět měsíců, a mocné odbory mu stihly vyhlásit už druhou generální stávku. Reagují tak na hluboké škrty ve státním rozpočtu. Milei ale tvrdí, že radikální úsporná opatření jsou nezbytná ke snížení veřejného dluhu a hlavně inflace, která je nejvyšší na světě. Meziročně dosahuje téměř tří set procent.

Prázdná nádraží, letiště, zavřené obchody i banky. Záběry připomínaly nejpřísnější období covidu-19. Do Argentiny se ale nevrátil zákeřný virus. Zemi paralyzovaly mocné odbory.

„Opatření byla úspěšná. Úspěch ale není cíl,“ řekl lídr argentinských odborů Héctor Daher.

Čtyřiadvacetihodinová stávka byla už druhou demonstrací síly argentinských odborů během teprve pětiměsíční vlády prezidenta Javiera Mileie. Během kampaně vystupoval s motorovou pilou coby příslibem razantních škrtů. A tyto sliby začal plnit od prvního dne v úřadu.

Přitom se stále těší podpoře až poloviny Argentinců, kteří naopak kritizují odbory. „Podle mě to jsou vyděrači. Využívají lidí a ty, o kterých tvrdí, že zastupují,“ řekl obyvatel Buenos Aires Marcos Rivadero.

Odbory v Argentině jsou ale úzce napojené na levicové populisty, kteří až na výjimku vládli zemi posledních dvacet let. Reprezentuje je hlavně bývalá prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová, která si drží stále velký díl moci. Její administrativa je spolu s odbory spojována s řadou korupčních skandálů. A během éry jejích spojenců se Argentinci naučili počítat inflaci v tříciferných číslech.

Dostal šanci k razantní změně

I proto dali voliči v listopadu minulého roku šanci muži, který demonstroval razantní změnu. „Nejjednodušší by samozřejmě bylo pokračovat v tisku bankovek, jak to dělala předchozí vláda. Tak ale způsobíte inflaci, která nejvíc postihne ty nejzranitelnější,“ říká Milei.

Jiný chce být současný argentinský prezident i v neekonomické rovině. Margaret Thatcherovou neváhal označit za skvělou političku. Přestože právě za vlády Železné lady prohrála jeho země válku o Falklandy. V rozhovoru s BBC navíc připustil, že Malvíny, jak souostroví nazývají Argentinci, je v současnosti v britských rukách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...